Croix
4. 2. 2018
K napsání kratičké eseje na dané téma mě inspirovala poznámka pana Jaroslava Štefce, kterého tímto zdravím. Jaroslav napsal na fb v souvislosti s určitým výrokem jednoho obskurního pseudozpěváka o výsledku prezidentských voleb. Tohoto prokavárenského pišišvora na začátku ocitoval:
“Sprostý, arogantní opilec likviduje vše, co jsme od roku 1989 vybudovali. Je v tom Rusko. Z lidí se stávají hyeny”, zoufá si zpěvák Banga.”
Jaroslav Štefec odpověděl: “Vyjádření chápu jako adresnou sebekritiku “páně umělcova”. Jeho “písně” i chování na veřejnosti hovoří samy za sebe. Co má společného s Ruskem, to ale fakt netuším. Putin je prostě všudypřítomný.”
Poslední věta ve mě vyvolala jistou asociaci a následně i pisatelskou inspiraci, takže jsem do příslušné diskuze na fb napsal, co mě obratem napadlo, totiž, že pro mě je Putin prostě schopný člověk s dobrým týmem a vlivným mocenským zázemím za zády a to je vše. Pro tyhle debily jako jsou různí bangové a kavárna jako celek, je Putin – ano – všudypřítomný, čili spinozovsky imanentní jako Bůh ve všem. Oni ho vlastně uctívají, byť zcela negativně, daleko víc než jeho stoupenci, a to mi přijde celkem komické.
Tahle rusofobní sorta nejen u nás, ale na celém dnešním Západu a jeho podmaněných periferiích opravdu věnuje Rusku a jmenovitě Putinovi naprosto enormní pozornost, podle mě daleko větší, než jakou vykazují sympatizanti Ruska a jeho nynějšího prezidenta, nebo dokonce lidé neutrálního postoje. Přičemž vlastnosti, schopnosti a vykonané skutky tohoto všudypřítomného Putina naprosto přesahují – to je zřejmé – úroveň obyčejného i neobyčejného člověka smrtelníka. Z vyjadřování kavárníků (a vojenských jestřábů) Západu o Putinovi jasně plyne, že ruský prezident vykazuje, pokud jde o jeho všudypřítomnost ve všech záležitostech nadlidské (nikoliv ovšem ve významu starého německého terminu technicu “ubermensch,” ale ve významu teologickém) rysy.
Když se nad tím zamyslíme, jedná se o svého druhu podivnou negativní adoraci či fascinaci, protože jinak se hlásání všudypřítomnosti Putinovy specifické stopy úplně ve všem na světě, co se těmto lidem nelíbí, dá těžko vysvětlit. Chudáci se chytili do pasti vlastní paranoie, která se jim stala svatou vírou. A tak se Vladimír Vladimirovič v důsledku tohoto opravdu zvláštního (přímo fenomenálního!) sektářského druhu “panteismu” stal z (pseudo)teologického hlediska pro své zavilé nepřátele Spinozovým ve všech věcech imanentním “Bohem”.
