Paul Craig Roberts
7. 12. 2017 PaulCraigRoberts
Uměle zaranžované nepřátelství vůči Rusku, Číně, Iránu a Severní Koreji chrání bilionový roční rozpočet vojenskobezpečnostního komplexu, který činí zázraky přičinlivosti, aby americkou veřejnost přesvědčil o tom, že jejich vlast je nepřáteli skutečně ohrožena – a to ze všech stran. Při čemž toto „vyrobené“ nepřátelství plní ještě jeden důležitý úkol: přiživuje naděje demokratické strany, že Trumpa bude za jeho snahy narovnat vztahy s Ruskem přece jen nakonec možné zbavit úřadu.
Už nějaký čas poukazuji na fakt, že bezdůvodné a svévolné akce Washingtonu proti Rusku, včetně přívalu falešných obvinění na jeho adresu, už přesvědčily ruskou vládu o tom, že Washington plánuje vojensky na Rusko zaútočit. A není na světě nic bezohlednějšího a nezodpovědnějšího, než přesvědčit nukleární mocnost, že se připravujete ji napadnout.
Před několika dny někdejší americký ministr obrany W.J. Perry spojil svůj hlas s mým i s několika dalšími, kteří si naznačená nebezpečí uvědomují. Řekl: „Když skončila Studená válka, věřil jsem, že už nikdy nebudeme muset pokoušet nukleární zkázu Země. A všechnu svou energii jsem tehdy vložil do demontáže všeho, co nám po Studené válce zůstalo. Během svého ministrování v 90 letech jsem dohlížel na demontáž osmi tisícovek nukleárních zbraní, rovným dílem vlastněných USA a bývalým Sovětským svazem. A měl jsem přitom za to, že úspěšně směřujeme k tomu, aby smrtelná hrozba války zůstala za našimi zády. Takže dnes nemohu pochopit, proč dnes Studenou válku znovu stavíme na nohy. A činíme tak bez jakékoli veřejné diskuze a též aniž bychom si uvědomovali důsledky toho, co činíme. Jako náměsíčníci tak do Studené války znovu vstupujeme a tušíme reálné nebezpečí, že z ní můžeme doklopýtat i do války skutečné a navíc i nukleární. A jestliže chceme této katastrofě předejít, musí celá naše veřejnost pochopit, co se to v naší zemi vlastně děje“. ZDE: zerohedge
Jak to ovšem ta veřejnost může pochopit, když o ničem neví – protože těch pár hlasů, které o tom, co se děje, hovoří– se k veřejnosti nemají kudy dostat. A vojenskobezpečnostní komplex, izraelská lobby a agenti této lobby mezi neokonzervativci navíc dělají všechno možné i nemožné, aby ty, kteří si současné nebezpečí uvědomují a mluví o něm, zdiskreditovali.
Mocnému vojenskobezpečnostnímu komplexu a izraelské lobby – dvěma hlavním strůjcům války 21. století – se podařilo prezidenta USA desaktivovat. Tváří v tvář speciálnímu prokurátorovi „vyšetřujícímu Russiagate“,( údajné ruské ovlivnění amerických prezidetských voleb, ale de facto kauza vytvořená za účelem znemožnit Trumpovi obnovit normální vztahy s Ruskem), se stal americký rezident bezmocným.
Experti, včetně W. Binneyho, který vypracoval univerzální protišpionážní program, o němž se mylně domníval, že nebude nikdy využit proti vlastním americkým občanům, veřejně vyhlásili, že kdyby Russiagate nebyla pouhým výmyslem, Národní bezpečnostní agentura by o ní dnes už všechny důkazy měla. Takže současné vyšetřování Russiagate je jen tracením času.
Američané jsou dnes ovšem obelháváni nejen ve věci Russiagate, ale prakticky ve všem.
Byl zde americký útok na Srbsko, představovaný jako akce NATO, jehož hlavním cílem – s poukazem na očekávanou nečinnost Rusů – bylo Rusko ponížit.
Pak 11. září, jehož oficiální vysvětlení popřel nejen Usáma bin Ládin, ale i každý expert, který se nebál otevřít ústa.
Pak přišel falešný důkaz pro invazi do Afghánistánu, jež se pro USA stala stejnou pohromou, jako předtím pro Sovětský svaz. Hrstka lehce ozbrojených Afghánců ponížila „jedinou světovou supervelmoc“ stejně tak, jako předtím vojenskou moc sovětskou.
Následovalo falešné obvinění o Husajnových zbraních hromadného ničení a následná americká invaze do Iráku, která tuto zemi zpustošila k nepoznání.
Pak řada obviňování libyjského ůdce Kaddáfího, které vedlo až k jeho zavraždění, a současně i zpustošení nejvíc prosperující země Afriky.
Pak stejní žoldnéři Islamského státu, jichž Hillary a Obama využili ke zničení Libye, byli vysláni do Sýrie – a jen Rusko a britský parlament zkřížily tehdy uskutečnění Obamova záměru vyslat do Sýrie i jednotky americké.
Celé roky nás Washington a jeho presstitutky živily pohádkami o tom, že USA s Islamským státem (IS) válčí – a zatím tento Washington posílal ozbrojené síly IS do Sýrie, aby tam zlikvidovaly jak prezidenta Asada, tak syrskou vládu.
A pak je zde Somálsko. A pak je zde Jemen, zdevastovaný washingtonskou loutkou Saudskou Arábií.
A Rusko prý napadlo Ukrajinu, když ve skutečnosti Washington zafinancoval a společně se svými nevládními neziskovými organizacemi zorganizoval svržení demokraticky zvolené ukrajinské vlády.
A teď – v současnosti – zde máme falešné zprávy o iránských atomových zbraních. Stejně jako se dovídáme, že lidé, kteří se odvažují říkat lidem pravdu, jsou ruští agenti a šiřitelé falešných zpráv. Trump je dnes bezmocný a z bezmocného Trumpa vytváří vládnoucí oligarchie varovný příklad pro ty politiky, kteří by se snad v budoucnu pokusili učinit to, co učinil on. Totiž obrátit se svými apely přímo na americký lid.
Když totiž Trump řekl, že se chystá vládnout v zájmu lidí a v zájmu lidí též přivede americké pracovní příležitosti ze zámoří zpět domů, ohrozil zisky globálních korporací. A když řekl, že se chystá normalizovat vztahy s Ruskem, ohrozil moc a zisky vojenskobezpečnostního komplexu. A teď za tyto své výroky tvrdě platí.
Širší otázkou ovšem je, jak vysokou cenu zaplatí lidé v USA i ve zbytku světa za násílí, jímž vojenskobezpečnostní komplex znemožnil Trumpovi uskutečnit jeho sen o normalizování vztahů s Ruskem?
Vybral a přeložil Lubomír Man
