20.11. 2017 PL,redakce
Šéf Národní galerie (NG) Jiří Fajt žaluje prezidenta Miloše Zemana u Ústavního soudu kvůli tomu, že nebyl jmenován profesorem. Hlava státu argumentuje tím, že si Fajt de facto řekl o úplatek ve formě sponzorského daru na svůj plat… Pokud bychom vycházeli z toho, že by Jiří Fajt pobíral plat 89 tisíc měsíčně v této výši od svého nástupu až do součanosti, přišel by si na 3 560 000 Kč, k tomu odměny 1 755 000 Kč, tedy celkem na 5 315 000 Kč za tři a půl roku ve funkci. Připomeňme, že NG je nevýdělečná příspěvková organizace financovaná z peněz daňových poplatníků.
Fajt to sice popřel, ale dotčená Komerční banka, se kterou se tehdy o sponzorství platu šéfa Národní galerie mělo jednat, prezidentovo tvrzení nevyvrátila.
Jiří Fajt se od počátku se svým nejmenováním nechtěl smířit, začal se proto obracet na soudy, aby prezidenta „popohnaly“ v jeho nečinnosti. Jenže Fajt opakovaně neuspěl. Proto se nyní obrátil na Ústavní soud se stížností a doufá, že nejvyšší soudní instance prezidentu Zemanovi nařídí, aby ho profesorem nakonec jmenoval.
V této souvislosti je zajímavé, kolik vlastně Jiří Fajt coby ředitel Národní galerie bere. Připomeňme, že NG je nevýdělečná příspěvková organizace financovaná z peněz daňových poplatníků.
Fajtův plat a další odměny. Černé na bílém
Redakce ParlamentníchListů.cz se dostala k dokumentům z Ministerstva kultury, kde je přesně popsán nejen samotný plat Jiřího Fajta, ale též velmi bohaté odměny. Z dokumentu, který na resortu kultury vznikl koncem dubna letošního roku, vyplývá, že ředitel Fajt měsíčně pobírá 89 tisíc korun. Téměř 36 tisíc z toho dělá platový tarif, dalších více než 33 tisíc osobní příplatek a dalších přesně 20 tisíc korun příplatek za vedení.
Jenže těmi téměř 90 tisíci měsíčně to zdaleka nekonční, právě naopak. Pro srovnání, částka, která každý měsíc přistane Jiřímu Fajtovi na účtu v rámci základního platu bez odměn, představuje osm měsíců minimální mzdy.
Ale zpět k řediteli Národní galerie a jeho dalším odměnám. Vedle už zmíněných příplatků za vedení a osobní ohodnocení, dostal Jiří Fajt od svého nástupu do funkce (červenec 2014) na odměnách a prémiích 1 755 000 korun.
V roce 2014 to bylo 70 tisíc za plnění „profilových úkolů“. Za tutéž činnost dostal Fajt v roce 2015 120 tisíc korun a v roce 2016 dokonce 140 tisíc korun.
Následuje odměna ve výši 375 tisíc korun za přípravu Česko-bavorské zemské výstavy 2016. Dalších 900 tisíc korun za práci na naplnění už zmíněné výstavy a za tutéž činnost v roce 2017 (připomínáme, že námi získaný dokument je z dubna 2017) to bylo 150 tisíc korun.
Pokud bychom vycházeli z toho, že by Jiří Fajt pobíral plat 89 tisíc měsíčně v této výši od svého nástupu až do součanosti, přišel by si na 3 560 000 Kč, k tomu odměny 1 755 000 Kč, tedy celkem na 5 315 000 Kč za tři a půl roku ve funkci.
Dokument z Ministerstva kultury, který výše uvedená fakta konkrétně jmenuje a který mají ParlamentníListy.cz k dispozici, také výslovně uvádí, že kromě toho všeho může Fajt pobírat i další peníze, a to díky jiné právní úpravě s Národní galerií. Kupříkladu prý může mít uzavřené různé pracovní smlouvy, smlouvy o vytvoření díla, licenční smlouvy a další kontrakty. Národní galerie prý ovšem nemá povinnost Ministerstvo kultury o existenci takových dalších právních vztahů informovat.
Fajt možná ani nesplňoval podmínky, aby se stal profesorem
Ukazuje se také, že odmítavé stanovisko prezidenta k Fajtovu jmenování profesorem nemuselo být jediným problémem šéfa Národní galerie. Podle dalších informací redakce totiž Fajt zřejmě nesplňoval ani stanovené podmínky k tomu, aby se profesorem mohl stát.
V době, kdy se jeho možnou profesurou zabývala Vědecká rada Univerzity Karlovy, totiž prý Fajt podmínky a způsobilost, kterou stanovují vnitřní předpisy (tzv. Opatření rektora), nesplňoval.
„V době, kdy Vědecká rada UK tento návrh projednávala, doc. Fajt tyto podmínky nesplňoval. Je však možné, že Vědecká rada UK byla v některých záležitostech uvedena v dané věci v omyl v důsledku jednání Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty, konané dne 20. 3. 2014, která žádost posuzovala v prvním stupni a došla k názoru, že uchazeč „splňuje všechna kritéria pro udělení vědecko-pedagogické hodnosti profesora Univerzity Karlovy v Praze v oboru dějin umění,“ jakkoliv z protokolu samotného vyplývá opak,“ říká důvěryhodný zdroj ParlamentníchListů.cz.
Konkrétně se má jednat o to, že v době, kdy k rozhodnutí o Fajtově způsobilosti došlo, nesplňoval tento kandidát podmínku v podobě souhrnné pedagogické činnosti na vysoké škole v trvání pěti let. Ve skutečnosti vyučoval pouze po dobu tří akademický let a dále se k činnosti nevrátil.
„Dotyčná komise rovněž uvádí, že Jiří Fajt se „v Lipsku osvědčil jako řešitel a vedoucí mezinárodních projektů, jako je zejména vydávání (…) monumentální řady Handbuch zur Geschichte der Kunst Ostmitteleuropas“. Z této monumentální řady nevyšel, navzdory opakovanému ujišťování, k datu zasedání komise (18. února 2014) žádný ohlášený svazek. V seznamu nejvýznamnějších prací uchazeče komise uvádí mj., že Jiří Fajt byl hlavním autorem výstavního katalogu „Prague, the Crown of Bohemia“, New Haven – London 2005. Oficiální bibliografické databáze však uvádějí, že hlavní autorkou publikace byla Barbara Drake Boehm, Jiří Fajt byl spolueditorem a dalšími autory byli společně s ním Robert Suckale, Paul Crossle, Zoë Opacic, Vivian B. Mann, Gerhard Schmidt, Jan Royt a Erno Marosi,“ zní jednoznačné informace redakce.
Hrad nechtěl nad rámec svých dřívějších vyjádření nic dalšího k nejmenování Jiřího Fajta doplňovat. „K této kauze už bylo z naší strany vše podstatné řečeno,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Pokud jde o jmenování profesorů hlavou státu a požadavky, které opakovaně prezident zmiňuje, Miloš Zeman jednak obecně odmítá, aby prezident republiky jmenoval profesory, protože většina procesů, kdy se kandidáti na profesuru vybírají a posuzují, je mimo jeho pravomoc.
Není ale možné se jen tak pravomoci samotného jmenování vzdát (jsou zakotveny v Ústavě mezi prezidentskými pravomocemi), proto podle svých slov hlava státu trvá na tom, že bude posuzovat, zda kandidáti splňují základní požadavky, kdy by se profesorem měl stát bezúhonný člověk, který i z morálního hlediska coby možný profesor má jít ostatním příkladem.
