Ivan David
10. 3. 2018
Před padesáti lety existovalo mezi mými souvěkovci úsloví: “Seš blbej nebo navedenej?” To, když některý z vrstevníků provedl nějakou zhovadilost. Spojka “nebo” je v hovorové čestině většinou chápána jako tzv. “nebo vylučovací”, které předpokládá platnost pouze jedné z obou alternativ nebo z více variant. Existuje však zejména v logice definované “nebo nevylučovací”, které počítá z možností současné platnosti obou alternativ nebo více variant. Někdo tedy může být i blbý i navedený, nebo jen blbý či pouze navedený. To je případ studentů připravujících akci odmítající demokracii a ještě právě na den výročí obsazení zbytku republiky armádou hitlerovského Německa. Jsou navedení. Tak jako jim podobní mnohokrát v dějinách. Nejen Hitlerjugend. Román “Na západní frontě klid” (Remarque, 1928), ukazuje třídního profesora na gymnáziu, který zfanatizoval studenty. Přihlásili se dobrovolně do války o níž nemohli mít představu. Vraceli se v rakvích nebo zmrzačení telesně i duševně. Takové věci se nedějí jen v románech.
Kriminální podsvětí někdy používá mentálně retardovaných k realizaci nejrizikovějších fází zločinné akce. Ti, kteří mají nejméně zkušeností a znalostí nutných pro uplatnění představivosti se nejsnáze stávají předmětem navedení. I zdejší studenti jsou naváděni systematicky, a za účelem jejich snadnější zpracovatelnosti byly na školách redukovány hodiny dějepisu. Nejen proto žijí v nekonečné přítomnosti bez minulosti. Jak může vypadat jejich představa o budoucnosti? K jejich snadnějšímu ovlivňování přispívá i jejich mylná domněnka, že jsou elitou a mimořádně inteligentní a proto je nikdo nepodvede. Každý profesionální podvodník ví, že právě pro toto mylné přesvědčení jsou snadnější kořistí. Speciálně pro takové kavky namixují neodolatelnou směs pravdivých i nepravdivých informací a lživých tvrzení. Navádění vůbec nepoznají, že to, co jim bylo do hlavy nalito, není produktem jejich skvělého kritického myšlení.
Studenti zmlácení na Národní třídě nebyli vítězi Velké listopadové revoluce, ale pouhou návnadou v procesu v němž došlo k majetkovému a politickému převratu. Někteří to nepochopili dodnes. Ještě bylo třeba “mrtvého studenta Šmída”, který nebyl ani student, ani mrtvý, ani Šmíd. Na ukrajinském Majdanu bylo třeba postřílet větší počet účastníků akcí na obou stranách. Ukrajina je drsnější. Nijak bych nevylučoval možnost, že jen potřebou vhodných mrtvých byla motivována vražda slovenského novináře a jeho snoubenky. Možná jde jen o využití příležitosti. Protestující, bez ohledu na to, zda vůbec vědí, proti čemu protestují, nikdy nejsou na straně vítězů.
Protestující na Majdanu také zcela upřímně a s planoucím zrakem toužili o odstranění zkoroumpovaného Janukovičova režimu. Jejich obětavá aktivita vedla k nastolení režimu daleko horšího, než byl ten předcházející. Ve všech parametrech. Akce původně řízené naivní intuicí možná často spontánně, než byly manipuloovány, směřovaly k vítězství nikoli lidu či aktivistů na Majdanu. Zvítězily síly, které byly připraveny. Jako vždy.
Ve které hlavě vznikl nápad, že mají být odstraněni ti, kteří byli demokraticky zvoleni byť v demokracii tzv. liberální. Že nemá vládnout trestně stíhaný předseda vlády? Mně se ten pán a jím zorganizovaná grupa vůbec nelíbí. Ale vyhrál volby, třetině voličů imponuje a jeho stíhání jim nevadí. Kdo jiný tedy může být nominován na premiéra? Ten pán se zřejmě nechystá napříště zrušit volby, a i kdyby chtěl, není asi schopen zorganizovat násilí podobné ukrajinskému. Jistěže proti němu lze protestovat, ale forma a organizace připravovaných “studentských” protestů jasně naznačuje, že se připravuje další převrat, další barevná revoluce. Naštěstí ne všechny byly úspěšné. Protest má prý být poklidný, uvidíme, zda je střelec objednán, nebo se vymyslí něco nového. Mezititulek na Novinkách zní “Spontánní iniciativa s kladnou odezvou”. Máme věřit, že nic není domluvené a připravené. Nejsme dnešní. Kladnou odezvu měl i Hitler – například když obsazoval 15. března 1939 to, co zbylo z Československa.
