Neoprávněné, nekvalifikované a účelové posudky na téma tzv. dezinformačních webů

Se zhoršováním bezpečnostní situace v Evropě a v dalších geografických prostorech světa (např. na Blízkém východě) se zároveň zhoršila komunikace mezi vládami evropských zemí a širokou veřejností. Stejná situace panuje i v České republice, kde se česká vláda a státní instituce* včetně zpravodajských služeb nezaobírají hledáním a předkládáním pravdy o skutečných příčinách nastalé a stále se zhoršující bezpečnostní situace, nýbrž působí jako prostředníci západních mocností a předkládají veřejnosti cizí pochybné závěry, jež jsou poplatné pouze jednostranné zahraniční politice s hlavním cílem změnit politický režim v Ruské federaci (viz podpůrné dokumenty k politickému a bezpečnostnímu vývoji pod textem).

V této situaci je zcela logické, že vzniká velké množství otázek (viz příklady stěžejních otázek pod textem), které však zůstávají nezodpovězeny a namísto toho politici pokrytecky hovoří o správné cestě v zájmu evropských demokratických hodnot. Avšak jaké jsou to hodnoty, když tzv. demokratický Západ od roku 1990 porušil již několikrát mezinárodní právo, páchal masové zločiny a nebyl dosud sankcionován? Novodobé zločiny Západu se postupně objevují v současných knihách historiků. Příkladem jsou šestidílné Dějiny světa vydané v letech 2009–2010 prestižním německým nakladatelstvím WBG, v nichž je zmínka o masových zločinech proti civilnímu obyvatelstvu při západních náletech v Srbsku (1999), Iráku (vojenské operace v období 2003–2011) a Afghánistánu (vojenské operace od 2001 až doposud). 

Historická fakta o tom, kdo napáchal nejvíce válečných zločinů a zločinů proti lidskosti by měla varovat před další podporou zahraniční politiky Západu prezentovanou především Severoatlantickou aliancí v čele s USA a Evropskou unií. Spojené státy navíc drží dvojí prvenství na poli mezinárodního terorismu*. První prvenství je v provedení největšího a dvojnásobného teroristického útoku* v dějinách lidstva, a to shozením jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki (v Hirošimě bylo okamžitě zabito asi 70 000 lidí, přičemž do pěti let od obou výbuchů zahynulo v souvislosti s oběma jadernými výbuchy celkem zhruba milion osob, což je srovnatelné číslo s počtem zavražděných lidí v koncentračním táboře Osvětim). Druhé prvenství je pak v neuskutečněném vyšetřování teroristických útoků spáchaných na území USA dne 11. září 2001, kdy ani jeden z útoků nebyl řádně vyšetřen v souladu se standardními vyšetřovacími postupy včetně sběru forenzních důkazů (byly to první teroristické útoky ve světě, kdy byla místa činu pečlivě vyklizena bez sběru forenzních důkazů).

V situaci, kdy se politici vyhýbají odpovědím a kdy se novináři hlavních sdělovacích prostředků neptají politiků na podstatné záležitosti v oblasti bezpečnosti, zaujímají přirozeně prázdný informační prostor tzv. „alternativní weby“, jež se i přes své nedostatky snaží hledat příslušné odpovědi na to, co se děje ve světě a jakým směrem se ubírá vývoj bezpečnostní situace. Evropské vlády včetně vlády české svou nečinností, manipulací a podbízivým chováním ve prospěch západních mocností vyvolaly reakci, kterou se snaží potlačit protireakcí v podobě kampaně, nebo spíše honu na tzv. dezinformační weby. Ze svých rozpočtů a rozpočtů podřízených státních institucí financují nevládní organizace a iniciativy (viz výroční zprávy příslušných nevládních subjektů), jež se svévolně pasovaly do role hlídačů západní propagandy*. Pokud by se tyto „neziskové“ subjekty pokoušely pouze argumentačně vyvrátit informace uvedené na „alternativních webech“ nebo by podávaly stížnosti k orgánům oprávněným vyšetřovat tyto záležitosti, bylo by to v pořádku. Jenže ony se dopouštějí hned několikanásobného provinění:

 

• Sami určují, na které weby není vhodné umísťovat reklamy, k čemuž nemají oprávnění.
• Velmi neeticky a manipulativně se snaží přinutit firmy ke stažení jejich reklam, když tvrdí, že je jejich značka spjata s obsahem, který může vážně poškodit jejich reputaci.
• O jimi označených webech souhrnně tvrdí, že se jedná o pro-kremelské weby, aniž by to kvalifikovaně prokázaly.
• Vůbec se nezabývají dezinformacemi*, manipulací, zamlčováním faktů a neodbornými výklady ze strany evropských, potažmo českých politiků a hlavních sdělovacích prostředků (viz příklady zavádějících výstupů níže).
• Na svých webech poskytují účelové a neodborné (mylné) informace o bezpečnostní situaci v ČR, Evropě a ve světě a scestná doporučení k bezpečnostní politice příslušných vlád.

Výkonní politici se svojí finanční a jinou podporou schovávají za „neziskové“ subjekty, neboť by sami jako úřední osoby (dříve veřejní činitelé) nemohli označovat „alternativní weby“ za dezinformační. Takto to ponechávají na oněch „neziskovkách“ a jen pokrytecky při svých vystupováních odkáží na jejich závěry, přičemž jim nevadí, že tyto jimi financované nevládní subjekty nemají oprávnění ani odbornou kvalifikaci pro svou práci, že postrádají nezávislost na svých jednostranných sponzorech a že naopak oplývají předpojatostí v posuzování situace.

Schovávání politiků za „neziskovky“ je ostatně důkazem toho, že weby označované za dezinformační nejsou žádnou hrozbou pro společnost. Pokud by se provozovatelé „ocejchovaných“ webů prostřednictvím svých stránek dopouštěli nezákonného jednání jako například pomluvy, šíření poplašné zprávy, nabádání k rozvracení republiky* (podvratné činnosti* či subverze*) nebo podněcování k nenávisti vůči skupině osob musely by státní orgány zasáhnout přímo. Jenže státní orgány nezasahují, což znamená, že se provozovatelé označených webů vůči zákonům neprovinili, nýbrž jsou jen nepohodlnými „položkami“ ve světě informací, kde se střetávají různé politické propagandy.

Politici svou protireakcí ve formě kampaně proti nepohodlným webům prohlubují propast mezi sebou a veřejností, což se projeví ve stupňování nedůvěry ke státním institucím. Nedůvěra může dosáhnout kritického bodu, jenž se dá odvrátit pouze poctivým vyjadřováním a ukončením financování účelových nevládních organizací (viz příklady zavádějících výstupů níže, které jsou důkazem nepoctivého či falešného vyjadřování a taktéž důkazem jednostranného zaměření „neziskovek”, jež svým přístupem ve výběru výstupů a zpráv dokazují svou politickou účelovost a omezení ve spravedlivém pojetí své práce).

Majitelé a ředitelé firem se mohou svobodně rozhodnout, na které weby budou umísťovat své reklamy, přičemž nemají žádnou povinnost ohlížet se na vyjádření neziskových organizací. Zástupci firem by se neměli nechat ovlivňovat nevládními organizacemi a iniciativami, jež neslouží poctivému cíli a neodhalují dezinformace jako celek bez ohledu na to, zda se jedná o státní správu či soukromou sféru, nýbrž si selektivně vybírají podle své předpojatosti nebo směru finančních příjmů. Jedinou otázkou v případě zástupců firem je, zda chtějí jednat svobodně, anebo zda se z různých důvodů chtějí podřídit nastavenému politickému trendu.

STĚŽEJNÍ NEZODPOVĚZENÉ OTÁZKY K POLITICKÉMU A BEZPEČNOSTNÍMU VÝVOJI:

• Proč nebyly západní mocnosti za své prokázané zločiny spáchané v posledních 25 letech potrestány?
• Proč je sankcemi trestána Ruská federace, která se za posledních 25 let neprovinila tak jako Západ?
• Proč politici, vojenští hodnostáři a novináři tvrdí, že článek 5 Severoatlantické smlouvy zaručuje vojenskou pomoc v případě napadení členské země, když to z obsahu článku vůbec nevyplývá? (viz produkt 11002 „Členství v NATO neposkytuje bezpečnostní záruky“)
• Proč EU tak vehementně usilovala o asociační dohodu s Ukrajinou neboli se zemí, která představovala bezpečnostní riziko a která by za běžné situace a s proklamovanými unijními hodnotami byla zařazena na spodní příčku přijatelných zemí? (viz produkt 11010 „Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině“)
• Proč se tvrdí, že Ruská federace v případě Ukrajiny neplní minské dohody, když je od počátku neplní především Západ? (viz produkt 11042 „Minskou dohodu neplní jak Rusko, tak Západ v čele s USA“)
• Proč Američané zahájili výcvik s jednotkami Národní gardy Ukrajiny, k nimž patří nechvalně proslulý útvar Azov, v den výročí narození Adolfa Hitlera? (viz produkt 11043 „Západ oficiálně podporuje ukrajinský fašismus a neonacismus“)
• Proč Američané podporují v Sýrii militantní skupiny, které používají teroristické metody bez ohledu na civilní obyvatelstvo?
• Jaký je skutečný cíl Američanů ohledně Sýrie a co chtějí v Sýrii docílit svou přítomností? (viz produkt 11038 „Vina syrského prezidenta Bašára Asada dosahuje sotva 15 procent“)
• Proč irácká vláda upřednostňuje spolupráci s Ruskou federací před spoluprací s USA?
• A celá řada dalších otázek …

Podpůrné dokumenty k politickému a bezpečnostnímu vývoji:

• Produkt 11001 „Studená válka nikdy neskončila“
• Produkt 11003 „Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací“
• Produkt 11008 „Úvodní hodnocení nelegální migrace“
• Produkt 11009 „Vývoj bezpečnostní situace v Evropě“
• Produkt 12001 „Omezené schopnosti státních zpravodajských služeb“
• Produkt 12019 „Zneužívání zpravodajských služeb USA pro vytváření umělé bariéry proti Rusku“
• Produkt 12023 „Průkazné důkazy o zpravodajské fabulaci made in USA“
• Produkt 22011 „Analytici zpravodajských služeb o nebezpečném vlivu nelegální migrace na stabilitu evropských zemí“

Zpravodajské produkty s tematikou zavádějících výstupů:

• Produkt 12002 „Analýza klamného vyjádření českého premiéra“
• Produkt 13001 „Zavádějící vyjadřování českých funkcionářů“
• Produkt 13003 „Pochybení médií ve vztahu ke konspiračním teoriím“
• Produkt 13007 „Propaganda o propagandě“
• Produkt 13009 „Pochybení České televize na téma nelegální migrace“
• Produkt 13013 „Potvrzené pochybení České televize na téma nelegální migrace v ČR“
• Produkt 13022 „Smyšlenky o NATO a úloze USA se stávají sebevražedným fetišem“
• Produkt 13023 „Pochybný a nenaplnění význam Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH)“
• Produkt 42001 „Mýtus o hybridní válce“
• Produkt 42002 „Zvláštní hodnocení teroristické hrozby pro Českou republiku“
• Produkt 42003 „Umírnění bojovníci jako účelový politický termín“
• Produkt 42004 „Neletální obranné zbraně pro Ukrajinu?“
• Produkt 13025 „Prohlubující se nespolehlivost České televize v mediálním zpravodajství (případ 2)”

* Definice termínů jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze“.

Zpravodajský produkt 11052
Souhrnné hodnocení
© 2017 Agentura EXANPRO