Vladislav Janko
15. 6. 2017
Teď na zájezdu v Itálii jsem se setkal už s třetím člověkem (z toho dva byli na zájezdu, oba z Moravy), který hodnotil současný režim o hodně výše než ten socialistický proto, že tehdy nebyly banány. Řekl jsem mu, že jestli mají být banány měřítkem životní úrovně, pak nejvyšší je v banánových republikách, na Haiti, v Hondurasu, na Kubě, na Filipínách, atd. Neuspěl jsem, nepřesvědčil. Moravanka byla učitelka vystudovaná za socialismu, další byl prodavačem, takže věděl, o čem mluví.
Dnes jsem v prodejně potkal chlapa, kterému jsem řekl, že tam nakupuji proto, že zdejší drůbežárna patřila kdysi našemu odštěpnému závodu a já jsem v něm dělal. Ukázalo se, že on také, jako řidič. Já jako agronom. “Měli jsme malý nájemní byt na náměstí”, řekl: “Tak jsme si postavili. Osmdesát tisíc jsme dostali jako nenávratnou půjčku od statku, manželka tam pracovala také. Za sto dvacet tisíc se dal postavit barák. “
Říkám mu: “To byste měl dneska dostat od státu 800 000.” “Kdyby moji kluci chtěli postavit na stejným pozemku barák, jen za pozemek by dali milión a dvěstě tisíc.”
Nebyli komunisté blbci? Místo 80 000 stačilo každému dát 80 banánů a lidi by byli s jejich vládou daleko spokojenější a volili by je stále.
