Blízkovýchodní blesková návštěva Putina a její překvapení

V prohlášení, vydaném tehdy Kremlem, bylo zdůrazněno, že Moskva a Ankara “potvrdily své odhodlání k dosažení spravedlivého a životaschopného řešení blízkovýchodní krize na základě, a to především, příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN, a také realizace práva palestinského lidu na vlastní stát”. 10. prosince ve svém projevu na shromáždění v provincii Sivas Erdogan upřesnil: “Spolu s Putinem posoudíme události ve vztahu k Jeruzalému a Sýrii”. Tak naznačil předpokládaný turecký program a přesunul na druhé nebo třetí místo otázky rozvoje dvoustranných vztahů s Ruskem v oblasti obchodu, ekonomiky a energetiky. Přitom turecký vůdce ostře kritizoval americkou a evropskou politiku na Blízkém východě s tím, že po jednání s Putinem bude nadcházející setkání vedoucích představitelů Organizace islámské spolupráce (OIC), které se bude konat v Istambulu, “zlomovým okamžikem v otázce Jeruzaléma”, a že na tomto fóru bude přijata “cestovní mapa”, na níž by měly být uvedeny konkrétní kroky k vyřešení krize v Jeruzalémě a pro blízkovýchodní urovnání.

Avšak bravurní tón tureckých komentátorů začal rychle mizet, když neočekávaně, alespoň pro tureckého občana, prezident Ruska udělal zastávku v Sýrii. Na základně Hmeimim Putin učinil důležité prohlášení. “Nařizuji ministrovi obrany, náčelníkovi generálního štábu, aby zahájili stažení ruské skupiny vojsk do míst jejich trvalé dislokace”, řekl vrchní velitel ve svém proslovu k vojákům. Zdůraznil také, že “Ozbrojené síly Ruska spolu s syrskou armádu rozdrtily nejbojeschopnější skupinu mezinárodních teroristů v Sýrii a zachránily tento stát”. Tamtéž Putin jednal se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Teprve o něco později tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov upřesnil, že prezident Ruska navštívil Sýrii “při příležitosti oznámení o zahájení stažení kontingentu, kdy bude stažení ukončeno, není známo. Je zřejmé, že to není otázka jednoho dne”. Tím byl vyznačen nový trend, který se přímo týká Turecka a Íránu, s nimiž má Moskva dohodu o zónách deeskalace v Sýrii.

Poté Putin odcestoval na pracovní návštěvu Egypta. Se svým protějškem Abd al-Fattáh as-Sísí prezident Ruska projednal problémy zabezpečení stability a bezpečnosti na Blízkém východě a v severní Africe, otázky rozvoje rusko-egyptských vztahů v politické, obchodní a ekonomické, energetické a humanitární oblasti. Přičemž prezidenti Ruska a Egypta vyjádřili uspokojení s úspěchy při likvidaci ohniska terorismu v Sýrii. Moskva deklarovala svou připravenost k obnovení letů do Káhiry, byla podepsána smlouva na výstavbu jaderné elektrárny v al-Dabaa s Rosatomem. Samozřejmě že v Káhiře se jednalo i o statusu Jeruzaléma. Strany poukázaly na souhlas s formátem OSN pro palestinsko-izraelské urovnání. Jak je známo, Rusko patří do takzvaného “blízkovýchodního kvarteta” spolu s USA, EU a OSN. Avšak USA svými výroky o statusu Jeruzaléma nejen ignorovaly názor ostatních účastníků procesu, ale také rezoluce OSN za posledních 50-60 let. 

V Káhiře prezident Ruska poprvé okomentoval rozhodnutí Trumpa o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. “Naše země společně vystupují za brzké obnovení přímého izraelsko-palestinského dialogu o všech sporných otázkách, včetně statusu Jeruzaléma, zdůraznil. Jsou nutné dlouhodobé a spravedlivé dohody, které by vyhovovaly zájmům obou stran. A je samozřejmé, že tyto dohody musí být v souladu s předchozími rozhodnutími mezinárodního společenství. Rusko plně podporuje všechna rozhodnutí, která byla v této otázce dříve přijata Radou bezpečnosti OSN. Považujeme za kontraproduktivní jakékoli kroky, které předjímají výsledek dialogu mezi Palestinci a Izraelci. Soudíme, že tyto kroky jsou destabilizující a nepomáhají vyřešit situaci, ale naopak, provokují konflikt”.

Celkově lze říci, že rozvíjením úzké spolupráce s Moskvou se Káhira teprve začíná vracet do velké regionální politiky a dostává příležitost, jak soudí bývalý asistent ministra zahraničí Egypta Hussein Huraydi, působit “jako most pro zřízení integračních vztahů mezi Ruskem a státy Perského zálivu na základě vzájemně výhodných zájmů”. Experti také vědí, že islámský svět se může rozcházet v názorech na Sýrii a Irák, ale když přijde řeč na Palestince, a zejména na postavení Jeruzaléma jako svatyně, zdá se, že mluví jedním hlasem. Ale kdo by právě nyní mohl být schopen ovlivnit situaci a přesunout do popředí otázku islámské jednoty? Egypt stěží. A také obecně platí, upozorňuje BBC , že “rozporů je mezi 56 zeměmi islámského světa mnohem více, jsou komplikovanější a hlubší, než je otázka Jeruzaléma”.

A na závěr Turecko. Zde čeká další “překvapení”. Turecké televizní stanice, které uskutečňují přímý přenos příjezdu Putina do Ankary, začaly předčítat prohlášení Peskova, které dostaly a podle něhož byl určen program jednání hlavy Ruska se svým tureckým protějškem v následujícím pořadí: situace v Sýrii (včetně kroků k jejímu dalšímu politickému urovnání a svolání Národního kongresu), obchodní a hospodářské vztahy, stavba atomové elektrárny Akkuyu a také další “nejrůznější témata”. Komentátoři zároveň dodávali, že pod “různými tématy” je třeba mít na zřeteli status Jeruzaléma. 

Jednání Putina a Erdogana trvalo hodinu. Na závěrečné tiskové konferenci turecký prezident, který se krátce dotkl perspektivy vývoje obchodních a ekonomických vztahů a zahájení výstavby jaderné elektrárny, okamžitě přešel k otázce statusu Jeruzaléma, obořil se s kritikou na Washington a Izrael. Pak přistoupil k analýze situace v Sýrii a upozornil na přechod procesu do rámce ženevského formátu politického a diplomatického urovnání. Co se týká Putina, ruský prezident, když konstatoval pozitivní trendy v rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi v nejrůznějších oblastech, včetně vojensko-technické, zhodnotil situaci v Sýrii po porážce DAEŠ (organizace, jejíž činnost je v Ruské federaci zakázána), připomněl pozitivní přínos Turecka v procesu politického a diplomatického urovnání syrské krize. Teprve poté komentoval status Jeruzaléma a opakoval téměř to, co o tom řekl v Egyptě.

Ale “překvapení” tím nekončí. Vysoká představitelka EU pro otázky zahraniční a bezpečnostní politiky Federica Mogheriniová prohlásila, že “vojenský konflikt v Sýrii nebyl zakončen”. Podle ní “neexistují žádné skutečné důvody, proč by se mělo souhlasit s tím, že syrská válka je u konce a že situace může být v nejbližší době normalizována”. A 14. prosince má v úmyslu do Turecka přicestovat velitel Spojeneckých ozbrojených sil NATO v Evropě Curtis Skaparrotti, který bude projednávat otázky bezpečnosti v regionu.