J. Skalský
16.6.2017 České národní listy
Asi před rokem Michael Roth, náměstek ministra zahraničních věcí SRN, prohlásil, že Německu, jako největšímu státu v EU, přísluší vedoucí role. O několik měsíců poté B. Posselt v zahraničním vysílání čs. rozhlasu zatoužil po vedoucí roli EU ve světě. V Německu proběhly též diskuse o „jaderném deštníku: Otázkou bylo, zda Německu, tedy i pro Evropu, budou stačit jaderné zbraně Francie. Dříve Němci uvažovali i o atomových pumách a hlavicích britských. Po brexitu však budou pro ně nedostupné. I tato diskuse, že se vůbec konala, signalizuje zásadní posuny v zahraniční i vojenské politice SRN.
V jiných státech EU, samozřejmě těch největších, ve Francii a Itálii, podobné požadavky nebyly nastoleny, pokud přesto, pak méně výrazně. Je pravděpodobné, že Německo se vydalo svou starou imperiální cestou, na níž stahuje i EU. A tak EU má vybudovat vlastní armádu a zbrojit. Otázkou je jen proti komu. Vzhledem k silné německé protiruské politice, v níž prim hrají CDU/CSU, se možný protivník již vyklubal.
Dalším rozvíjením podobných úvah se nechceme zatím dále zabývat. Pro nás je naprosto nepřijatelné, že by naši vojáci měli bojovat tam či onde na světě, třeba i v Africe, Asii. Proč? Jaké zájmy by tam bránila Česká republika? Rozhodně ne naše! Již za Rakouska – Uherska a později v době třetího rajchu jsme se stavěli proti agresivním válkám, které tyto státy rozpoutaly. Německo se však zřejmě z dějin nepoučilo, jak svědčí uvedené. Neznamená to, že bychom měli chybovat s ním.
Problémem bude překonat naše proněmecké síly, které jdou věrně v závěsu nikoliv obranné, ale útočné politiky. Nyní máme jedinečnou příležitost. Budou volby. Nevolme ty strany, které nás vedou do dosud nevídaných rizik.
Stále se u nás mluví o odkazu 17.listopadu 1989. Neměli bychom proto zapomínat, že tehdy jsme jednoznačně vyhlásili, že do nového útočného paktu nepůjdeme, že naše politika bude mírová. Odzbrojíme. A dnešní snahy EU, která je stále více německá, zatímco Německo je stále méně evropské, právě z hlediska i uvedených ideálů, jsou nepřijatelné.
Jsme pro mír. Proti válce. Peníze, které ušetříme na zbytečném zbrojení dejme do rozvoje republiky, aby naši lidé mohli prožít v míru skutečně důstojný lidský život, všichni měli střechu nad hlavou a práci. Masarykovsky a benešovsky pojatá demokracie nám k tomu ukazuje cestu.
