Al Aram (Írán)
18. 2. 2018 zdroj
Jedním úderem s dvojitou silou se Rusko pomstilo za incident, při němž bylo jeho letadlo sestřeleno nad Idlibem washingtonskými žoldnéři. Damašek také rychle pomstil smrt více než 100 bojovníků svých spojeneckých sil během bombardování americké koalice v Dajr az-Zauru 8. února. Stalo se to na samém vrcholu provokací a hrozeb z Washingtonu proti Damašku a Moskvě, které měly připravit půdu k úderům na syrské cíle s použitím řízených střel Tomahawk, o čemž svědčí publikace v americkém tisku. Damašek zvolil nejvhodnější okamžik a místo pro odpověď na izraelské vpády, která byla zahájena 10. února.
Tento úder překvapil mezinárodní pozorovatele nejen z toho důvodu, že byla sestřelena “perla” izraelského letectva – letoun F-16, syrská protivzdušná obrana byla také schopna zachytit izraelské rakety “země-země”. To vše hovoří o selhání železného izraelského systému, který nedokázal zabránit syrským střelám, aby dopadly do středu okupované Palestiny. Výsledkem bylo, že na pozadí poplašných sirén ve všech hraničních osadách (s Libanonem a Sýriií) bylo více než milion Izraelců nuceno se skrýt v krytech, a rovněž bylo uzavřeno letiště Ben-Gurion. Celkově tyto oblasti opustily tisíce osadníků.
Syrské bolestivé údery, které vyvrcholily 10. tohoto měsíce a jejichž důsledky stále pokračují “otřásat” koridory izraelských bezpečnostních a zpravodajských služeb, jsou bezprecedentním poselstvím osy odporu proti “všem těm, kterých se to týká”. Tyto útoky byly provedeny za necelé dva dny po americkém útoku, v jehož důsledku zahynulo v Dajr az-Zauru více než sto bojovníků oddílů, které jsou spojenci syrských vojsk. Americká armáda to zase udělala pod záminkou možného útoku na její spojence – kurdské separatisty východně od Eufratu. Tyto akce mohou být považovány za první příznaky realizace plánu USA na rozdělení Sýrie prostřednictvím vytvoření plnohodnotného kurdského kantonu na severu Sýrie, v kontextu čehož minulý měsíc koalice Washingtonu nazvala “armádou” třicet tisíc žoldáků v čele s Demokratickými silami Sýrie. Údery USA se kryly s početnými zprávami v západních médiích, z nichž poslední byla zpráva agentury Associated Press. Podle této zprávy se Pentagon chystá zasadit údery na cíle v Sýrii raketami Tomahawk. Ze své strany chtěl Damašek zasazením odvetného úderu na izraelské útoky 10. února sdělit Washingtonu a Tel Avivu, že na jakoukoli americkou hrozbu vůči syrské armádě bude odpověď. Toto varování brzy potvrdily americké noviny The Washington Post, když napsaly, že na jakékoli údery USA proti Sýrii odpoví vládní vojska raketami Scud, namířenými do izraelského vnitrozemí.
I když Moskva popírá zúčastněnost své PVO na zřícení izraelského letounu F-16, není možné jej nespojit s incidentem kolem ruského Su-25, který byl raketou Stinger sestřelen nad Idlibem teroristy Džabhat an-Nusry (zakázaná v RF – pozn. red.), které všemožně podporují Izraelci. Zdroje na Ministerstvu obrany Ruska hovoří o tom, že letadlo bylo sestřeleno pomocí sofistikovaného protiletadlového raketového systému, dodaného teroristům Washingtonem nebo Tel Avive. Tak Moskva vyčkala na dobu, aby se pomstila oběma stranám. Musela navést disciplínu s Tel Avivem na pozadí jeho nebezpečných provokací, které nadále ohrožovaly všechny vojenské úspěchy Ruska v Sýrii, zvláště když si uvědomíme, že cílem nedávných izraelských útoků bylo letiště v Palmýře pod záminkou, že íránský letoun vzlétl právě z tohoto letiště. Tel Aviv šel na tento krok, přestože věděl, že nedaleko se nacházejí ruské jednotky, a přestože věděl, co prezident Vladimír Putin zopakoval izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi během jejich nedávného setkání v Moskvě. Izraelské útoky proti syrské armádě ohrožují i Moskvu v souvislosti s přítomností ruských vojenských poradců na řadě syrských vojenských stanovištích, zejména tam, kde jsou dislokovány syrské baterie protivzdušné obrany. Pokud jde o pomstu Washingtonu, Rusko se pomstilo zničením reputace letounu F-16 a předvedením své převahy ve vzduchu. V této souvislosti je třeba poukázat na výroky některých izraelských expertů, kteří předpokládají, že jejich letadlo bylo sestřeleno raketou S-300.
Rusko tak poslalo svému americkému protivníkovi následující sdělení: “Ruský letoun byl sestřelen americkou raketou a jako odpověď na to ruská raketa sestřelila americký letoun”.
Z výše uvedeného je zřejmé, že Izrael narazil na první svého druhu skutečné dilema, a teď musí tisíckrát kontrolovat své plány, než podnikne pokus o opětovný úder na Sýrii, protože se může setkat s vážnou protiakcí, jejíž výsledky mohou ohrozit samotnou existenci izraelského ohniska. Souvisí to s nevyhnutelností kolektivní odpovědi od osy odporu a Izrael si je toho dobře vědom. Avšak zároveň “nespolkne” úder, způsobený jeho “pověsti a důstojnosti”, a v důsledku ponížení ze strany Damašku a jeho spojenců se proto může uchýlit k ještě větším hrozbám proti Damašku a zvýšit tlak na prezidenta Bašára Asada tím, že bude aktivizovat činnost teroristických skupin ve Východní Gutě. V důsledku jejich akcí již zahynuly desítky Syřanů.
Kromě toho nelze popírat technickou úlohu Izraele při určování směru tunelů, vykopaných teroristy ve Východní Gutě za financování Saúdskou Arábií a Katarem, a jeho úlohu při náboru asi 25 tisíc žoldáků pro své opěrné body.
Syrské vojenské vedení si uvědomuje, že operace na osvobození Východní Guty je velmi obtížná vzhledem k tomu, že v tunelech se ukryli teroristé. Hloubka některých z nich dosahuje 15 metrů. Použití ruských chytrých bomb, které jsou schopny zničit tyto tunely, by mohlo ohrozit životy tisíců civilistů. Přesto podle sdělení tisku, vycházejících z informací zdroje v Operačním štábu spojenců Sýrie, Damašek připravuje vojenskou akci na osvobození Východní Guty z co nejmenšími ztrátami. Podle zprávy AFP bude operace zahájena brzy.
Nelze vyloučit ani takový vývoj událostí v Sýrii a regionu vůbec, který nebude odpovídat zájmům Damašku, zejména se to týká situace v Afrinu. Existují důkazy, podle nichž Kurdové mohou způsobit vážné údery tureckým silám s pomocí amerických raket Hellfire, které poskytly USA svým spojencům. A není známo, jaká bude turecká odpověď Washingtonu. Je také potřeba vzít v úvahu dopad bezprecedentníno saúdského konání, které by mohlo změnit celou další etapu a které ohrožuje práva na trůn korunního prince Saúdské Arábie Mohammeda bin Salmana, jak tvrdí jeden z redaktorů deníku The New York Times s odvoláním se na “spolehlivý” zdroj v hlavním městě Saúdské Arábie.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
