Slavný Evropský parlament odhlasoval, pokud Maďarsko nezmění svůj vztah k migrantům, že EU zahájí, v souladu s příslušným ustanovením tzv. Lisabonské smlouvy, právní řízení proti tomuto státu.
Rovněž Polsko je pod velkým tlakem. Poláci jsou však známí tím, že si nedají diktovat a jdou i do konfliktů, které pro ně přináší značné nebezpečí. A tak v současnosti Polsko prohlásilo, že raději se nechá sankcionovat, než aby přijala migranty.
Slovensko též občas, ale viditelně slaběji, rebeluje. Takže občas známky solidarity s V4 jsou zřejmé.
Nejslabším článkem Višegradu je ČR. O tom snad nikdo nepochybuje. Ono to asi ani jiné nebude, pokud máme sobotkovskou vládu. Ta občas silně mluví, ale skutky zpravidla se nekonají. V současnosti se dušuje, že žádné migranty již nepřijme. Okamura však tvrdí, že migranti k nám přicházejí. Dokonce mají dostávat i byty. Nechme uběhnout ještě několik měsíců a po volbách uvidíme, jak se věci ve skutečnosti mají a hlavně, jak se budou vyvíjet.
Podstatné je, že by naše vláda, která je naší jen názvem, jak se domníváme, měla, křičet z plna hrdla, že je ubližováno Maďarsku a Polsku a měla by proto se postavit po jejich bok. Tak by sobotkovci demonstrovali skutečnou jednotu Visegrádu ve skutcích a nikoliv v pouhých prázdných slovech. K tomu, jak se oprávněně bojíme, s největší pravděpodobností nedojde.
Jak by také mohlo? „Naše vláda“ je, podle našeho názoru, proněmecká a prosudetoněmecká. Spěchá do náruče Německa, v rozporu s míněním většiny českého národa a dokonce i proti němu. Jak by tuto „slibnou cestu“, která zřejmě předpokládá, že z ČR se stane zemí, někteří mluví o tom, že budeme jednou ze zemí SRN, mohla opustit kvůli nějakému Visegrádu? Že existuje demokratický instrument, jak zjistit, co lidé si skutečně myslí, je jim jedno. O referendu jen mluví a mluví, ale žádné referendum neuspořádají, poněvadž by jejich politika byla na hlavu poražená. Oni by pak s ostudou museli odejít od válu a dokonce se živit nějakým občanským zaměstnáním. Jak by mohli? Někteří z nich jsou v politice od mladých let. Jak žijí občané ani netuší. Jak by se tedy mohli uplatnit mimo politiku? Kde by získávali, v jaké profesi, tolik peněz, co mají nyní? Proto někteří z nich udělají snad téměř vše, aby k tomuto pro ně katastrofickému scénáři nedošlo.
Máme před volbami do Poslanecké sněmovny PČR. Naše hlasovací lístky je mohou poslat na ošklivec, kde by, alespoň část z nich, měla již dávno sedět. Ať se nám dobré dílo podaří! Pak se staneme plnohodnotným a spolehlivým státem V 4, kromě dalšího.