 |
| Oskar Schindler |
3.11.2017 ČeskéNárodníListy
„Jako zástupce Nadace Oskara Schindlera informoval Milan Mostýn o úsilí, vybudovat památník v areálu továrny, kde Oskar Schindler zachránil 1.200 Židů. K tomu byl vytvořen Nadační fond Oskara Schindlera, který již zakoupil prostory a snaží se získat finanční prostředky na výstavbu plánovaného památníku.“ (Sudetendeutsche Zeitung, 6.10.2017, článek Kulatý stůl v Praze)
Přečtěte si následující článek, hodně se dozvíte o panu Schindlerovi.
Kdo byl Oskar Schindler?
O. Schindler byl sudetoněmecký zrádce a německý špion
Oskar Schindler, kterého svět zná díky jeho vypočítavé záchraně Židů v jím řízené pobočce koncentračního tábora v Brněnci, byl už před válkou sudetoněmeckým vlastizrádcem a německým špiónem. Dodnes figuruje na československém a polském seznamu válečných zločinců.
„Sudetský Němec Schindler byl už 19. července 1938 zatčen ve Svitavách pro svou špionáž proti své vlasti Československu, ovšem v rámci mnichovskému diktátu, který Československu přikazoval všechny tyto sudetoněmecké zrádce (a také zajatce, získané v bojích v pohraničí – pozn. redakce ČNL) byl po Mnichově propuštěn,“ potvrdila naší redakci historička Jitka Gruntová. Ta o Schindlerovi, který už v roce 1935 vstoupil do sudetoněmecké nacistické Henleinovi strany SdP a už od roku 1936 začal za žold pracovat pro německou špionáž Abwehr, napsala knihu.
Mladý O.Schindler v uniformě čsl. vojáka Zrazoval pod krycím jménem Osi
Podle Gruntové na špionáž Schindlera proti své vlasti ukazuje celá řada důkazů. Mimo jiné se zachovalo jeho vlastní přiznání spáchání zločinu vlastizrady v protokolu ze dne 22.7.1938, který je dodnes zachován v Archivu bezpečnostních složek (ABS). V něm Schindler říká, že spolupracoval pod krycím jménem Osi mimo jiné s Gritt Schwarzerovou a příslušníkem abwehru Kreuzigerem. Sám pak získal ke spolupráci Leo Pruschu z Brna. Další „verbovka“ nového agenta Rudolfa Huschky už ale Schindlerovi nevyšla.
Po Mnichovu musel být Schindler propuštěn z vazby, a podle Gruntové se vrátil jako hrdina do Svitav, o jejichž připojení k Hitlerovu Německu tolik usiloval. „Lze předpokládat, že byl za české vězení finančně odškodněn a snad i oceněn jiným způsobem,“ uvedla Gruntová. Schindler se ovšem postaral ze msty také o popravu svitavského strážníka německého původu Rudolfa Huschky, který měl podíl na jeho dopadení čs. kontrarozvědkou.
Zabíjel i československé vojáky a civilisty
Schindler se ihned po svém propuštění zúčastnil krvavého boje o Moravskou Chrastavu, kterou ještě koncem října 1938 – tedy dávno po přijetím Mnichova – kvůli hospodářským zájmům Německa a místních sudetoněmeckých podnikatelů přepadl za pomoci německé armády, gestapa a SS tzv. sudetoněmecký freikorps. Při tvrdém znovudobývání obce padli čtyři českoslovenští vojáci, mnoho dalších bylo navíc těžce zraněno. Německé, resp. sudetoněmecké ztráty byly ovšem ještě větší; takže když museli z obce před československými vojáky ustoupit, zastřelil ze msty dodnes neusvědčený Němec českého obyvatele Chrastavy – ta byla z většiny česká. „Byl zde vidět svědkem Josefem Tetekem z Březové,“ uvádí Gruntová.
„Oskar Schindler se stal hlavní postavou známého Spielbergova filmu, který položil základ ke vzniku falešné legendy světového formátu. Ve skutečnosti byl Schindler válečný zločinec, který po válce unikl zaslouženému trestu. Mnozí Češi toho za války pro Židy udělali mnohem více, jak on,“ tvrdí Gruntová. Podle ní byl Schindler vším možným, jen ne šlechetným a nesobeckým zachráncem Židů. Zamlčuje se mimo jiné i to, že Schindler už 1. 11. 1938 dobrovolně vstoupil do nacistické strany NSDAP, kde dostal členské číslo 6 421 477. Jeho členská karta dosud leží v Bundesarchivu v Berlíně.
Zahájil 2. světovou válku
Podle známého ostravského historika Mečislava Boráka nepřestal Schindler ani po Mnichovu pracovat proti Československu a dokonce se přímo podílel na německém útoku proti Polsku. Borák zjistil, že Schindler jako německý agent opavského abwehru připravoval jarní okupaci zbytku Československa – čímž získal zásluhy, které pak za války jako obchodník dokázal výhodně zpeněžit. Podle Gruntové jsou z poválečných výslechů zadržených tzv. sudetských Němců známa nejen místa a časy jeho konspiračních schůzek, ale i jména jemu podřízených agentů, které jako rezident řídil podle pokynů německých nacistů. Mimo jiné zajišťoval zbraně a výstroj sudetoněmeckých diverzantů, kteří pomáhali Němcům obsadit Ostravsko už den před okupací Československa, tedy 14. března 1939. Borák také zjistil, že Schindler organizoval pašování zbraní německým teroristům do Polska, prováděl špionáž proti němu a měl přímý podíl na útocích sudetoněmeckých teroristů na území Polska. Konkrétně na pokusu obsadit strategicky důležitý jablunkovský tunel v noci na 26. srpna 1939, tedy ještě před německou invazí. Právě tyto akce se měly stát signálem pro německý útok, ale Hitler na poslední chvíli odložil invazi z 26. srpna na 1. září 1939. Většinu sudetoněmeckých teroristů a německých vojáků tak Poláci stačili zlikvidovat.
Vězni v Schindlerově továrně
Vydělával na smrti druhých
Po německé invazi do Polska v září 1939 byl Schindler mezi prvními, kteří se snažili z okupovaného Polska něco ukořistit. Stal se tzv. arizátorem židům zkonfiskované továrny v Krakově, kde, díky svým úplatkům představitelům německé okupační správy vydělával na zakázkách pro SS a Wehrmacht až do podzimu 1944, kdy byla jeho fabrika před vítězně postupující Rudou armádou evakuována do pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci u Svitav. Ještě předtím spolupracoval s Adolfem Eichmannem v rámci jeho protižidovských aktivit a na pokyn samotného šéfa SS Heinricha Himmlera měl vycestovat na diplomatický pas do Turecka na separátní jednání o mír se západními spojenci.
V Brněnci až do 2. května 1945 vyrábělo zhruba 1000 nucených dělníků (ne všichni byli Židé, jejich přesný počet dosud nikdo nezjistil – pozn. redakce) pro Němce dělostřeleckou munici. Minimálně 42 jich za tu dobu následkem týrání zemřelo a jsou pohřbeni v okolních obcích. Ještě před příchodem Rusů ale Schindler uprchl na západ, pod ochranu Američanů.
Pro Československo i Polsko je Schindler stále válečným zločincem
Schindlerovi aktivity proti rodné zemi v letech 1936-39 i Polsku v rámci diverzních příprav v srpnu 1939 vedly obě země k tomu, že po vítězném konci 2. světové války zařadily tzv. sudetského Němce Schindlera na seznamy válečných zločinců.
„V průběhu léta a podzimu 1945 probíhalo šetření o spolupracovnících abwehru na Ostravsku, které bylo shrnuto do zprávy datované 7. listopadu 1945. Ta obsahuje i seznam agentů, kteří pracovali v regionu, a pod pořadovým číslem jedna je v něm uveden Schindler Oskar, krycí jméno Osi. V téže zprávě je pak Schindler zapsán rovněž v soupisu hledaných konfidentů a spolupracovníků, a to pod pořadovým číslem dvě,“ cituje Gruntová zprávu zachovanou v ABS v signatuře 12456. Znovu se Schindlerovo jméno objevuje na seznamu čs. bezpečnostních složek 22.6.1946, už pro Mezinárodní soud v Norimberku. Jedná se o evidenci válečných zločinců. „K jeho tehdejšímu pobytu je uvedeno, že se má zdržovat v Rakousku nebo Švýcarsku,“ sdělila naší redakci Gruntová.
Opilec a podvodník Oskar Schindler, tentokrát v roce 1957 mezi newyorskými židy, Opilcem za židovské peníze
Porážku Německa Schindler přečkal v bezpečném úkrytu, údajně v tzv. Alpské pevnosti. Když opadlo první nebezpečí, prchl stíhaný válečný zločinec Oskar Schindler do Argentiny. Snažil se zde uchytit jako farmář, ale zbankrotoval. Přijal proto pozvání několika jím „zachráněných“ Židů do Izraele, ale i tady neměl štěstí. Kvůli alkoholismu byl z několika zaměstnání propuštěn, a tak se v roce 1958 vrací do Evropy. Do Československa ovšem pro své hrdelní zločiny nemohl a tak zakotvil v západním Německu. I tady ale žil z apanáže, zasílané mu z Izraele a opakovaně zkrachoval. Zemřel pod ochranou německé vlády, která ho odmítla vydat do Československa ke spravedlivému potrestání, v říjnu 1974 v Hildesheimu. Je pohřbený na katolickém hřbitově v Jeruzalémě.
Ačkoliv existuje o vlastizrádném jednání tzv. sudetského Němce Oskara Schindlera řada důkazů, a tento prospěchář figuruje dosud na seznamu československých a polských (proněmeckých) válečných zločinců, dostal Schindler díky chytře překrouceným faktům a zamlčeným skutečnostem v Izraeli titul Spravedlivý mezi národy. DokonceOpilec a podvodník Oskar Schindler, tentokrát mezi židy v New Yorkou v roce 1957 i u nás, ve Svitavách, má protičeskoslovenský zločinec a agent Abwehru a Gestapa svou expozici v muzeu ve Svitavách. Což je vzhledem k jeho celoživotnímu jednání vůči vlastní zemi dost nepochopitelné.
