Alena Mikulášková
4. 1. 2018 zdroj a zdroj
V následujících dvou textech analyzují jejich autoři – dopisovatel deníku Komsomolská pravda I. Šamir a reportérky „RT“ A. Ivanovová a A. Musatkinová – události v největší islámské zemi, v Iránu, které se během posledních dní vyhrotily. Nezapomínají na to, že případná „změna režimu“ může mít katastrofální důsledky pro rusko-iránské spojenectví. To, že v několika provinčních iránských městech došlo k demonstracím a potyčkám s policií, vědí všichni, kteří sledují události posledních dní. Další vývoj je zatím nejasný.
Podle I. Šamira to není nový „majdan“. Neprotestují bohatší střední vrstvy v módních kožiších, jako tomu bylo v Teheránu r. 2009 nebo v Moskvě r. 2011, kdy se na Bolotném náměstí konaly demonstrace proti výsledkům voleb. Nyní protestují „obyčejní“ lidé kvůli zcela prozaickým příčinám – vysoké nezaměstnanosti, pozdnímu vyplácení výplat a strmému růstu cen. Nechápou, proč se jim žije těžce, když se k moci dostaly liberální síly pod vedením prezidenta Rouhaniho a ty slibovaly, že se domluví se Západem a ulehčí život prostých lidí. Se Západem se sice načas domluvily, některé sankce byly sňaty a začala se prodávat ropa, ale…
Liberálové začali provádět liberální reformy, leč ku prospěchu bohatých. Vláda sice začala stíhat nelegální banky, které poskytovaly lichvářský úvěr, ale do země pronikly i „MMM“ fondy neboli finanční pyramidy, které mnoho lidí ožebračily, pokud je ovšem jako v jiných zemích nepřinutily spáchat sebevraždu.
A provládní…
K vnějším příčinám krize patří mj. nástup Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA, který obnovil proces sankcí. Irán také nesl břemeno syrské války, kterou prakticky ukončily až ruské vojenské síly, ale výdaje Iránu se nezmenšily, neboť podporuje také spojenecké síly v Iráku, Jemenu, Libanonu i Gaze. Podporuje také finančně Kurdy, které se snaží mobilizovat Američané. Sousedí s Afghánistánem, odkud prchají běženci a teče proud heroinu. Irán čelí nepřátelské klice Saudské Arábie, Izraele a USA.
Je možné, že tyto státy protesty samy nevyvolaly, ale rozhodně je využijí ve svůj prospěch. Jejich agenti se účastní demonstrací a vykřikují hesla typu „Konec s krmením Sýrie a Gazy“, „Nejprve pečujte o Iránce!“, objevují se i výzvy ke svržení „krvavého diktátora Rouhaniho“.
Pravda, protestujících bývá 30 až 50, ostatní mlčí, ale západní média z této nepatrné skupinky vytvoří masový dav.
Prezident Trump na své stránce Twitteru už vyzval k nedotknutelnosti těchto „demonstrantů“ a vyjádřil naději, že iránský „režim“ padne (zákonnou vládu, která neplní vůli Washingtonu, nazve vždy „režimem“, a pokusy o převrat potom jeho „změnou“.)
Na messengeru Telegram začal vysílat kanál, řízený snad Saudskou Arábií nebo CIA z Langley, který vyzýval demonstranty, aby útočili na policii. Navíc prostě a jednoduše vysvětloval, jak vyrobit „Molotovovův koktejl“ a jak vůbec bojovat s „režimem“. Na základě požadavků úřadů jej majitel Telegramu uzavřel kanál.
Semknutost iránského národa narušuje to, že bohatí bohatnou a podezření z korupce vycházejí nejen od liberálů, ale i bývalého prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda.
Irán se nachází ve složité situaci. Saudové neskrývají, že by nebylo špatné ho dobýt. Izrael tlačí Američany k možnosti využít situaci, aby zbavili Hamas, Hizballah a Palestince podpory. Trump vidí v Teheránu hlavní překážku pro realizaci svého plánu „likvidace palestinského problému“.
Reportérky RT uváděly 1. ledna, že bylo při demonstracích zabito už 12 lidí (podle agentury AP s odvoláním na místní kanál). Prezident připustil, že byly vyprovokovány částečně zvenku, uznal ovšem i právo občanů na vyjádření svého názoru – ovšem bez použití násilí. Deset lidí prý zemřelo 31. 12., dva o den dříve. Úřady oznámily, že policejní síly nestřílely do demonstrujících.
Demonstrací, které začaly v městě Meshched 28. prosince, se účastnilo několik stovek lidí. Následujícího dne se protestní vlna přelila i do Teheránu, Isfahanu i dalších měst.
Iránská vláda už dříve oznamovala, že za organizací masových protestů mohou stát radikálové i západní tajné služby.
Podle informací RIA novosti ministerstvo zabývající se činností rozvědky oznámilo, že bylo zadrženo několik lidí spojených s provokacemi při nedávných protestech.
I reportérky RT referují o odpojení kanálu Telegram s odůvodněním, že poskytoval účastníkům demonstrací možnost sdělovat si údaje o předešlých akcích, výtržnostech a útocích na policisty. Uzavření má být dočasné. Ministr, který o tom rozhodl, napsal na své stránce Twitter, že kolují nepravdivé pověsti o trvalém odpojení sociálních sítí, které mají vytvořit dojem sociální nespokojenosti a pesimismu, „násilí režimu na vlastních lidech“.
Politoložka a expertka na Blízký východ K. Gevorjanovová vidí příčiny nepokojů především ve vysoké nezaměstnanosti, hlavně mezi mládeží. Akce nevnímá jako masové. Poukazuje na to, že masové byly provládní demonstrace, viděné svrchu – z helikoptéry.
Už střelba v městě Doruda v ní budí dojem vyprovokované akce. Zemřeli při ní dva lidé.
Druhý expert na Blízký východ, V. Sažin, považuje za málo pravděpodobné, že by nepokoje vedly ke změně režimu a revoluci. Jako jejich příčinu vnímá i boj mezi dvěma politickými skupinami – liberálními reformátory v čele s prezidentem a konzervativci, lpícími na striktních islámských principech. Vzdělaná část obyvatelstva je podle jeho slov nespokojena s omezeními kladenými na ni proislámskými konzervativci. Tento boj pokračuje podle něj stále, ale ani on ho nevnímá jako důvod ke změně vlády.
I reportáž RT cituje slova představitelů USA, kteří zdůrazňují iránskou „podporu mezinárodního terorismu“ – v jedné řadě se Severní Koreou, Venezuelou a Kubou (!).
Jako velmi pozitivní vnímá případnou změnu vlády izraelský prezident Benjamin Netanjahu; mezi oběma zeměmi by se prý mohly vytvořit přátelské vztahy a nynější vláda jen zasévá nenávist mezi oba národy.
Podle posledních zpráv stanice RT (2. 1.) se počet obětí výtržností zvýšil na dvacet a bylo zatčeno kolem 450 lidí.
