 |
| Nikolaj Starikov |
Globální oligarchie se odhodlala k novému „nájezdu“ na důchody. V České republice se svými výroky o doživotní práci už stačil nechvalně proslavit nový ministr financí za ANO Ivan Pilný, zatímco v Rusku obdobné postoje reprezentuje exministr financí Alexej Kudrin, který se snaží vnutit ruskému vedení liberální koncepci rozvoje ekonomiky.
Prohlášení o potřebě dále zvyšovat věk odchodu do důchodu, kdy lidé pokročilého důchodového věku budou muset „třeba sekat trávu“, se vyskytují ve zvýšené míře právě nyní, kdy se ekonomikám údajně daří a veřejné rozpočty účetně vykazují přebytky.
Zaznívají varování, že dnešní mladší lidé i přes celoživotní odvody na sociální zabezpečení zůstanou bez šance na existenční důchodové zajištění ze strany státu a na přežití ve stáří si budou muset vydělávat bez ohledu na skutečný fyzický a duševní stav.
To vše navzdory prognózám stejných globalistů, že právě jednoduché, nekvalifikované práce – „vhodné“ pro důchodce – bude s postupující digitalizací průmyslu a ekonomiky rychle ubývat.
Nad okolnostmi zvyšování věku odchodu do penze se ve svém videoblogu zamyslel ruský analytik a publicista Nikolaj Starikov.
Poukázal na fungování důchodového systému v době minulé: věk odchodu do důchodu byl v Sovětském svazu už v roce 1932 stanoven u žen na 55 let a u mužů na 60 let a vydržel tak v Rusku až do současnosti.
Přičemž zejména před rozpadem Sovětského svazu, kdy se postupně prodlužovala střední délka života, docházelo ke skutečnému zkvalitňování životů lidí, kteří žili s nadějí a perspektivou, že po odpracovaných letech dosáhnou „včas“ na zasloužený odpočinek a ještě „budou žít“ – nikoliv přežívat.
„Říkají nám, že Sovětský svaz a jeho socialistická ekonomika byla neefektivní. Socialistická ekonomika nebyla jen v Sovětském svazu, byla také v NDR, v ČSSR. Otázka zní: zvyšoval se v socialistickém období věk odchodu do důchodu v Československu? Ne. Zvyšoval se v NDR? Ne. Mohli v Sovětském svazu rozvíjet ekonomiku, když muži chodili do důchodu v 60 a ženy v 55 letech? Mohli. Zafixovali tento fakt,“ konstatuje Starikov.
Říká rovněž, že neustálé snahy prodlužovat věk odchodu do důchodu neexistovaly před koncem studené války ani v kapitalistickém světě: „Proč? Protože zde byla konkurence socialistických zemí. Proto globalisté veškerý tento důchodový systém se skřípěním zubů trpěli.“
Argumentem podle něj nemůže být ani nízká porodnost, která postihuje původní populaci západních zemí už dlouhodobě: „Konzumní společnost je tam už dávno, stejně jako snižování počtu narozených. Proto celou dobu otvírali dveře pro imigranty, začalo to Turky, přijímali lidi z Jugoslávie – mám na mysli například Německo – tedy neustále potřebovali odněkud přítok čerstvé krve.“
„Takže údajně velmi efektivní kapitalistická ekonomika zvítězila. Socialistická ekonomika není. Ukažte tedy tu efektivitu a snižte věk odchodu do penze, vy efektivní manažeři. Ne na úrovni Ruska, ale na úrovni celého světa,“ vyzývá Nikolaj Starikov.
A hned si odpovídá otázkou: „Proč platit lidem penzi, když jste globalista a nikdo vás k tomu nenutí? Je tady argument lidumilnosti. To jsou ti, kteří bombardují, kteří shodili bomby na Hirošimu a přivedli k moci Hitlera. S nimi budete mluvit o lidumilnosti?“
„Tendencí je zvýšení odchodu věku do důchodu a v perspektivě úplné zrušení důchodů. To je, kam to všechno jde,“ dodává ruský publicista.
