Poslední prodloužení sankcí proti Rusku do 31. ledna 2018 a odvetné sankce proti západním zemím ze strany Ruska politicky nic užitečného nepřinášejí. Navíc jako kdyby podněcovaly Kyjev k neplnění minských dohod. Politici otevřeně tvrdí, že kvůli tomu se dostal Minsk 2 do slepé uličky. Hra na sankce trvá a konec je v nedohlednu.

Diskuse o nich neutichají. Podnikání zaznamenává ztráty a některé firmy, jako například východoněmecká Vacoma Production GmbH úplně zkolabovaly. Německý výbor pro východoevropské hospodářské vztahy (dále jen Výbor) zveřejnil svůj „Krok za krokem z krize“ týkající se výsledků tříletých vzájemných sankcí EU a RF. Německý byznys nepovažuje sankce za trvalé. Obává se dlouhodobých následků. Krátkodobé se projevily v plné míře. Ztráty vyjádřené v evropské měně dosáhly 58 miliard EUR. Jsou to ztráty ve dvoustranném obchodu EU a RF jen v důsledku sankcí a odvety za ně.

Ovšem větším nebezpečím je pro německý byznys postupné vytěsňování z ruského trhu. Nejedná se jen o náhradu dovozu vyhlášené ruskou vládou. Dokument německého Výboru konstatuje, že „se potvrdilo počáteční nebezpečí pro německé dodavatele strojírenských produktů a průmyslových zařízení – posílení čínských konkurentů na ruském trhu“. Příkladem jsou malé raketové lodi série Bujan-H, ve světě známé po ostřelování teroristických objektů z Kaspiku. Nyní se pro ně dodávají místo německých dieselů čínské, vyráběné podle německé licence. Stejně je tomu při výstavbě lodí pobřežní pohraniční ochrany (projektu 22460) i u řady dalších projektů.

Dále se němečtí podnikatelé obávají, že „ekonomické sankce budou vytvářet nebezpečné tendence k protekcionismu ve světové ekonomice“. Podle německého Výboru jsou v Rusku protekcionistické tendence dávno. Od roku 2009 do roku 2015 zavedlo Rusko téměř 500 diskriminačních opatření v obchodování a je na druhém místě hned za Indií. Uvedenou tendenci netlumí ani stále častější umisťování německých firem v Rusku.

Přesto se za nejdůležitější považují finanční ztráty. V létech 2013 až 2016 byl mezi EU a RF ohromný propad v obchodě – více než o 40 %. To je statistika. Odborníci Výboru to vědí, ale spíše než sankcím to přičítají obecné krizi ve vztazích a svědomitě se snaží vydělit ztráty po sankcích, i když je jim jasné, že určit celkové hospodářské ztráty z nich je „těžké, ne-li zcela nemožné“.

Objektivní ekonomové odhadují závažné ztráty evropského podnikání za tři roky sankcí na 116 miliard EUR. To odpovídá ročnímu HDP takové země, jako je Maďarsko. Západní byznysmeny to nutí zbavit obchodní vztahy EU a RF krize, třeba postupně, krok za krokem, což navrhl i Výbor.
 

Mimochodem, Rusko už sankcím přivyká. Jestliže hlavy západního světa „rvaly ruskou ekonomiku na kusy“ a Putina srážely na kolena, hromadila Banka RF zlaté rezervy (rychlostí 200 tun za rok). Od dubna 2014 (první sankce) do června 2017 přibylo ruské centrální bance přibližně 670 tun zlata. Celkové množství je dnes 1700 tun a patří mezi šestku prvních centrálních bank světa vzhledem k zásobám.

Ještě pár zemí dosahuje vyšší rychlost krátkodobého nákupu zlata v době sankcí. Třeba Velká Británie nakoupila 310 tun. Evropa nemůže proti nárůstu ruského zlata nic dělat, protože jeho veškerý obrat je na ruském vnitřním trhu. Mohou to jen kritizovat a mnoho evropských ekonomů to činí, včetně jejich moskevských stoupenců.

Zcela přesvědčivě dokazují, že při současné volatilitě na trhu drahých kovů je výnos zlatých aktiv blízký nule. Zato vklady do amerických státních dluhopisů (Treasuries) nesou stabilní zisk, což je pravda. Jenomže toto hodnocení přináší jen momentální výhodu. Není žádná jistota, že se nebude opakovat situace z let 2008 až 2009, kdy splaskly finanční bubliny a hodnota cenných papírů prudce klesla. Zlato vyletělo až na téměř 2000 USD za unci. Rusko i v době sankcí uvažuje na dlouho dopředu.

Na Západě, v Evropě i v Americe se opět nafukují finanční bubliny a množí se korporativní, zdroji nepodložené chiméry. Jsou i taková hodnocení, že s velkou pravděpodobností během dvou až tří let zachvátí znovu krize finančnictví planety a ušlechtilé kovy budou opět drahé a svým státům zajistí stabilitu měny.

Známý americký ekonom James Rickards k tomu říká: „Putin kupuje zlato, protože počítá s tím, že v dlouhodobé perspektivě bude důvěra k dolaru padat, anebo se bude využívat jako zbraň proti Rusku“. Podle něho se zlato jeví být ideální investicí. Zlato je měna bez státu. Nicméně přivykání na sankce umožnilo Rusku zvednout laťku svých zlatých rezerv. Letos na jaře překonaly hranici 400 miliard USD a určitě bude nová. To je nejlepší demonstrace stability ruské ekonomiky i v době tvrdého zahraničního nátlaku, přičemž sankce Západu nesplnily vložené politické naděje.

Taková jsou stanoviska mnohých odborníků. Pochopení věci si razí cestu ve světové ekonomice. Pro nové řešení byznysu musí přijít nové pokolení politiků nezatížených sankčním myšlením.

Převzato z Topwar.ru

Konrad Renkas: Proč jede Trump do Polska

5. července 2017

Proč chce Trump při své druhé návštěvě Evropy zajet do Polska? Co chce oznámit před schůzkou G20 a před svým setkáním s Vladimirem Putinem? Někdo hovoří o projektu nové organizace Střední Evropy, o návratu „Mezimoří“ (stará idea císaře a Hitlera) a také o podpoře protiimigrační politiky v Evropě. Starý obchodník Trump, který podnikal na hraně bankrotu, přijíždí především draze prodat to, co Polsko jinak levně nakupuje.

Hlavní cíl Trumpova pobytu v Evropě už byl oznámen: je to energetická dominance. USA chtějí přimět své vazaly nakupovat drahý americký břidlicový plyn. Krom toho je třeba, aby členské země NATO zvýšily rozpočty na nákup zbraní v USA. Jedním slovem – Trump bude splácet dluhy svému průmyslovému komplexu (nakupené během volební kampaně) penězi evropských zemí.

Těžba plynu v USA dosáhla maxima v roce 2014. Břidlicový náhlý vzestup byl fiktivní. Snížení těžby plynu se považuje za důvod nízkých cen, které nemají snahu se zvedat, neboť Evropa dává přednost dobrému a levnému ruskému plynu.

Trump se chová jako kupčík a gangster, který nutí slabé kupovat šmejd za vysokou cenu pod hrozbou použití síly v případě neuposlechnutí. Není divu, že polská vláda se snaží pro tento cíl připravit půdu a vykládá o diverzifikaci zdrojů k energetické bezpečnosti a pomíjí ohromné ztráty polského hospodářství v důsledku ztrát v plynovém LPG terminálu. Polská media na prvním místě zdůrazňují pozastavení dodávek plynu z RF plynovodem Jamal – Evropa a Trump se tak jeví Polákům jako zachránce.
 

Polští politici jsou vždy ochotni k maximálně ohavným úsluhám Američanům. Příkladem je horlivé vítání vojsk USA. Přitom je kontingent NATO stejný uchvatitel jako byli hitlerovci. Vláda organizuje vítací ceremonie, roní slzy a mluví o historické spravedlnosti. Vše je provázeno nenávistí k památníkům a hřbitovům sovětských vojáků, kteří padli v bojích při osvobozování Polska.

Rusové těžko chápou, že Poláci vzpomínají dobu osvobození od německého nacismu bez vděčnosti. Vláda tehdy udělala mnoho chyb, prozradila státní tajemství, což Poláky negativně ovlivnilo. V posledních deseti letech je rusofobská propaganda v Polsku velmi agresivní a stále sílí. Zvláště televize se takto činí.

Trump v Polsku polaská po hlavě své vazaly a jistě v nich upevní rusofobské bláznění. Washington své plány nezměnil, čehož důkazem jsou úniky o návštěvě a o americké podpoře „Mezimoří“. Hodlá si tuto část světa zachovat jako ruční granát k vržení do Ruska.

Snahy likvidovat sovětské památníky zasvěcené osvoboditelům a přejmenovávání ulic s ruskými názvy má dvojí účel. Polské politické elity chtějí nějak objasnit, proč reformy za dobu dvaceti osmi let končí úplným krachem. Nikdo nechce objasňovat lidem skutečné příčiny polské ekonomické a geopolitické katastrofy. Potřebují najít nepřítele. Nové pokolení už nic neví o socialismu a komunismu. Je jednoduché nabulíkovat jim obvyklé lži: Současná krize je přímým důsledkem pádu východního bloku a na všech trablích mají vinu SSSR a komunisté. Další příčiny tohoto šílenství jsou podobné.

Hlavní politické strany Polska jsou proamerické a jsou závislé na politické vůli majitelů cizích finančních zdrojů. Napadání památníků a hrobů imituje skutečnou válku s Ruskem. Není náhodné, že byl zákon přijat těsně před návštěvou Trumpa. Polská vláda se chce předvést a ukázat, že bojuje s Ruskem, že vyprovokuje východního souseda k tomu, aby Američané měli důvod eskalovat napětí s Ruskem. Tak se sovětští vojáci, kteří padli za osvobození Polska, stanou znovu oběťmi imperialistické agrese.

Jak je to pro Poláky ponižující, když roní slzy štěstí při vítání amerického prezidenta, dotlačeni k tomu svou šílenou a slabomyslnou vládou! Cožpak se polští občané musí klanět člověku, při němž hospodářství Polska trpí a přichází o miliardy?

Převzato z Pravda.ru

Trojmoří a návštěva Trumpa ve Varšavě

Vladislav Gulevič
7. července 2017

USA podporují polský projekt Trojmoří. Je to první výsledek návštěvy amerického prezidenta ve Varšavě a jeho účast na summitu zemí této skupiny 6. července.

Trojmoří (Iniciativa tří moří) je projekt k přeorientování energetických trhů Východní Evropy a v perspektivě všech zemí nacházejících se mezi mořem Středozemním, Baltským a Černým z ruského plynu na plyn západních, především amerických společností. V červnu dorazil do Polska první tanker amerického plynu. Je zřetelný vzájemný zájem USA a Polska na realizaci projektu. Trump informoval o ochotě zjednodušit export plynu z USA po právní stránce. Má být oslaben vliv Ruska. Záležitost má být hotova rychle.

Paralelně posuzují možnosti dodávek plynu po severním koridoru z Norska přes Dánsko do Polska. Polský ministr zahraničí vyzval americké a evropské energetické koncerny, aby vytvořily v Polsku operační centrum schopné dodávat na trhy dvanácti členských států Trojmoří (Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, tři pobaltské země, ČR, Slovensko, Maďarsko a Rakousko).

Hospodářská přítomnost v Polsku je upevněna ještě válečnickou – pěti tisíci stabilně přítomných amerických vojáků. Trump slíbil, že tam zůstanou.

Varšava bude kupovat od Washingtonu osm komplexů Patriot a polský prezident považuje uhnízdění vojska USA u západních hranic Eurasijského hospodářského společenství (EAHS) za logický následek přemístění hranice NATO na Východ. Právě expanze NATO na východ způsobila krvavý konflikt na Ukrajině. Ještě více zostřuje situaci Porošenkem podepsaný ukrajinský zákon o prioritě členství této země v NATO.

Během návštěvy má být Trump informován o situaci za východní hranicí Polska, ale Ukrajina mezi pozvanými na summitu Trojmoří není. Ukrajinu projednávali bez Ukrajiny. Oficiálně to zdůvodnili tím, že Trojmoří je záležitostí EU. Ukrajina je zde objekt a ne subjekt. Porošenko je závislý na Západě. Celé Trojmoří způsobí zánik tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Namísto ní bude tranzitní zemí Polsko a Ukrajině bude dodávat americký zkapalněný plyn. V Polsku už uvažují o podkarpatském plynovodu.
Převzato z Fondsk.ru
Potom by bylo pro Ukrajinu výhodné zachovat dřívější schéma tranzitu ruského plynu do Evropy přes svoji zemi. Ročně jí to přináší dvě miliardy EUR. Americký plyn tažený přes Polsko už z Ukrajiny jinam nejde. Rusko má vlastní plyn a ten také dodává do zemí EAHS.

Projekt Trojmoří je namířen nejen k Rusku a Ukrajině, ale i do Německa. V poslední době si Berlín dovoluje mnoho: znevěrohodňuje účelnost dávat na NATO pro obranu 2 % HDP, jak žádá Trump, kritizovali přitvrzení v protiruských sankcích a vyzvali Evropany zajistit si bezpečnost vlastními silami. Zároveň je Berlín klíčovým partnerem Ruska ve věci Severního proudu 2. V první polovině roku 2017 exportoval Gazprom do Němcka o 16,7 % plynu více než v témže období roku 2016. Tendence bude zachována.

Jako odpověď pohrozil Washington sankcemi evropským společnostem, které se účastní realizace projektu. Bude-li Severní proud 2 spuštěn podle plánu koncem roku 2019, nemusí mít Trojmoří takový rozsah, který by si Američané Iniciativou tří moří přáli. Severní proud 2 může ke spotřebitelům dojít, když se obejdou omezení, která Trojmoří nastavuje. Polsko zde plní úlohu zbraně Washingtonu namířené proti Rusku a Německu.

Převzato z Fondsk.ru