M. Thatcherová 2002 :„Sjednocená Evropa je klasických utopickým projektem, pomníkem marnivosti intelektuálů, programem, jehož nevyhnutelným údělem je krach…



Břetislav Olšer
2.4. 2017   Rukojmí
Rovněž nejlépe placení úředníci Evropské unie musí čas od času vykazovat nějakou, byť ne smysluplnou činnost. Proto se hlavy států a předsedové vlád zemí EU setkali 25. března 2017 v Římě jako parta sedmilhářů a pokoutných obchodních šmejdů, aby si připomněli 60. výročí podpisu Římských smluv, během jejichž existence podvedli miliony většinou důvěřivých důchodců..

„Evropa jako politická entita bude buď jednotná, nebo nebude vůbec,“ prohlásil v neblahé předtuše předseda Evropské rady Donald Tusk s tím, že jenom jako jednotný celek může Unie Evropanům garantovat svobodu a nezávislost coby každodenní realitu, a nikoliv pouhý sen…. (Neměl náhodou na mysli stoprocentně jen svůj skromný důchod přes 150 tisíc měsíčně netto…?)

Papaláši EU se v Římě setkali též s papežem Františkem; třeba mu navrhli, že místo Turecka přijmou do Unie Vatikán…. Snímky Břetislav Olšer

„Měli jsme Kolumbovu odvahu vplout do neznámých vod a objevit nový svět. Tak mi řekněte, proč bychom měli nyní ztrácet víru ve smysl jednoty? Jen proto, že se stala realitou, že nás začala nudit a unavovat?“ Nedodal však, že z této noční můry, které sám říká eufemisticky sen, se právě probouzejí Britové a ve svém brexitu, když už dali EU vale…

Pěl ódy na smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství, přičemž nějak opomněl francouzskou vložku tohoto srocení v podání de Gaulla…

Příchod tohoto 18. prezidenta do čela Francie, jímž byl od ledna 1959 do dubna 1969, totiž přinesl zesílenou snahu francouzské politiky o mocenský vzestup země, když v roce 1963 zmařil svým vetem vyjednávání o přistoupení Spojeného království k Evropskému hospodářskému společenství. Velká Británie ani další státy do EHS v 60. letech vpuštěny nebyly.

Francouzské veto přistoupení Británie zaznělo počátkem roku 1963 a znovu pak na podzim 1967. Až odchod prezidenta de Gaulla otevřel cestu rozšířen o. Británii, Dánsko a Irsko, jež se staly členy EHS až v roce 1973… Kdyby to tenkrát Britové tušili, že o zhruba půl století Velká Británie z EU vystoupí… http://www.rukojmi.cz/clanky/1995-brexit-nejvic-vydesil-starostu-londyna-sadiqa-khana-co-se-ale-mucednicky-otrepal-a-hned-aby-se-londyn-stal-jako-mesto-soucasti-eu-horkost-mu-zatemnila-mozek

A zde jsou některá slova Charlese de Gaulla ze zmiňovaného setkání zakladatelů nového náboženství evropského federalismu v počátku 60. let minulého století, jenž vyjádřil po zralé státnické úvaze svoji pochybnost:

„Chci zvláště vyjádřit protest proti evropské integraci šesti států…. Jsme konfrontováni s následujícím odůvodněním její prospěšnosti, kdy se chceme sjednotit do jedné nadnárodní identity… Má to být výhodné a praktické. Ale my nechceme něčemu takovému podřídit naši národní identitu. Není tu žádný “federátor“, který by měl tu sílu, důvěryhodnosti. Nakonec se zavede jakýsi hybridní projekt, řekne se: těch šest států by mělo přijmout nadřazený subjekt, který bude reprezentovat většinu…”

A prorocky ještě před Thatcherovou dodal, že Parlament shromáždění Rady Evropy, jenž chce vytvořit zákony a panovat nad těmito státy, stejně zemře spolu s konstrukcí evropské integrace… Zde.. https://youtu.be/id0MBWiSyuc

Německý kancléř Konrád Adenauer a francouzský prezident Charles de Gaulle (foto čtk)

Pak postupně přibylo dalších 22 států, takže moloch Parlamentu Rady Evropy má dnes zatím ještě i s těmi britskými na 749 nadmíru spokojených europoslanců s platy kolem půl milionu měsíčně. Za co a odkud se tyto peníze vzaly pro elitu vyvolených? Za éry Jean-Clauda Junckera, řečeného urvaný vlečňák, kdy ještě nebyl předsedou Evropské komise, ale “jen” premiérem Lucemburska a lucemburským ministrem financí, uzavírala jistě ne neúplatně jeho zemička se stovkami nadnárodních firem speciální dohody, což jim umožňovalo platit extrémně nízké daně. Nyní se tomu říká daňový ráj…

A dnes se šéfové EU Juncker a Tusk stali symbolem úpadku EU, která je jen nevydařeným klonem RVHP; nyní po britském brexitu místo toho, aby si sypali popel na hlavu, je jejich falešná bohorovnost na dosud nejvyšší úrovni. Navíc si EU drze se zpětnou účinností schválila zvýšení platů o 2,4 procenta.

Šéf komise EU Jean-Claude Juncker a předseda Rady EU Donald Tusk si tak přilepší měsíčně o 699 eur, resp. si zvýší svůj apanáž na 31 272 eur měsíčně. Kdo to z vás má…? A tento nárůst přichází uprostřed nejhorší krize Evropské unie, která má mít podle některých předpovědí fatální následky…

A už to začíná; britská média právě uveřejnila šokující odhalení, které uniklo z Bruselu. Sedmistránkový dokument europoslanců za blok Lidovců, Socialistů a Zelených obsahuje návrh rezoluce, kterým by Evropský parlament měl možnost vetovat jakoukoliv dohodu Evropské komise a Londýna o Brexitu v případě, že Londýn podepíše do jara 2019 s jakoukoliv zemí světa, která není členem EU, jakoukoliv obchodní bilaterální smlouvu… http://aeronet.cz/news/naprosty-sok-unikly-dokument-eu-odhalil-plan-europoslancu-na-vetovani-dohody-o-brexitu-z-londyna-zaznivaji-slova-o-fasismu-europoslanci-chteji-pro-britanii-model-ukrajiny-a-westinghouse-zkrachoval/

V evropském Parlamentu všichni dřou jako koně; přitom jejich měsíční platy činí pouhých 27 953 eur. Komisaři mají ke všemu ještě nižší příjmy – pouhých 24 945 eur. Naštěstí diety poslanců vzrostly o 193 eur na 8 214 eur… Jak je vidět na snímku, únava z toho padala na všechny, kdo stihli přijít do práce…

Republiku Evropské unie si rozvracet nedáme, tvrdí paní Jourová, natož abych se připravila o svůj základní měsíční plat 547 tisíc eur a doživotní důchod cca 130 tisíc Kč…

Ještě, že se Margaret Thatcherová nedožila naplnění svých slov o EU jako klasickém utopickém projektu, jenž se už stal pomníkem marnivosti intelektuálů a skončí krachem… Odchodů po Británii se brzy chytnou i další země EU. Navíc dnes máme rok 2017 a žijeme v době dnes už asi největší běženecké invazi do Evropy s desítkami miliony uprchlíků z Afriky i Blízkého východu.

A s tímto bezprecedentním stavem se pokrytecky vyrovnává i soudní dvůr Evropské unie v Junckerovu Lucemburku, který v precedenční kauze zadržené uprchlice z Ghany v létě 2016 rozhodl, že detence uprchlíků po jejich nelegálním překročení vnitrozemských hranic zemí EU je nezákonná a v rozporu se směrnicí EU, která se týká navracení uprchlíků.

Tato směrnice tzv. návratové politiky vychází z charty lidských práv zakotvených v Lisabonské smlouvě. Podle ní nesmí být perzekvován nebo vězněn ten, kdo chce žít v jiné zemi, než ve které se narodil. Právo na migraci je totiž v chartě ukotveno jako právo regulované, kdy EU přijímá uprchlíky na základě konsenzu.

Ovšem nesmí prý uprchlíky trestat za to, že jsou uprchlíci. A detence, tedy zadržování uprchlíků, se tím pádem stalo trestem, protože dochází k zabránění volného pohybu běžence. Toto průlomové rozhodnutí lucemburského evropského dvora tak doslova hodilo granát do celé debaty, co s uprchlíky.

A do toho se po svém zvolení Donald Trump, jeden z mála přemýšlejících státníků, rozhodl znemožnit občanům sedmi muslimských zemí vstup na území USA. Až se jejich identita ověří, nastane možnost jejich vstupu na území Spojených států.

Vše je házeno na Trumpa, přitom seznam výše uvedených fundamentalistických zemí se skupinami teroristů byl vypracován již Obamou. O tom však sluníčkáři nemluví, naopak se objevují fotografie nebohých Syřanů, k nimž se prý Tump obrací zády. Zase lež; činil tak i Obama, když v roce 2012 jich přijal 31, o rok později 36 a následně něco přes stovku, tedy jen kapku v moři.

Rovněž ve vztahu k EU by si mohl Donald Trump podat ruku s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem, který vidí jediné řešení uprchlické krize v nekompromisním deportování migrantů do míst, odkud přicházejí: „Ať ty lodě obrátí a každého toho migranta hezky pošlou zpátky do země, odkud přichází.“ Současní evropští lídři jsou ale podle Klause příliš slabí na to, aby takové rozhodnutí učinili.

Co by se hypoteticky stalo, kdyby Trump přijel do Bruselu a předvedl tam svůj projev? Dopadl by asi hůř než prezident ČR Václav Klaus, jenž vystoupil v únoru 2009 v Parlamentu EU, v němž mj. řekl: “Získali jsme trpkou zkušenost, kde není opozice, ztrácí se svoboda, politické alternativy proto existovat musí. EU je revoluční experiment a demokratický deficit, což vede k potlačování trhu a podpoře centralizace…“ Proto během projevu Václava Klause europoslanci demonstrativně odcházeli z jednacího sálu, jiní zůstali a bučeli či hlučeli, když způsob EU takto kritizoval.

„Evropská unie se v posledních letech vzdálila od některých ideálů otců zakladatelů evropského sjednocení. Církev se nevyhraňuje přímo proti Evropské unii, ale musí se vyhranit a vyhraňuje se proti určitým politickým tendencím, které Evropská unie v posledních deseti letech představuje,“ řekl alibisticky kardinál Duka, podle něhož jsou už ideály otců Evropy od mnohých kroků současné EU na hony vzdáleny. Vyjádřil se tak v listopadu 2011 po křtu knihy prezidenta Václava Klause „Evropská integrace bez iluzí“, kterého se zúčastnil…

Avšak přejděme do žhavé současnosti; dotazník s názvem „Zastavme Brusel!“ byl koncem minulého týdne zveřejněn na stránkách vlády a distribuován do maďarských domácností, kde jej lidé mohou vyplnit a vrátit do 20. Května 2017. „Maďarskou vládu v nadcházejícím období čekají velká rozhodnutí a těžké boje. A vyhrát může pouze tehdy, pokud bude mít podporu celé země,“ tvrdí státní tajemník pro komunikaci Bence Tuzson.

Jde o šest otázek zaměřených na to, jak by se Maďarsko mělo postavit k politice EU v oblasti přistěhovalectví, ekonomiky či zvýšení pravomocí Bruselu. Dotazník „vyzývá lid Maďarska, aby se postavit za národní nezávislost a podpořil úsilí vlády v boji proti chybným návrhům ze strany Bruselu…”

Margareta Hilda Thatcherová

Inu, dnes už si můžeme s čistým svědomím říct, kdo měl v následujícím historicko-hysterickém shrnutí pravdu – Thatcherová, nebo Tusk? Margaret Thatcherová v roce 2002 ve své knize „Umění vládnout“ napsala: „Sjednocená Evropa je klasických utopickým projektem, pomníkem marnivosti intelektuálů, programem, jehož nevyhnutelným údělem je krach… Tusk v roce 2017 v Římě si však dál lhal do vlastní kapsy, když řekl: „Jen EU může garantovat naši svobodu a nezávislost coby každodenní realitu a nikoliv pouhý sen… God Save The Europe…