29.8. 2017 První zprávy
Ruský tanker Christophe de Margerie, vezoucí zkapalněný plyn, jako první komerční plavidlo, proplul Arktidou bez doprovodu ledoborce.Komerční plavidlo, speciálně upravené pro plavbu v Arktidě, překonalo historický milník, kdy naplnilo touhu mnoha generací o kratší a rychlejší trase mezi Atlantickým a Tichým oceánem, píše se v článku New York Times.
Rychle ztenčující se polární ledový příkrov otevřel obrovské možnosti pro rychlejší přepravu buď po trase Severního moře přes Rusko nebo severozápadní průchod přes Kanadu a Aljašku, stejně jako přístup k obrovským zásobám ropy, plynu a nerostů, které mohou být snadněji dosažitelné.
Plavba Christophe de Margerie je velkým triumfem pro ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal prioritu Arktidě a vývozu zkapalněného zemního plynu do Asie. Tanker uskutečnil cestu z Norska do Jižní Koreje v čase o třetinu kratším než při obvyklé cestě přes Suezský průplav.
Zkrácení cesty z Atlantiku do Pacifiku také znamená, že lodě spálí méně paliva. Ale více námořní dopravy v oblasti Arktidy také vytváří nové hrozby pro celé teritorium. Energetické zdroje v oblasti vytváří nové napětí mezi zeměmi této oblasti.
Možný konflikt v Arktidě zatím jenom doutná
Po ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu má stát 10 let na podání žádosti o rozšíření svého území o zónu do vzdálenosti 370 km od svého pobřeží. Kvůli tomu Norsko (ratifikovalo v roku 1996), Rusko (ratifikovalo v roce 1997), Kanada (ratifikovala v roce 2003) i Dánsko (ratifikovalo v roce 2004) vytvořily projekty, ve kterých požádaly o rozšíření svého území.
2. srpna 2007 se dva ruské batyskafy MIR-1 a MIR-2 poprvé v historii ponořily na dno oceánu pod severním pólem, kde umístily ruskou vlajku vyrobenou z nerezavějící titanové slitiny. Tato mise byla vědeckou expedicí, ale umístění vlajky podnítilo starosti okolních zemí o ovládnutí ropných ložisek v této oblasti.
Ministři zahraničních věcí a další oficiální zástupci Kanady, Dánska, Norska, Ruska a USA se 28. května 2008 setkali ve městě Ilulissat na Arkticko-oceánské konferenci, kde ohlásili Ilulissatskou deklaraci.
Je pravděpodobné, že úspěch ruského tankeru změní postoj Donalda Trumpa k dohodě o klimatu
