3.2. 2018 argument!
Evropa sedí na hromadě státních dluhů. Je to celkem 12,5 bilionů euro za 28 zemí EU. Ani ekonomický vzestup nepomohl tuto horu dluhů snížit, píše německý Die Welt. A co je ještě horší, dluhová zátěž je ve skutečnosti větší. Ukazují to aktuální čísla Eurostatu.
Zapomíná se totiž na garance a záruky ve výši bilionů, které v oficiálních statistikách nejsou. Je pravda, že nejde o tvrdé dluhy. Jde jen o eventuální závazky, ale přesto je jejich výše znepokojující. Protože i kdyby došlo na splatnost jen menší části záruk, pak to může v rozpočtu udělat pěkné díry.
Tyto „utajené“ dluhy se nacházejí v různých podobách a různých zemích. Statistika Eurostatu má čtyři kategorie. Jsou to například garance států za závazky třetích osob. Pak to jsou tzv. partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy stát ručí za určitá rizika. Pak tu jsou závazky firem, v nichž má stát většinový podíl, ale nejsou v kategorii státních firem. Státy také někdy ručí za určité úvěry.
Je to celý balík rizik, o kterých ani občané ani politici často nic nevědí. Za určitých podmínek se ovšem tyto „eventuální závazky“ mohou změnit v reálné závazky. Údaje Eurostatu jsou proto dalším krokem k transparentnosti veřejných financí EU, protože nabízejí komplexní obrázek veřejných financí jednotlivých členských států.
Tyto utajené dluhy jsou rozděleny velmi nerovnoměrně. Státní garance jsou problém u „vzorových“ zemí, zde je na špici Finsko s podílem 28 % HDP. Oficiálně má Finsko poměr dluhu k HDP 60,4 % takže naplňuje konvergenční kritéria. Jenže, kdyby se zahrnul podíl garancí státu, pak už to vypadá jinak, varuje Die Welt.
Na druhém místě u státních záruk je Rakousko, s podílem 20 % k HDP. Může to být také kvůli dosti velkému bankovnímu sektoru. A Německo je na třetím místě, poměr státních záruk k HDP je 14 %. Vidíme tu starou zátěž z finanční krize, ovšem i propojenost státu s veřejnými úvěrovými institucemi. Hlavní jsou ovšem exportní záruky, investiční záruky a zajištění úvěrů.(pokračování zde)
Obecně vzato je to centrální stát, kdo dává záruky. Ve Skandinávii se ale objevují i záruky obcí. V zemích Beneluxu, ale i Francii a dalších zemích, je velká část garancí směřována na finanční instituty.
U utajených dluhů projektů soukromého a veřejného partnerství vyčnívají Portugalsko a Slovensko, jedná se o více než 3 % HDP. Tyto projekty se často realizují z fiskálních důvodů, protože jsou pro vládu zpočátku nákladově neutrální.
Největší část utajených dluhů spadá na závazky státních firem – v Německu je to Deutsche Bahn. Jde také o Řecko, které podle Die Welt ještě s privatizacemi dostatečně nepohnulo. Je na vrcholu se 149 % k HDP. Německo je na třetím místě se 101 % k HDP. Tento vysoký podíl je možno vysvětlit i tím, že do statistiky se zahrnují i finanční instituty kontrolované státem, tedy například veřejné banky. Jejich podíl je v Německu ve srovnání s jinými zeměmi vysoký. A to se pak odráží v datech.
Nesplácené půjčky jsou zase další kategorií, která utajené dluhy zvyšuje. V této kategorii „vítězí“ Slovinsko, pak je tu Portugalsko.
Pohled do statistiky ukazuje, že dluhová problematika má v Evropě větší dimenze, než se původně myslelo.
