Napsal/přeložil: Geo
15.12. 2017 Eurasia24
Znáte někoho, kdo si myslí, že USA mají ve světě málo vlivu? Pokud ne, pak vězte, že Donald Trump a jeho lidé takto uvažují. Měkká síla Spojených států přestává fungovat, a jestli někdo považoval Clintona, Bushe ml. a Obamu za hrdlořezy, bude se ještě hodně divit.
Počátkem prosince přiletěl do severokorejského Pchjongjangu náměstek generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti, aby se pokusil „přimět KLDR k rozumu“ v otázce jaderného a raketového programu.
Zprávu jsme si mohli přečíst poté, co jsme díky v Americe vyvinutému mikroprocesoru aktivovali americký operační systém, abychom se díky americké informační agentuře AP dozvěděli, že onen „vysoký představitel OSN“ se jmenuje Jeffrey Feltman – a je bývalým významným činitelem amerického ministerstva zahraničí. Nicméně v KLDR opravdu, opravdu „nehájil zájmy USA, nýbrž OSN“.
Amerického vlivu ve světě už je tolik, že i lidé v nejzapadlejších koutech světa přestávají být naivními – moc dobře vědí, že je to výsledek dlouhodobého špehování, sběru dat a systematického lhaní. Zjednodušeně řečeno americká měkká síla přestává na úrovni vědomí fungovat a vyvolává přesně opačný efekt: zhnusení a vzdor.
Spolu s tím přestává fungovat i vyvažování měkké a tvrdé síly, které Spojeným státům přinášelo nevyčíslitelný profit zejména v posledním čtvrtstoletí. Namísto toho přichází éra jasné dominance tvrdé síly, kdy se Spojené státy k udržení svého vlivu znovu, obdobně jako v 70. letech, uchylují k teroru páchanému takovými bestiemi, jako jsou fašisté na Ukrajině nebo fundamentalisté na Blízkém východě. Tedy prozatím – než i tyto osvědčené prostředky přestanou fungovat.
Měkce to nepůjde
To největší zklamání z Donalda Trumpa teprve přijde, když v příštích dnech ohlásí novou strategii národní bezpečnosti Spojených států. Dokument bude v naprostém rozporu s tím, co od Trumpa jeho podporovatelé napříč planetou očekávali a co ostatně sliboval i svým voličům: totiž že dá Amerika světu alespoň na čas pokoj a bude se soustředit na „své věci“.
Pravdou bude opak, protože už i Trump pochopil, že udělat Ameriku znovu velkou a skvělou snížením daní podnikatelům nepůjde. Stimulem masivního růstu kapitalismu v jeho anglosaském epicentru (a následně v perifériích) byla vždy válka a po ní více či méně agresivně prováděná expanze za současného rdoušení jakýchkoliv ohnisek odporu či systémových alternativ.
Zdroje z poslední světové války – té takzvané „studené“ – postupně vysychají. Brutálně roztáčený koloběh nadspotřeby nejenže negeneruje dostatek profitu k „make America gerat again“, ale současně Ameriku žene stále blíže k okraji dluhové propasti.
Jestliže se měkká síla začíná míjet účinkem, zbývá síla tvrdá. Svět se nyní v moha ohledech dostává do podobné situace, v jaké byl před první světovou válkou. Je naprosto jedno, že lidstvo za století prošlo „civilizačním vývojem“, který není ničím jiným než simulakrem, virtuálním obrazem stvořeným historicky znamenitým anglosaským „marketingem“.
Ve skutečnosti kapitalismus po likvidaci jediné životaschopné moderní civilizační alternativy uvrhl planetu do spirály globální barbarizace a mentální degradace, jejímž výplodem jsou jedinci jako Clintonová nebo Trump. Neméně bezohlední, egoističtí, hrubí, citově otupělí, agresivní a vyšinutí, než jakými byli vůdci mocností před sto lety.
„Mír prostřednictvím síly“
Jinými přívlastky totiž nelze charakterizovat člověka, pod jehož vedením nová strategie Spojených států vzniká. Čeho hodlá docílit? „Ochrany amerického lidu“, „zajištění jeho prosperity“, „zachování míru prostřednictvím síly” a konečně „rozšíření vlivu USA ve světě“. Ano, nikoliv zachování, ale „rozšíření“ vlivu.
Při ohlédnutí do nedávné i dávné historie by něco podobného nemělo překvapovat. Ale překvapuje: překvapuje nejen samotný Trump, který buďto neumí či nechce zkrotit jestřáby, anebo prostě je sám jestřáb. A překvapuje i způsob, jakým chce Amerika „šířit svůj vliv“ – zcela mimo rámec práva, nejen mezinárodního, ale i amerického.
Jak tomu bude v praxi, ukazuje syrský „pilotní projekt“:
Po psy-ops přípravě vysadíme na zájmovém území vojsko, aniž bychom se kohokoliv ptali – ale budeme to popírat.
Když už to nebude možné ututlat, přiznáme, že tam máme tisíce vojáků a nastavěné základny, ale budeme opakovat, že na to prostě máme právo a tečka.
Když se k nám kterýkoliv „revizionista“ jen přiblíží, obviníme ho, že „přeletěl řeku“ a tím „narušil náš vzdušný prostor“ a případně ho sestřelíme.
Přesně takto si Američané v Sýrii počínají (jak dokazují i poslední incidenty s provokacemi ruských bitevníků americkými Raptory). A navzdory ruskému vítězství nemůže být pochyb, že si tam uhájili dost „svého suverénního území“. Vyšlo to. Funguje to.
Pádnější argument pro formulaci a efektivnější nástroj pro realizaci nové bezpečnostní strategie Američané získat nemohli. A i kdyby se „chudák Trump“ před jestřáby stokrát stavěl na zadní, nenadělá vůbec nic, protože se znovu ukázalo, že hrubá síla je víc než právo a stokrát víc než vzletné řečičky o demokracii, z nichž už se beztak všem jenom zvedá žaludek.
Svět čeká další velmi těžké období. Zatímco impotentní Evropa bude nadále lízat svoji zkyslou smetanu kapitalismu – topit se přitom v migračních exkrementech, systematicky ničit svoji populaci i přírodu (třeba těžením posledního dřeva z Bělověžského pralesa) – Američané budou roztáčet svůj sedmisetmiliardový „obranný“ rozpočet.
Budou zabíjet, plenit, zabírat cizí země a prohlašovat je za „své suverénní území“ jako by se nechumelilo.
Největší překážkou budou „revizionistické mocnosti“ – Rusko a Čína. Hrozba ruských „zbraní nové generace“, jíž konkrétně uvádí nová americká strategie, je samozřejmě určena především domácímu publiku a zbrojním koncernům.
Na druhou stranu jsou to právě ruské (a čínské) zbraně, které jsou a budou schopny dostatečně odstrašivě působit v „novém“ prostředí. Rusové nikdy nebyli na onen „marketing“, založený na lži, manipulaci a pokrytectví, – i proto prohráli studenou válku, kdy prostá pravda neměla šanci.
Co umí, když jsou nuceni sáhnout po hrubé síle, o tom nikdo nemůže pochybovat.
Geo, Eurasia24.cz
