Listopadové mýty a sto let Velké revoluce

Václav Umlauf
20.11.2017 E-republika

Státní paraziti vyhráli velkou říjnovou i malou sametovou revoluci a tento den soukromého vítězství nechávají slavit jako státní svátek. To je naprosto v pořádku, protože obě revoluce otočili ve svůj osobní prospěch. A z vrozené skromnosti to nechtějí nikomu říkat nahlas.

Mám známou, která úspěšně dělá skutečnou charitu pro potřebné. Při návštěvě velevýznamného sponzora z rodiny jednoho promile blažených se jí podařilo s autem darovaným na charitu nabourat strážnici, kterou si zdejší mocipáni postavili, aby je lid obecný příliš neotravoval v jejich kosmicky významné práci pro obecný lid. To prý se stalo přesně na stoleté výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Zkratku “VŘSR” raději neuvádím, protože mladší generace teprve odhazuje neoliberální pamprsky a o revolucích si čte pouze v amerických sci-fi a fantasy.

Orgiastický samet pro lid

Takže jediný skutečný listopadový čin hodný zaznamenání v roce 2017 je nabourání oné strážnice ustavené pro blahobyt, klid a mír vyvolených z polistopadové třídy jednoho promile. Po pádu demokracie a po jejím vytunelování se slaví 17. listopad jako orgiastický státní svátek, co je zcela pochopitelné. Nová nomenklatura korporátních fašistů se skrze tento mýtus dostala k moci stejně vítězně, jako se ruští bolševici dokázali dostat k moci v Rusku zničeném nihilistickými idejemi proletářské revoluce a 1. světovou válkou.

Jedna mytologie vystřídala druhou a místo rudé tribuny v Kremlu běží lidové křepčení na Václaváku. Tento lunapark platí pro roztančený lid příslušná vládnoucí nomenklatura, stejně jako za komunistických časů. Korporátní poskoci přitom provedli po václaváckém molu módní prezidentské kandidáty pro podzimní období a jejich placenou klaku. Přitom vyloučili jednoho nevhodně ustrojeného gamblera, který se chtěl na mediální molo presstitutů a prezidentských modelek procpat zadním vchodem a bez pravdoláskařského povolení. Jiní prorežimní poskoci žijící ze své profesionálně upravené disidentské minulosti pak pěli mocným kastrátním sopránem známou mediální ukolébavku. Ta stará revoluce a její východní korporátní nacionální varianta prý už nemá žádnou šanci v našem zcela západním korporátním fašismu.

Jak říkám, nic nového pod sluncem. Jen pokračujeme ve slavné tradici ničení demokracie 17. listopadu 1939, kdy jiní korporátní fašisté uzavřeli české vysoké školy. Tehdy ale měli občané tolik soudnosti, že přitom netancovali na Václaváku. Ale dnes vládne doba radostného blbství daného korporátně-globálně. Možná po další Velké revoluci se ti dnešní poskoci korporátních bavičů budou zase stydět. Ale snad už budou v hrobě, tak se jich to tolik nedotkne.

Listopadové mytologické defilé

Klausovci a hejno jim přifařených estébáků tvrdí, že listopad vznikl tím, že ti i ti vytunelovali komunismus skrze jim vlastní neutuchající píli a nadpřirozené schopnosti. Na tomto mýtu jistě bude zrnko pravdy. Citovaná parta grázlů vytunelovala se stejně neutuchající pílí i pozdější samet, naše důchody a jiné národní bohatství k tomu.

Bývalí nomenklaturní komunističtí kádři razí teorii perestojkového spiknutí, v němž disidenti hráli roli užitečného idiota. Tito občanští aktivisté se prý nechali zavírat proto, aby v této zemi vznikla nová drogová závislost. Tentokrát na ideji neoliberalismu, na jeho revoluční vekslácké třídě a na kapitalistickém předvoji vedeném sametem oděnými modrými strakami. Poražení bolševici nejstarší stalinské generace přitom tiše proklínají ty mladé a prodejné bolševiky, kteří jim partaj vytunelovali a nyní tlačí káru nového korporátního fašismu. A pochopitelně, staré červené revoluční kádry srdečně nenávidí ty polistopadové arivisty, kteří včas odhodili červenou knížku. A nejvíce pohrdají těmi kapitány českého korporátního cirkusu, kteří partajní legitku ani nemohli dostat, většinou pro neschopnost a zlodějství.

Pravdoláskaři se vezou na vítězném koni dějin a parazitují na úspěchu nové korporátní nomenklatury. Jejich listopadový mýtus je stejně hloupý jako v případě předešlých fízlů a zlodějů. Je dokonce mnohem hloupější, protože nemá ani stopy tunelářského realismu. Korporátní poskoci jen vytvořili novou variantu klasického českého mýtu na způsob Járy Cimrmana. Češi jsou miláčci dějin, v ruksáčku a pak v ruce mají zvonící klíče od státního bytu. Vybavení touto Láskou a Pravdou pak zvítězili nad Lží a Nenávistí během jednoho dne módní demokratické přehlídky. Přitom dostali tak trochu na zadek, ale to přece patří k pořádné hospodské veselici, lidově zvané Demokracie.

Ale cimrmanovský mýtus nového opia českých dějin má své Nepřátele a Odpůrce. Do této skupiny nešťastných tvorů ovládaných patologickou Záští zcela jistě patří i aktivisté píšící články jako je tento. My, Pravdoláskaři prvního stupně vítězně cválající na koni Dějin zatím nebudeme tyto zaslepence dávat na psychiatrii a do koncentráku, jako se to dělo za dřívějších časů Nesvobody a Útisku. Ale zcela jistě bude dobré znát jejich jména a dát je pod digitální dozor korporátního a demokratického Velkého Bratra. Až bude lid dostatečně nespokojen, tito noví disidenti a zrádci naší společné Zářivé Budoucnosti se mu předhodí jako smírná oběť za obecnou zhůvěřilost. Jak toto obětování dopadne, o tom si netřeba dělat velké iluze.

Zasloužený den volna pro miliardáře

Nejsympatičtější jsou bývalí veksláci a bolševické nomenklaturní podnikové kádry. Tito kapitáni českého montovního průmyslu a miliardáři z tunelů si berou na státní svátek 17. listopadu den zaslouženého volna placeného vděčným obecním lidem. Státní paraziti vyhráli velkou říjnovou i malou sametovou revoluci a tento den soukromého vítězství nechávají slavit jako státní svátek. To je naprosto v pořádku. Obě revoluce otočili ve svůj osobní prospěch a z vrozené skromnosti to nechtějí nikomu říkat nahlas. Nová nomenklaturní oligarchická skupina nechává pro lid obecný vládnout mýtus veselé a mediálně navoněné demokratické Revoluce. Show must go on, jak se dnes říká v nové ruštině. Utahanému lidu přišlému z montoven a chtivému dne volna spojeného s lidovou zábavou je stejně jako prodaným disidentům nad hrobem už celkem jedno, že je to lež. Hlavně, že se točí mediální a pivní pípy a že se máme tak dobře, jako nikdy předtím. To slyším celý život, protože jsem jeho větší a jistě i mnohem zajímavější část prožil jako disident za komunistů.

Současná nesnesitelná prodejnost korporátně-sametového spolubytí mi nahání obavy oprávněné historií. Pochod korporátně zblblých lumíků může skončit v moři zvaném Stalingrad. Naši demokratiční mírotvůrci s novým kalašnikovem made in NATO se už na toto téma raději ani nechtějí bavit. Sotva skončí jedno armádní cvičení u ruské hranice, hned tam v zájmu Míru a Demokracie pošlou korporátní fašisté další kontingent lidové branné moci a demokraticky naladěných bitevníků všeho druhu. Orgiastické křepčení nad sametem začínají pomalu rušit cvičné výstřely z naťácké Aurory a teror horké proxy-války na Blízkém východě. Tato válka s teroristy již dávno opustila vzdálené a kompletně rozvrácené země jako je Sýrie, Libye, Afghánistán a Jemen.

Nová horká válka už emigrovala do EU společně s námi placenými teroristy, a pak se usadila s americkými a ruskými poradci u rusko-ukrajinských hranic na Donbase. Plán Barbarossa II je už také hotov. Takže je třeba završit vítěznou sametovou revoluci v pravdě nezbytným tažením na Východ, až k Moskvě nebo ke Stalingradu, a nejlépe v zimě. To už poprvé epochálně provedl korporátně-císařský Napoleon a podruhé korporátně-nacistický Hitler. Viz obě minulé etapy světově známé iracionality a jejich smutný výsledek.

– – –

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Sdílet