Zdeněk Hrabica
17. 3. 2018
Jakoby mávnutím čertovského proutku zmizela ruština z našeho vědomí. Stovky českých i slovenských učitelek ruštiny – jako kdysi stovky leváků – byly sociálně ekonomicky předělány na učitelky angličtiny. Leckterý divadelní herec se dnes ztrapňuje v rolích nebo dabbingu svým žvatlaním s ruským přízvukem v inscenacích o agentech KGB v našem minulém i současném životě. Příčiny tohoto stavu jsou však mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Hodně se podobají politickým přemetům tisíců těch, kdož u nás na sebe vzali chameleónskou kůži a svůj životopis upravili do data svého narození – jakoby jím byl od věčnosti 17.listopad 1989. 
Nedbají staletých tradic.
Lež má hodně krátké nohy a tento nectihodný znak malého národa neplatí pro každého a pro všechny. Kdo si ruštinu zamiloval, kdo pochopil hloubku ruské duše, převahu ruské kultury a umění – nezradil nikdy sám sebe.
Výraznou osobností podobného vyznání a věrnosti je český pedagog, umělec, historik a badatel Jiří Klapka. Obětavý organizátor Festivalu ARS Poetica – Puškinův památník, autor zajímavých publikací o ruské kultuře, sběratel písní velkého národa. Lvím podílem se zasloužil o kontinuitu koncertních vystoupení Alexandrova souboru písní a tanců v prostředí České –ale i Slovenské republiky. Sám koncertní umělec a člověk ryzího charakteru a nezlomnosti vůči proměnám počasí v českém a moravském prostředí. Jiří Klapka je opravdový rusofil.
Kdo je mu nablízko, dá mi za pravdu! Jeho rozhled překonává dokonce i vrtkavé pohledy nynějších četných nevraživých ruských domorodců, kteří zběhli z Ruska do naší domoviny. Často nepravdivě a podivně zarputivě, až nenávistně komentují českou i ruskou současnost. Nevědí, že na podobné odpadlíky sypal na hlavy hněvu popel už Karel Havlíček Borovský, F. J. Kollár – stejně jako Ivan Olbracht, konečně i četnými dotyky Julius Fučík a Jiří Weill. Nebyli sami.
Jiří Klapka svým něžným pohledem vzpomenutými korouhvičkami pohrdá.
Mám radost, že mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské federace v České republice Alexandr Změjevskij nyní ocenil dlouholetou a obětavou práci Jiřího Klapky udělením medaile A. S. Puškina.
Uznání ojedinělé, jakého se v České republice, stejně jako ve Slovenské republice, málokomu dostalo.
Komu čest, tomu čest!
