10.9. 2017 Zvědavec
Koncem srpna Rusko předalo Nizozemsku dekódované radarové údaje z letové zóny, kde bylo 17. července 2014 sestřeleno letadlo společnosti Malaysian Airlines (let MH17) Tyto materiály byly nejprve dodány v původní, tj. nekódované podobě, spolu se softwarem, potřebným k dekódování údajů.
Přestože byli nizozemští vyšetřovatelé vyzbrojeni nejmodernějšími technologiemi a britští kolegové jim nabízeli pomoc, nebyli schopni dekódovat údaje, a nakonec požádali ruské odborníky, aby to provedli sami. Během tří let to bylo poprvé, co požádali o spolupráci. Nikdy předtím komise neakceptovala žádné nabídky pomoci z Ruska.
Dekódované údaje jasně ukázaly, že raketa byla odpálena z oblasti, která byla pod kontrolou ukrajinské armády. A nejde vůbec o žádný vymyšlený příběh, vytvořený novináři, ale zdokumentované, technické informace.
Odhadovaná vzdálenost k letu MH-17 od ukrajinského odpalovacího zařízení BUK v ukrajinské obci Zaroščenskoje v době útoku (méně než 30 km) je v operačním pásmu, na rozdíl od místa, kde pravděpodobně operovala domobrana Donbasu.
Nicméně vše nasvědčuje tomu, že dekódované informace, získané z Ruska, nebudou zahrnuty do spisu, ale místo toho budou čelit osudu mnoha dalších údajů, které se nehodí do preferované verze vyšetřování. Pravděpodobně zapadnou do černé díry, takže je čeká stejný osud, jako fotografie z místa tragédie, které pořídily americké špionážní satelity.
Nicméně pro vyšetřovatele nebude snadné dodržovat předepsané postupy vyšetřování. Nezávislí odborníci totiž svědomitě navrhují nové možnosti vyšetřování, které by mohly přispět k pokračování procesu.
Například vzhledem k tomu, že komise může prozkoumat všechna odpalovací místa ukrajinské armády pro obranný raketový systém Buk-M1, bylo by jednoduché zjistit, zda alespoň z jednoho místa byla odpálena raketa. Provedení inspekce 60 existujících odpalovacích míst pro tento systém je jednak fyzicky možné, a mohly by tak být získány překvapivé informace. Odpálení rakety Buk-M1 po sobě zanechá na odpalovací rampě nesmazatelné „sežehnuté stopy“, které nelze zakrýt ani novým nátěrem. I když to vypadá jako velmi jednoduchý návrh, je ohromně důležitý.
Kees van der Pijl
Kees van der Pijl, holandský profesor na katedře mezinárodních vztahů na univerzitě v Sussexu a předseda nevládní organizace Výbor bdělosti proti znovu ožívajícímu fašismu, nedávno dopsal knihu s názvem „Sestřelení: Let MH17, Ukrajina a nová studená válka“ (Der Abschuss: Flug MH17, die Ukraine und der neue Kalte Krieg). Německá verze knihy bude uvedena do prodeje koncem tohoto měsíce a anglický originál a portugalský překlad budou k dispozici do konce roku.
Profesor van der Pijl zkoumá tragédii z geopolitického hlediska a ptá se: kdo z této katastrofy vytěžil nejvíce? A jeho odpověď zní: USA, které následně poté uložily sankce proti Rusku, jež podkopávají ruský plynový průmysl a zastavují jeho růst na mezinárodní scéně.
Profesor uvádí zejména následující argumenty:
– Den před tragédií podepsaly země BRICS dohodu o založení vlastní banky, v níž USA spatřovaly soupeře MMF a Světové banky.
– Vladimír Putin a Angela Merkelová se dohodli na novém koncepčním rámci pro řešení krize na Ukrajině – bez zásahu Spojených států – a začalo se dosahovat skutečného pokroku.
– Navíc, jakmile byl Boeing 777 sestřelen, americké plynárenské společnosti najednou našly způsob, jak okamžitě zahájit svou pracovní činnost v Evropě a vypudit Rusko z evropského trhu. Moskva byla donucena přerušit výstavbu plynovodu „South Stream“ a vztahy s kyjevskou vládou, která se poté stala figurkou v hrách Západu, definitivě zhořkly.
Žádná evropská ani americká média nereagovala na oznámení o publikaci této knihy, a také její cesta na pulty knihkupectví nebude pravděpodobně snadná. Avšak časy se mění a mnoho lidí se začíná zajímat o blog profesora van der Pijla Der Abschuss Flug MH17, který poskytuje informace o vydání knihy, a kde jsou rovněž uvedeny odkazy na zdroje.
S využitím dostupných materiálů mají autoři blogu v úmyslu vnést světlo do absurdních nesrovnalostí, které se ukázaly během vyšetřování, a poukázat na tvrdošíjnou neochotu vyšetřovatelů odpovídat na nepříjemné otázky – například:
– Jak mohl ukrajinský prezident Porošenko, který oznámil tragédii 15 minut poté, co k ní došlo, vědět, že Boeing 777 byl sestřelen ruskou raketou Buk?
– Proč vyšetřovací komise nezohledňuje výsledky experimentálního zničení zastaralého dopravního letadla společnosti Almaz Antey, a zároveň odmítá účast na druhém experimentu?
– Co přimělo ukrajinské dispečery změnit trasu letu MH17 těsně předtím, než se stala tragédie?
Brzy zjistíme, zda úředníci zablokují distribuci knihy, a jaké to bude mít důsledky. Ale události by mohly nabrat zajímavý obrat. V důsledku úsilí profesora van der Pijla se dozvíme cenu nejen práce holandské komise, která zkoumá tragický osud letu MH17, ale i evropské demokracie a také evropské spravedlnosti…
