Zbyněk Fiala
3.2.2018 VašeVěc
Americký prezident Donald Trump odtajnil zprávu sněmovního výboru pro kontrolu zpravodajských služeb (či spíše jeho republikánské většiny), ze které se dozvídáme, že „ruská stopa“ vytrvale lepená na Trumpa, vznikla z podnětu a za peníze Demokratické strany. Skutečně měla ovlivnit volby prezidenta – ve prospěch Hillary.
Nelze se divit vedením FBI a Demokratické strany, že se tak tvrdošíjně bránili zveřejnění zprávy výboru sněmovny pro kontrolu zpravodajských služeb. Bránili, ale neubránili. Venku je svědectví, že lze ušít politicky motivované policejní obvinění, jehož smyslem je nedopustit určitý volební výsledek. A když se to nepovede, navazuje snaha výsledek zvrátit.
Výbor ve stručnosti zjistil, že FBI se zamotala do politického komplotu. Začalo to tím, že požádala zvláštního soudce pro zpravodajské služby o povolení sledovat člena Trumpova štábu, ale zatajila, že podnět vychází z politicky motivovaných obvinění pořízených za peníze štábu Hillary Clintonové a Národního výboru Demokratické strany. Že tedy nežádá o souhlas s úkony ve věci národní bezpečnosti, ale snaží se zabránit zvolení Donalda Trumpa.
Klíčovým svědkem, se kterým FBI pracovala, byl bývalý britský zpravodajský důstojník Chrostopher Steele. Pořídil kompro na Donalda Trumpa, avšak tato „Steelova zpráva“ byla zpracována z podnětu a za peníze vedení Demokratické strany a kampaně Hillary Clintonové. Měla doložit Trumpovu spolupráci s ruskou vládou při ovlivňování prezidentských voleb v USA. Sám šéf FBI James Comey to později označil za „pomlouvačné a neověřené“ informace. Také další vedoucí představitelé FBI věděli, že Steele je nedůvěryhodný a sleduje hlavně novinářské senzace. Proto s ním později přerušili kontakty.
Jenže soudce se nedozvěděl nic z toho, co by vneslo do Steelova svědectví pochybnosti. Nedozvěděl se, že to je politicky motivovaná akce za peníze Demokratické strany, ani že Steele není věrohodný. A nedověděl se to čtyřikrát po sobě. Zákon totiž umožňuje sledování jen po 90 dní, pak se musí žádat znovu. FBI nehodlala sledování přerušit, proto žádala soudce o povolení celkem čtyřikrát, ale ani jednou přitom neuvedla relevantní informace.
Demokraté se teď svíjejí, že na tom přece nezáleželo, protože byly i jiné doklady o „ruském vlivu“ na prezidentské volby a o kontaktech Trumpova štábu s ruskými představiteli. Jenže toto tvrzení vyvrátil už v prosinci loňského roku náměstek ředitele FBI McCabe, který zmíněnému sněmovnímu výboru řekl, že bez „Steeleho zprávy“ by FBI k soudci nešla. Tomu se nelze divit. Tím prvním sledovaným byl Carter Page, dobrovolný spolupracovník Trumpova volebního štábu, který byl podezřelý hlavně tím, že měl roku 2016 přednášku na nějakém mezinárodním sympoziu v Moskvě, kde před lety působil jako zaměstnanec americké globální investiční banky.
Nejdrsnější sdělení najdeme téměř na konci zprávy. FBI se opakovaně tvářila, že jedná nezaujatě, v ryzím zájmu národní bezpečnosti. Byla tu však jedna drobnost. Steele udržoval kontakt s ministerstvem spravedlnosti přes náměstka Bruce Ohra (ministerstvo má i funkci prokuratury, čili byl to kontakt s náměstkem nejvyšší státní zástupkyně). A ve stejné době byla Ohrova manželka najata za peníze kampaně Clintonové na hledání dalšího kompra na Trumpa.
Ohrův rodinný podnik vrhá stín i na další účastníky. Ohr úzce spolupracoval s jiným náměstkem ministryně Rosensteinem. To je důležité jméno, protože to je dnes hlavní státní představitel, který stojí nad zvláštním vyšetřovatelem Mullerem. Jmenoval ho a je jediný, kdo ho tedy může i odvolat. Muller byl jmenován do funkce zvláštním způsobem. Měl to udělat ministr Sessions, ale ten se z případu vyloučil hned na začátku. Nakonec proto Mullera jmenoval Rosenstein. Kdyby se tedy zatřásla s Rosensteinem židle, třese se i Mullerovi. A Muller je opravdu rozjetý, v nejbližších dnech si chce předvolat Trumpa.
Další důležitou osobou v případu byl náměstek ředitele FBI McCabe. Ten právě odstoupil, stalo se to přesně den poté, co Trump řekl, že přísně tajnou zprávu sněmovního výboru odtajní a umožní její zveřejnění. McCabemu zpráva rozhodně uškodila. Výbor měl k dispozici korespondenci, ze které vzniká dojem, jako by u něj působilo nějaké spiklenecké „druhé centrum“. Naznačují to textovky dvou zamilovaných pytlíků v řadách FBI, kteří si nechali vlézt do mobilů a ukrást 50 tisíc esemesek. V těch se vytrvale baví o sobě i situaci.
Jedna z těch zpráv mluví o schůzce u McCaba v době, kdy Trumpova hvězda začínala stoupat. Vedení FBI se chtělo „pojistit“ pro případ, že Trump bude zvolen. Co tím bylo míněno, se z té textovky vyčíst nedá. Z další koresponcence je pak zřejmé, že „Steeleho zpráva“ byla úmyslně poskytnuta médiím formou “úniku“.
FBI tedy kopala za Clintonovou a dostává se do situace, kdy bude muset hájit oprávněnost svého postupu. Vyšetřování ruské stopy mění směr. Republikánská většina sněmovního výboru pro kontrolu zpravodajských služeb se snaží svojí zprávou doložit, že tím, kdo si s ruskou stopou začal, byli Demokraté a že měli spojence v FBI.
