Patrick Ungermann
30. 10. 2017
Když ještě jezdily zahraniční návštěvy za libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím, slýchaly v Kaddáfího beduínském stanu vážné varování: Jestliže mě odstraníte, povstane celá severní Afrika. Totéž by mohl o své sféře vlivu povědět i Saddám Husajn a nakonec i Bašár al-Asad. Když Spojené státy americké a jejich souputníci hráli s těmito autoritativními sultány hru na výhodné války a výhodný mír, hru na obchod se surovinami a na prodej zbraní, málokdo přičítal prorockou vážnost slovům Muammarra Kaddáfího. Škoda.
Škoda milionu padlých iráčanů v důsledku dvou válek proti takzvanému Saddámovu Iráku. A nakonec škoda padlých v Libyi kvůli anglo-americko-francouzské válce s Kaddáfím. Smrt dvou autoritativních sultánů a izolace sultána syrského nevedla k legislativě, které na západě říkají zastupitelská demokracie. O dva uprázdněné a jeden hroutící se trůn se v občanské válce rvou síly, kterým občanští demokraté ze západu sice nerozumí, zato jim rozumí domorodé válčící kmeny, klany a sympatizující nebo oponující skupiny.
Pomalu se dovtipujeme, že rozpínavému Chalífátu mohli úspěšně čelit právě Husajn, Asad a Kaddáfí, tři místní tvrdí vládci. To, prosím, neznamená, že bych Arabům a jiným národům ve zmíněných državách přál krutovládu. Nakonec, není pro místní obyvatele důležité to, co jim přeji já nebo mocný vojenský spolek z USA a Evropy. Poznání toho, jak se cítí, a jak by se chtěli cítit lidé v zemích zmítaných válkou a terorem, musíme nechat na těchto lidech. To je moudrost vztahů bez násilí.
Nám se při obou válkách v Perském zálivu i v Afghánistánu tvrdilo, že NATO vyváží s válkou v jednom balíčku také pokoj občanského soužití. Až po letech vyšlo najevo, že američtí vojáci z námořní pěchoty náhodným výběrem stříleli pokojné civilisty, aby vyděšení vesničané přiznali partyzány. Se zpožděním deseti let víme, že skupina z US troops vystřílela početnou iráckou rodinu jen proto, aby ti hoši se zbraněmi nerušeně znásilnili dívku, kterou pro jistotu rovněž zastřelili a dům spálili. A proč US troops vystříleli afghánskou svatbu? Prý, že tam bylo moc lidí na jednom místě. A v jakých děrách drželi sta zajatců! A kde všude stavěly Spojené státy dceřiné koncentrační tábory, navlas podobné tomu na Guantánamu! A proč v těch táborech třeba deset let koncentrují a mučí lidi, kterým se nedaří žádnou vinu dokázat? Zlo působí obapolně, zrcadlově převráceně. Není pochyb o tom, co za hrdlořezy si pěstuje Islámský stát. Není ovšem náhoda, že popravovaní klečí v oranžových kombinézách. V těch se klečí i v amerických koncentračních táborech s povolením mučit lidi.
Pomalu se dovtipujeme, že ke střetu civilizací nevedou univerzitní teorie, ale praktická firemní globalizace. A, dá Bůh, nám začne být jasné, že most mezi civilizacemi nepostaví projektové zlaťáky a projektová poptávka po pracovních silách. Most zklenou laskaví vnímaví jednotlivci na poli ducha a kultury. Přikázat lásku a nepotázat se se zlou, není možné. Naproti tomu zakusit a rozhodnout se šířit lásku je možné všude a za všech okolností.
