Radim Valenčík
29. 10. 2017 RadimValenčík – blogg
Pokud čekáš, Petře, že Ti budu blahopřát k udělení vysokého státního vyznamenání (medaile Za zásluhy I. stupně), tak se mýlíš. Pro mě jsi nositelem zásluh prvního stupně už hodně dlouhou dobu, nejsem ani milovník oficiálního uznávání zásluh, ani nejrůznějších certifikací udělovaných shora. Ale – popravdě řečeno – mě to potěšilo. Chci Ti však blahopřát k něčemu jinému:
Za prvé: K tomu, v jaké sestavě jsi ocenění získal. Je to jedno z mála rozdílení vyznamenání, kde mezi oceněnými nebyli žádní slouhové, přikyvovači, slizouni, zkrátka vlezdoprdelkové.
A tím se může pochlubit jen velmi málo lidí, zejména pak těch, kteří Ti dnes závidí a pomlouvají Tě, Těch, kteří jsou pro získání oficiální uznání “shora” udělat spoustu podlostí, protože ve skutečnosti o svém přínosu k něčemu pozitivnímu vnitřně oprávněně pochybují.
Za druhé: K tomu, že část slov prezidenta Miloše Zemana byla určena (a jsem o tom přesvědčen) z velké části právě Tobě a že měl na mysli zcela konkrétně také Tebe, když mluvil o statečnosti, o tom, že ocenění člověka vystavuje závisti nenávisti lidí malých, podlých, schopných kdejaké křivárny. V dnešní době přijatí takového vyznamenání vyžaduje opravdu velký kus odvahy.
Za třetí: K tomu, že se slova pana prezidenta v Tvém konkrétním případě skutečně naplnila a soudě dle řady vystoupení na sítích a v mediích jsi prostě jednička, vůči nikomu největší pokrytci a lháři neprojevují takovou zášť. A to je snad ještě větší ocenění Tvých zásluh.
Za čtvrté: K tomu, že nikoli vlastní zásluhou, ale shodou okolností, tím, že Tvé příjmení začíná na poslední písmenko v abecedě a ještě je i s háčkem, se naplnilo známé “nejlepší nakonec”. Tentokrát nejen po formální stránce.
Na závěr si dovolím trochu indiskrece. Těm, co neznají Tvoji tvorbu (skvělé, poctivě vědecké analýzy toho, jak mediální mainstream selhává) uvedu alespoň Tvou malou perličku z poslední doby. Z doby lithiové, cituji doslovný text mailu rozeslaný užšímu kruhu osob:
|
Přátelé,
|
|
jako někdejší přímý aktér arbitrážní kauzy CME (Lauder) versus ČR (ve věci TV Nova, 2003, ČR zaplatila cca 11 mld. odškodného, protože naši, mj. socdem., ale i KDU-ČSL atd. politici velmi aktivisticky vystupovali ve prospěch Laudera, nikoli ČR) si dovolím odhadovat, že tato “sranda” (lithium) bude republiku arbitrážně stát ještě mnohem větší ranec, protože je ve hře mnohem větší a hlavně dlouhodobý vývar. Odhaduji to na částku ve výši ne jednotek či desítek, ale stovek miliard. Ó, jak rád bych se mýlil. Máme ale však v naší zemi mnoho ochotných politiků, kteří přiloží ruku k dílu, když budou mít příslušnou provizi.
|
|
Teda udělat takovýhle kšeft století pár dnů před volbami, to nezvládl ani nebohý S. Gross (ten taky prodal Telecom pár dnů před volbami, ale to byly jiné řády). Hezky to pořešil jiný klasik žánru. Vlastimil Ježek “bouchl” budovu nedostavěného rozhlasu na Pankráci a den poté rezignoval z postu GŘ ČRo. Pročpak asi?
|
|
Všem přeji klidné prožití víkendu a dnů následujících. Klid je to, co budeme asi v příštích měsících potřebovat (vedle zdraví samozřejmě), nejvíc. Řekl bych: stoický klid.
|
|
Kdyby přece jen někdo měl potřebu nebo to nezvládl, mám konexe v Bohnicích, rád pomohu
|
|
S poklonou
|
|
Petr Žant.
|
Doufám, že se na ni nezapomene, až se bude sestavovat výběr z Tvého díla, případně a ještě lépe Tvé sebrané spisy, nebo alespoň antologie tvorby mediálních a odborných alternativců, kteří si dokázali uchovat dost rozumu a odvahy, když to naše země nejvíc potřebovala.
