Ludvík Smýkal
2. 2. 2018
„Paní Dulská, ctihodná manželka vyššího úředníka a majitelka velkého činžáku, vládne despoticky celé rodině – od manžela až po služku.“ moralka-pani-dulske Otázkou je, zda do podobné pozice se svým rozhovorem pro web novinky.cz bradacova-napomina-babise-i-zemana v podstatě nedostala současná pražská nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová svými slovy na adresu prezidenta České republiky (ČR) Miloše Zemana a předsedu vlády – v demisi, ČR Andreje Babiše. V každém případě se jednalo o rozhovor webu novinky.cz Radima Vaculíka (Právo) s Lenkou Bradáčovou ve funkci pražské nejvyšší státní zástupkyně a ne v roli běžného občana ČR, majícího ze zákona právo svobodně se veřejně vyjádřit ke všemu, co se ho dotýká.
Rozhovor to byl obsáhlý, zaměřený na situaci na Vrchním státním zastupitelství v Praze a jemu podřízených zastupitelství v Čechách, novém zákonu o státním zastupitelství, na délku trvání trestních řízení a na vznik a fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Tím více mne v rozhovoru zaujaly „pozoruhodné“ výroky paní Lenky Bradáčové, v každém případě vyššího státního úředníka, na adresu dvou z našich nejvyšších ústavních činitelů – prezidenta České republiky Miloše Zemana, vrchního velitele ozbrojených sil ČR a předsedu vlády – v demisi Andreje Babiše.
Na otázku redaktora Práva „Prezident Miloš Zeman minulý týden podpořil dřívější ostrý výrok premiéra Babiše o tom, že si lze v Česku objednat trestní stíhání. Zatímco Babiš mluvil o vyšetřovateli Čapího hnízda, kde je stíhán, prezident zmiňoval případ bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, podle které si její stíhání objednala solární mafie. Skutečně tomu tak je?“ mj. odpověděla:
„Beru to jako neodpovědný akt ve vztahu k institucím státu…. V opačném případě, pokud takové ověřitelné poznatky k dispozici nejsou, tak je to skutečně pouze nebezpečné gesto a výrazně narušuje nejen důvěryhodnost justice, ale zpochybňuje institucionální fungování státu.“
Na další otázku Práva: „Jak tedy vnímáte, že dva nejvyšší ústavní činitelé v zemi otevřeně a kriticky hovoří o možném objednání trestního stíhání lidí?“ mj. odpověděla:
„Obecně to, že trestní oznámení může být prostředkem msty na odstranění politického či ekonomického soupeře, není výjimečné.“
Na otázku „Zpět ke slovním atakům vůči policii a státnímu zastupitelství. Zazněly z úst samotného premiéra. Jak to vnímáte? Zpochybňuje to justici?“ uvedla:
„Tato rétorika není nová. Byla bych ráda, aby se nestala promyšlenou strategií, jak vzbudit pocit špatného fungování a potřeby silné ruky. Nalézání spravedlnosti v demokratickém právním státě je náročné, a to i ekonomicky, je dlouhé, spravedlnost se hledá těžko, ale je to pořád ten nejlepší model, který má velkou cenu.
V autoritativních nedemokratických systémech to jde snadno, rychle, možná i počet zprošťujících rozhodnutí bude nula. Ale počet nespravedlivě odsouzených bude vysoký. A nerada bych, aby veřejnost právě kvůli některým neuváženým výrokům najednou začala mít pocit, že nefungují všechny mechanismy tak, jak mají, a bude vládnout silná ruka, tak bude i v justici. To je naivní a nebezpečná představa.“
Paní Lenka Bradáčová své názory na nejvyšší ústavní činitele veřejně, vědomě a bezesporu řekla jako pražská nejvyšší státní zástupkyně a tak není od věci podívat se na Zákon č.283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v platném znění (dále jen zákon), který mj. upravuje postavení státních zástupců jako osob, jejichž prostřednictvím státní zastupitelství vykonává svou činnost. ZDE
Už v § 2 zákona je uvedeno:
(1) Státní zastupitelství je při výkonu své působnosti povinno využívat prostředky, které mu poskytuje zákon.
(2) Státní zastupitelství při výkonu své působnosti dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý, odborný a účinný; svoji působnost vykonává nestranně, respektuje a chrání přitom lidskou důstojnost, rovnost všech před zákonem a dbá na ochranu základních lidských práv a svobod.
V části Druhé, Působnost státního zastupitelství je v § 4 uvedeno.
(1) Státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem
a) je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu,
b) vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda,
c) působí v jiném než trestním řízení,
d) vykonává další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.
(2) Státní zastupitelství se v souladu se svou zákonem stanovenou působností podílí
na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů.
V těchto, ale i v žádném jiném paragrafu zákona, nelze nalézt právo, které si „přisvojila“ paní Lenka Bradáčová, pražský nejvyšší státní zástupce při svém vyjádření na adresu prezidenta ČR a předsedu vlády ČR v rozhoru pro web novinky.cz.
Na nadřízených státní úřednice Lenky Bradáčové je teď zjistit, zda svým rozhovorem pro web novinky.cz neporušila zákon nebo jiný právní předpis a v případě, že ano, vyvodit z toho příslušné závěry. My, občané ČR, je budeme bedlivě sledovat a dle jejich jednání hodnotit dodržování práva a zákonů v našem státu z jejich strany.
Obecně lze konstatovat, že paní Lenka Bradáčová se svým rozhovorem pro web novinky.cz „připojila“ k „módní“ vlně útoků na naše nejvyšší ústavní činitele Miloše Zemana a Andreje Babiše, na kterých se podílí část našich politiků, státních úředníků, vědců, akademické obce, učitelů, umělců a zejména médií. Nikdo z nich si zřejmě neuvědomuje, že toto svou činností zpochybňuje ústavnost politického systému České republiky, její rozvoj a stabilitu, se všemi důsledky, které z toho vyplývají…
Slova herce Miloše Kopeckého na IV. sjezdu Svazu dramatických umělců ve dnech 4. -5. května 1987http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/mko_pn4s.htm mají neustále svou platnost a to nejen v případě v projevu uvedených kulturních protagonistů, ale i v případě výše uvedených současných „kritiků“ prezidenta ČR a předsedy vlády ČR.
„Každá doba má své lidi. Jako je umění včas přijít a splnit své poslání, jež bylo nezbytné a tudíž stále úctyhodné, musíte první pochopit, že váš čas vypršel. Ten, kdo to pochopí, odchází možná někdy i tragicky, ale vždy důstojně. Vy, kulturní protagonisté včerejška, jeho hlavní aktéři, nedopusťte už ve vlastním zájmu, aby Vaši minulou činnost, v níž bylo mnoho dobrého, padly další a zbytečné stíny. Odejděte včas, tj. hned, může Vám být ještě poděkováno. Neučiníte-li tak sami, z vlastní jasnozřivosti, odejdete sice o něco později, ale odejdete, nepochybujte o tom, stejně, jenže ne už důstojně, nýbrž jako komické figury.“
