Ivan Safronov
28. 10. 2017 zdroj (kráceno)
Prezident Vladimír Putin ve čtvrtek uspořádal v Kremlu rozšířené zasedání Rady bezpečnosti, jehož hlavním tématem byla informační bezpečnost. Zvláštní dopisovatel Kommersanta Ivan Safronov informuje o tom, jak se Rusko připravuje na odražení kybernetických útoků, co je třeba udělat pro ochranu před kybernetickými hrozbami a co s sebou nese shovívavost při zajišťování informační bezpečnosti pro pracovníky státních struktur.
Když Vladimír Putin zahajoval zasedání, připomněl, že před třemi lety se na stejném zasedání Rady bezpečnosti vyjasňovaly úkoly, které je třeba řešit pro zajištění spolehlivého provozu informační infrastruktury ve státních orgánech.
Po rekapitulaci úspěchů bezpečnostních služeb prezident zdůraznil, že úroveň hrozeb v informačním prostoru nejen neklesá, ale neustále stoupá; množství rizik se nesnižuje, ale zvyšuje; negativní důsledky kybernetických útoků nejsou místní, ale globální a rozsáhlé.
“V důsledku rozšíření viru WannaCry v květnu a červnu utrpěly informační zdroje ve 150 zemích po celém světě, včetně Ruska, s politováním řekl Vladimír Putin. Vnější vniknutí do elektronických systémů v oblasti obrany a veřejné správy, únik elektronických dokumentů mohou mít za následek ty nejtěžší důsledky”.
A je jasné, soudě podle slov pana Putina, odkud máme hrozby čekat. “Řada zemí již fakticky dodala informační technologie vojenské službě: formují svá kybernetická vojska, používají informační pole k oslabení konkurence, k prosazení svých ekonomických a politických zájmů, k řešení geopolitických problémů, nemilosrdně vyjmenovával prezident. Musíme zřetelně předvídat potenciální hrozby a rizika. A to hlavní – stanovit další opatření, která nám umožní nejen včas zjišťovat hrozby, ale aktivně na ně reagovat”.
Je navrženo zkoncentrovat úsilí v několika směrech: jde o zdokonalení systému zjištění, předcházení a likvidace důsledků kybernetických útoků na informační zdroje; zlepšení krytí informačních systémů a komunikačních sítí státních orgánů; snížení rizik, spojených s objektivní nutností používání zahraničního software a telekomunikačního zařízení; podpoření vytvoření systému mezinárodní informační bezpečnosti; zlepšení bezpečnosti a stability práce infrastruktury ruského segmentu internetu. U posledního bodu Vladimír Putin vysvětlil, že se nejedná “o omezení přístupu bezúhonných občanů ke zdrojům celosvětové sítě, o nějaké totální bariéry a filtry”, ale o boj proti těm, “kteří používají informační prostor pro propagandu radikálních myšlenek, zdůvodňování terorismu a extremismu”. Prezident vyzval, aby bylo rázně zabráněno “pokusům o rozmísťování materiálů, které ohrožují bezpečnost našeho státu, společnosti celkově a jednotlivých občanů”.
Po vystoupení V. Putina zasedání pokračovalo za zavřenými dveřmi, což je pro Radu bezpečnosti obvyklé… …Vicepremiér Dmitrij Rogozin konstatoval, že problematika kybernetického vměšování se do prezidentských voleb v roce 2018 projednávána nebylo. Později, když odpovídal na otázku Kommersanta, oznámil, že byla diskutována otázka o “postupném přechodu obranného a civilního sektoru na výrobu vlastního komunikačního zařízení a programového vybavení”. Sdělil, že uspokojovat trh začne podle jeho odhadů ruský průmysl od roku 2022-2023, dohlížet na to bude vládní komise pro nahrazování dovozu.
Podle údajů Kommersanta byl však u zasedání i další, ale neméně důležitý závěr. Jakmile tisk opustil sál, Vladimír Putin připomněl všem, kteří zůstali, že jsou osobně zodpovědní za zajištění informační bezpečnosti v rámci svých rezortů a dokonce i celých odvětví.
To znamená, že v podstatě odpovídají svou hlavou.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
