Jan Campbell
16.6.2017 VašeVěc
Děkuji všem čtenářům, kteří četli moje poslední čtyři příspěvky na téma Nedůvěra, rozhodli se sdělit mi vlastní názor nebo hodnocení, a žádají o pravidelné komentáře k dění ve světě. Odpovídám tímto komentářem dnešního přímého přenosu otázek a odpovědí prezidenta Putina. Ve své podstatě lze shrnout obsah čtyř příspěvků a obsah patnáctého přímého přenosu otázek a odpovědí prezidenta Putina do tří rčení: 1) Nihil novi sub sole – Nic nového pod sluncem. 2) Bližší košile než kabát. 3) Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.
První rčení představuje potvrzení objektivního vývoje na úrovni společensko – politické a individuální. Sancta simplicitas! – Svatá prostoto! Druhé je návodem k jednání, třetí hovoří o hodnotách. Každé rčení se tedy zabývá jiným problémem. Nic nového pod sluncem, vybízí myslet v kontextu a používat fakta. Ta nemusí být pravdou. Bližší košile než kabát souvisí více s racionalitou než s etikou, a reprezentuje naprosté selhání mechanismů, jež by nás měly přimět neignorovat cíle a zájmy dlouhodobé oproti těm bezprostředním. Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše (בעסער אַ האָן אין האַנט אײדער אַן אָדלער אין הימל) představuje mravní ponaučení, jednu z charakteristik člověka: vlastní zájmy jsou nejbližší. Egoismus.
V kontextu napsaného se nabízejí otázky: 1) Čemu poslouží dehonestující paušalizace předchozího systému a rusofobie, nabývající podoby nenávistně fanatické slepoty, když tzv. demokratický systém plodí neřešitelné protiklady? 2) Co přijde, až dnešní mladá generace dospěje a pochopí, že dopracovat se vlastnímu názoru je sice méně pohodlné než přijmout nabídku sugestivních našeptávačů učení novodobých sekt, ale že je to jeden z mála způsobů, jak se přiblížit pravdě? 3) Co přijde, až mladá generace začne pochybovat, hledat, srovnávat a zohledňovat vlastní zkušenosti? Nebude následovat další překmit kyvadla znovu někam hodně daleko, jen směr pohybu bude jiný a z podstatné části opět protichůdný?
Přímý přenos otázek a odpovědí prezidenta Putina v 2016 byl rekordní, co se týče otázek mladých Rusů a také těžkosti u prezidenta najít odpověď. Odpověď na otázku „Co by si přál od zlaté rybky“ to dokázala, podobně jako odpověď na otázku „Co si myslíte – Puškin měl dvojku z matematiky, udělal by dnes maturitu (jednotnou státní zkoušku?“ Dnešní přímá linie, trvající 3 hodiny 56 minut a 70 (nearanžovanými) otázkami potvrdila:
1) Důvod programu otázek a odpovědí v přímém přenosu,
2) dlouhodobý trend a
3) jeden z důležitých protikladů současnosti.
Ad 1) – Důvodem programu je kontrola porozumění problémů ve společnosti s pomocí otázek v přímém přenosu a zápis otázek, na které nebylo možné odpovědět v přenosu.
Ad 2) – Vnitřní a sociální politika, reprezentovaná každodenními objektivními a subjektivními problémy občanů staví do stínu jejich zájem o zahraničně politické objektivní a subjektivní výzvy, kterým čelí Ruská federace.
Ad 3) – Malá důvěra k politikům, ke státní správě, tím i k vládě, je kompenzována vysokou nadějí a důvěrou k prezidentovi. Ten se nechtěně dostává do role poslední naděje a spasitele (Обращались во все инстанции, никто не помогает! Вся надежда на вас. – “Obraceli jsme se na všechny instituce, nikdo nepomůže. Všechna naděje je na vás.” – překlad NR))
Nemám v úmyslu hodnotit, nakolik prezident Putin může naděje občanů a roli spasitele dále plnit a splnit. V každém případě Putinovo dnešní urbi et orbi nasměrované na místní a regionální politiky, funguje. Podobně fungují jeho urbi et orbi z Valdaje pro západní publikum, nebo s Peterburgského ekonomického fóra a další vystoupení prezidenta Putina určená pro vládu a širokou veřejnost. Fungování těchto urbi et orbi znamená, že vláda a Kreml nemají fungující systém objektivní zpětné vazby od občanů. Proto byly dnes po prvé do přenosu zapojeny a monitorovány na příklad sociální sítě.
Dnešní přímá linie představila Putina nejenom znajícího ohromné množství faktů a dat, sebevědomého, ale i vtipného, humorného a klidného, umějícího zprostředkovat pocit, že vše dobře skončí: Finis coronat opus – Konec dobrý, všechno dobré. Odpovědi týkající se Ukrajiny, USA a Sýrie byly umírněné, odpovědi na otázky z osobního života a tragédie jedné občanky nemocné rakovinou, byly zcela jistě pro mnohé, přesvědčivě lidské. V případě vysvětlení citátu Lermontova prezidentem Porošenko, nebo výpovědi šéfa FBI Comeyho, se prezident Putin představil jako opravdový gentleman. Tím je podle nebožtíka Kopeckého „muž, který kam usedne, zdobí.“
To nelze říci o lídrech EU, včetně trojice vládní strany, která si dovolila transformaci premiéra na tři části v zemi menší než velká Moskva a problémy rovnajícími se méně než jednomu promile těch v Moskvě. Trojice bude mít problém vysvětlit svým voličům, jak je to možné, že dnes Senát USA osvobodil NASA od sankcí, dovolil NASA spolupráci s Ruskem a český podnikatel nemůže svobodně obchodovat se svým východním sousedem. Tempora mutantur, et nos mutamur in illis – Časy se mění a my se měníme v nich. Souhlasu netřeba.
