Jiří Baťa
13. 9. 2017
Jan Hrušínský, herec a také principál divadla „na Jezerce“ se ve svých názorech k současné situaci a dění ve společnosti vyjadřuje způsobem nehodným postavení předpokládaného inteligenta. Bohužel není sám z této branže,, kdo se v rámci svých duchaplných stanovisek, názorech a postojích vyjadřuje způsobem který, podle mého mínění, není hodno lidí, tzv. kulturních intelektuálů, kteří by měli být kulturně, eticky a mravně na výši (viz Bára Štěpánová, Pavlína Filipovská, herec-dřevorubec Pavel Nový, Oldřich Navrátil, pánové Menzel, Hřebejk, Černý a řada dalších) .
Můžeme nostalgicky vzpomínat na herce, umělce let minulých, kteří se skutečnou noblesou, nonšalancí, společenským taktem nejen na veřejnosti vystupovali, ale i s patřičnou elegancí a úrovní, vědomi si svého postavení ve společnosti, se vyjadřovali k věcem veřejným. Dnešní umělci nechodí daleko ke slovům (víc než často nevybíravým, hrubým a urážlivým), které používají řekněme lidé nižší společenské třídy, (jakkoli bychom si měli být všichni rovni) kterými se atomicky snaží zdůraznit svůj politický nesouhlas s děním ve společnosti.
V žádném případě neupírám panu Hrušínskému právo na jeho názor, případně kritiku, pokud je konstruktivní, oprávněná ale hlavně slušná a kultivovaná, což by se od intelektuálů, za které se tzv. pražská kavárna považuje, očekávalo. Nicméně zůstalo jen za očekáváním a pan Hrušínský je toho zářným příkladem.
Jan Hrušínský, nevím jak komu, mě ve srovnání s jeho starším bratrem Rudolfem (alias domácím panem Peškem z Ulice) je krajně nesympatický jak svým zjevem (i když chápu, že ne každý může či musí být krasavec a svým zjevem sympatický), tak především formou jeho netaktním, neřku-li urážlivým vystupováním a vyjadřováním. Pan Hrušínský je herec a snad i proto si hraje na člověka, který politice a dění ve společnosti dokonale rozumí a domnívá se, že je i oprávněn se k ní veřejně kriticky ( demagogicky a nactiutrhačně ) vyjadřovat. Nevím, co jej vede k tomu, že se např. o panu Tomio Okamurovi vyjadřuje jako o „Pitomiovi“. Navíc, pan Hrušínský ani není autorem tohoto hanlivého pojmenování, ale trapně převzaté od stejně smýšlejících, stejně intelektuálně (převážně hulvátsky) se vyjadřujících kolegů z pražské kavárny (viz výše). Otázka také je, proč se o některých lidech pan Hrušínský vyjadřuje jako o Burešovi , Falmerovi či Pitomiovi, když všichni mají svá veřejnosti známá jména. Navíc o nich říká, že je to vláda snů, prý nějaký dreamteam!
Je rovněž ubohé a hodně pod intelektuální úroveň když principál Hrušínský říká, že „Největší šance má podle průzkumů údajně nějaký pan Bureš. Ale jestli se tak jmenuje doopravdy, zatím nevíme. O své jméno se na Slovensku musel soudit. V Čechách se o něj zajímá policie a chce ho trestně stíhat,“ popsal šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Na co si to Hrušínský hraje? Na nějakého detektiva, policejního špicla, agenta nebo na co? Pokud se pan Hrušínský snaží dělat ze jmenovaného či jmenovaných (byť pod jistým přízviskem) blbce, pak je-li někdo blbec, je to sám pan Hrušínský. To v tom lepším případě!
Politický neumětel, demagog a extrovert (člověk, který má tendenci nejdřív jednat, pak myslet nebo i obojí současně, jedná rychle, často zcela neuváženě), pravdoláskař a nezlomný havlista Jan Hrušínský se natolik cítí „v kramflecích“, že se bezskrupolózně, ironicky a nevhodně vyjadřuje k dvěma posledním prezidentům (tedy včetně Miloše Zemana), že „… jsou mimořádně inteligentní velikáni světové politiky. Nejsou ani trochu ješitní a jejich intelekt nic nezatemňuje. Prý jsou ochotni pro nás nezištně pracovat až do smrti. I kdybychom nechtěli. Budou prý obětavě jezdit třeba i na konference bývalých členů KGB, jen aby nám pomohli. Takoví jsou obětaví. Jeden je pravičák, druhý levičák. Oba zarytí demokrati!“ Zato havloid Hrušínský je zřejmě ctnost sama, není-liž pravda?
Ve snaze být zajímavý, ale bohužel nikoli originální, se také nechává slyšet, že „ Bohužel už zase můžeme svobodně ve volbách o svobodu přijít. Třeba jen tím, že k nim nepůjdeme. Přitom stačí věnovat 20 minut času, jít k volbám a nevolit estébáky, komunisty a pitomce. Jinak totiž riskujeme, že nás tyto volby vrátí zpátky na východ a za pitomce budeme všichni. A možná zase na věčné časy! Minule trvaly čtyřicet let,“ říká umělec, který jakkoli se snaží být nejen zajímavým a nesmlouvaným kritikem současnosti není ničím jiným, než sebestředným pravdoláskařem. Chápu, že má silné obavy, že dosavadní havlistické praktiky (pseudo)demokracie, všechny fígly, levárny, podrazy, podvody, lži a ohlupování občanů zkorumpovanými politiky mohou také skončit, čímž by se jim (pražské kavárně) značně zkomplikoval život. Dnes ještě v rámci bludné havlistické demokracie mohou nadávat, urážet, spílat a šířit demagogické bludy o ohrožení Ruskem a z toho plynoucí potřeby posílení naší obrany, většího přimknutí k západní demokracii, resp. k USA, NATU atd. A hlavně tvrdě odmítat vše, co jen trochu zavání východními tendencemi , protože to by byl konec demokracie v ČR. Případné vztahy (všeho druhu) s Ruskem nebo Čínou je něco, co pan Hrušínský a Pražská kavárna potřebuje nejméně! Proto také tak nevybíravým způsobem kopou kolem sebe! Ale pozor, pořád to jsou ti nejdemokratičtější demokraté ,věrni Havlovu odkazu až za hrob!