Jiří Baťa
30. 12. 2017
Michal Horáček, kandidát na post prezidenta, vyjádřil své nemalé, přesněji největší osobní zklamání nad průběhem realizace Babišovy vlády, resp. nad subjekty, které jsou (zřejmě) ochotny vládu A. Babiše podpořit. Nějak nemůže pochopit, jak je možné, že vládu ANO možná podpoří Tomio Okamura a SPD , kterému dokonce přičítá titul „politický podnikatel par excellence v oboru komerčního nacionalismu“ a zřejmě to největší zklamání přičítá nikoli faktu, ale pouze domněnce, že nemalá část voličů hnutí ANO si zřejmě nepředstavovala vládu opřenou o komunisty a také o okamurovce.
Na to by se měl pan Horáček nejspíše zeptat přímo voličů ANO, než spekulovat, že si takovou podporu nepředstavovala. Myslím, že už před volbami bylo jasné, že to budou volby poněkud jiné, komplikovanější, než jsme si v podslední době zvykli. Nad touto možností či zvláštností dělá pan Horáček závěr, resp. resumé, že by se taková podpora blížila podvodu. Paragrafové znění zákona však, zřejmě pro jistotu, nekonkretizoval.
K tomuto závěru dochází zřejmě na základě nějaké analýzy, že Andrej Babiš měl prý volební program, údajně jakusi smlouvu s voliči a jeho hlavním tématem bylo, že zamezí dalšímu účinkování politických podnikatelů, které vidí v tradičních stranách a vzpomněl staré klientelistické struktury za Nečase, Topolánka, Paroubka, Zemana nebo Klause, která nás (koho neupřesnil) skutečně nepřesvědčily, že je máme chtít i nadále volit. Jaké bylo zděšení páně Horáčka když zjistil, že by vládu Andreje Babiše mohli podpořit okamurovci a komunisti. To má panu Babišovi za zlé takovou podporu považuje za možný podvod. Ale také to může být nakonec všechno jinak!
Pan Horáček ovšem zapomíná, jak se k nežádoucí a nechtěné vládě A. Babiše s umanutým odporem staví opoziční politické strany, které odmítají jeho vládu podpořit, ačkoliv by s ohledem na výsledky ve volebách měli na to právo. Jejich důvody, že nemohou podpořit vládu v jejímž čele je člověk podezřelý z trestné činnosti, resp. trestně stíhan (ale také dosud nevydaný) je pro ně naprosto nepřijatelné, je ubohost a nehoráznost non plus ultra. Dobře vědí, že platí presumpce neviny kterou v případě, že by šlo o jejich člověka a jejich zájmy, by hájili zuby nechty. Jenže, tady jde o Babiše, takže žádné pardony neexistují. Nakonec: kdo seje vítr, sklízí bouři!
Že toho, nabízí-li se šance, případně využijí okamurovci a komunisté, si mohou tyto politické partaje v opozici (ODS, Piráti atd.) poděkovat sami sobě. Apropó, je snad někde psáno a dáno, že SPD a KSČ nesmí či nemůže podpořit vládu ANO? No jistěže není, ale když se nedaří podle představ „zásadně nestranného“ pana Horáčka, hledají se holt důvody a možnosti, jak tyto skutečnosti zdiskreditovat, zpochybnit, ne-li dokonce uvažovat o možném podvodném jednání. Uf, Horáčku, to je zase úlet!
V neposlední řadě, je-li řeč o nějakém (Horáčkově zmíněném virtuálním) podvodu, pak můžeme mluvit tentokrát o reálném podvodu a to v případě podpory kandidátů na prezidenta ze strany senátorů či poslanců , kteří evidentně podpořili víc jak jednoho kandidáta, někteří dokonce tři kandidáty! To snad není podvod, resp. porušení volebního zákona? Je přece všeobecně známo, že volič může volit jen jednou, pokud volí vícekrát, je jeho hlas neplatný a je-li přistižen, ještě se vydává v šanc postihu. U pánů senátorů a poslanců se podpora rovná volbě kandidáta jako každého jiného. Pro ně tato zákonem daná zásada neplatí? Zřejmě ne, neboť přes skutečnosti, že několik senátorů či poslanců podpořilo více jak jednoho kandidáta, soudy tuto záležiitost (zatím) negují, prý k žádnému porušení pravidel nedošlo, nicméně, záležitost je stále v běhu. Pozoruhodné, není-liž pravda! Zvláště, zajímá-li to zrovna pana Horáčka, který všude proklamuje, ne-li přímo upřednostňuje svou kandidátskou zásadu nestrannosti a nadstranickosti. Nebo se mýlím? Jinak jej však chápu, to zklamání musí být strašné.
