Ano, je to i tentokrát jinak, než říkáte, pane Gazdíku

Lubomír Man
16. 11. 2017
Věrna své praxi zvát si při řešení nejzávažnějších problémů země do studia ty největší duchy národa, nadané schopností ony nastálé problémy roztřídit, rozkrýt, interpretovat a pak jako zázrakem a za spontánního potlesku veřejnosti nalézt i jejich nejideálnější řešení, nemohla se zpravodajská redakce ČT při řešení nejpalčivějšího problému dneška, jímž je: referendum ANO či NE, (ve středu večer), obejít bez člověka, pro kterého shora uvedené platí v míře nejvyšší. Totiž poslance Gazdíka ze Suché Lozi. Přišel, uhladil si kalhoty, pohledem do kamery diváky slušně pozdravil, a aniž pak už tratil zbytečně čas, do načatého problému se opřel. A to originálně, ostatně jako vždycky. 


Aby totiž otázku referenda obyčejným divákům rozestřel tak, aby na něj dobře viděli, použil k tomu svou 77 letou babičku, na jejímž příkladě ilustroval, že tato jeho příbuzná by v případném referendu např. o tom, zda v alianci NATO setrvat či nikoliv, nebyla s to rozhodnout sdostatek odpovědně. A to prý proto, že o této organizaci nemá dost relevantních informací. Neví např. přesně, kde sídlí NATO a ani kde sídlilo dříve, neví ani kdy NATO vzniklo, kdy proběhla první vojenská operace NATO, kdy byl poprvé použit článek 5 NATO, co bylo předchůdcem NATO, proč NATO nezasáhlo do boje o Falklandy, kdy se stalo členem NATO Španělsko, kdy byly vytvořeny Síly rychlé reakce NATO, kolik má NATO bojeschopných divizí ve svém severním sektoru, a tak dále a tak dále.

Tohle všechno prý ví v republice jen pár lidí, mezi nimi i on, ale lidé jako jeho babička, reprezentující ovšem obrovskou většinu národa, nemá o těchto věcech prakticky ani páru. A proto – ergo kladívko – ani jeho babička, třebaže ji má rád, a ani obrovská většina národa, jež ona svou neznalostí o NATO vlastně reprezentuje, nemá do této veskrze odborné záležitostí co mluvit. Takže vyhlásit celostátní referendum v otázce zda zůstat NATO či raději z něhoho vystoupit, a nechat o této otázce hlasovat stejně neinformované české obyvatelstvo, jako je jeho babička, by byla hra s ohněm, které si politické vedení země v žádném případě nesmí dovolit.

Hotovo, poslanec Gazdík vstal, a za potlesku, který sice nebyl slyšet, ale o to hlasitěji duněl v poslancově hlavě, studio za vřelých ovací přítomných opouštěl. Zatímco jeho babička už ze Suché Lozi žhavila drát, aby mu sdělila, že sice neví, kdy byl poprvé použit článek 5 NATO, či proč NATO nezasáhlo do boje o Falklandy, ale zato zatraceně dobře ví, že tahle organizace je tady jenom pro útočení a pro zlost a pro nic jiného, což bylo vidět v Afghánistánu, Iráku, Jugoslávii, Libyi a v dalších zemích, ze kterých se nám teď všude do Evropy hrne záplava uprchlíků, která by zde bez slavného NATO nejspíš nebyla. Takže to jí prý k účasti na referendu bohatě stačí.

Jo, a taky aby si ji napříště už laskavě nebral do huby.