25. 4. 2017 e-sondy
Označení Made in Europe spotřebitelé často považují za záruku kvality a dobrých pracovních podmínek. Nový výzkum mezinárodní iniciativy Change Your Shoes (česky Obuj se do toho) však ukazuje opak. Boty vyráběné v Evropě vznikají za podmínek podobným těm v Asii.
Dělníci a dělnice, které naši obuv vyrábí, dostávají velmi nízké mzdy, jež jim nestačí ani na pokrytí základních potřeb. Pracují rovněž v naprosto nevyhovujícím prostředí. Výzkum zkoumal pracovní podmínky v továrnách v Albánii, Bosně a Hercegovině, Makedonii, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Šijí zde například značky Zara, Lowa, Deichmann, Ara, Geox, Baťa nebo Leder & Schuh.
Například mnohé boty, které si u nás kupujeme jako italské, se ve skutečnosti vyrábí v továrnách v Rumunsku (do Itálie vyváží 29 milionů párů bot ročně) nebo Albánii (11,2 milionu párů bot, tj. 99 % albánské produkce). Německé boty se mj. vyrábí na Slovensku (20 milionů páru bot) či v Polsku (14 milionů párů bot).
Z výzkumu vyplývá, že dělníci a dělnice ve všech sledovaných zemích pracují ve skandálních podmínkách. Největším problémem jsou pro ně příliš nízké mzdy, které se drží většinou na úrovni zákonem dané čisté minimální mzdy. Ta byla v roce 2016 v Albánii (140 EUR), Makedonii (145 EUR), Bosně a Hercegovině (164 EUR) i Rumunsku (156 EUR) dokonce nižší než v Číně (213 EUR).
Rumunská dělnice k výši svého platu uvedla:
„Úspory? Z našeho platu neušetříme nic. Můj manžel musel odjet na pár měsíců do Německa pracovat na stavbu, abychom měli nějaké peníze na topení na zimu. To jsou naše úspory.“
Aby dělníci a dělnice vůbec dosáhli na minimální mzdu, musí většinou pracovat bez ochranných pomůcek, které je chrání před lepidly a nebezpečnými chemickými látkami. Slovenská dělnice v pobočce firmy Rieker to okomentovala:
„Můžu požádat o rukavice a ochrannou masku, ale s rukavicemi jsem pomalejší, takže nedokážu splnit běžné výrobní kvóty. Kvůli ochranné masce se mi hůř dýchá. Takže používám parfém a šátek, přes který dýchám.“
Velkým problémem jsou také příliš vysoké nebo příliš nízké teploty v továrnách. Slovenský dělník nám sdělil:
„V létě je horko tak nesnesitelné, že jsme museli jen letos šestkrát volat záchranku.“
Tento problém nám potvrdili dělníci a dělnice z celého regionu. Dělnice z makedonské továrny, v níž pracuje okolo jednoho tisíce lidí a vyrábí se zde značky jako GEOX, Deichmann či Baťa, uvedla:
„Dnes jsme topili do půl jedenácté ráno, pak nám topení vypnuli a uvnitř bylo opravdu chladno.“
Když v létě několik žen omdlelo, uvedly, že jim nebyla poskytnuta lékařská péče. Nechali je tam jen tak nebo jim pomohly až jejich spolupracovnice.
Dělnice z rumunské továrny řekla:
„Záchod neskutečně smrdí. V továrně pořád používáme latríny. Představte si, jaké to asi je, když dvě stě žen používá jeden záchod. Zápach je tak silný, že ho po celém dni v práci cítíme z oblečení.“
Další dělnice doplnila:
„V létě nosím pouze pracovní košili, protože v továrně je horko a všichni se potíme. K dispozici není žádná pitná voda a musíme vystačit s vodou z kohoutku, která pitná není. Uvnitř v hale je také spousta prachu.“
Dělníci mají strach organizovat se v odborech a se svými problémy se nemají na koho obrátit.
V Bosně a Hercegovině rovněž uvedli, že při přímých konfliktech s vedením jsou sankcionováni srážkami z platu.
„Výsledku výzkumu bohužel opět dokazují, že velké firmy pracovní podmínky ve svých dodavatelských řetězcích příliš neřeší. Musí přijmout odpovědnost a trvat na důstojných podmínkách ve výrobních továrnách. Zároveň by veřejnosti měly vysvětlit, proč pro ně není bezpečnost a důstojnost dělníků a dělnic důležitá,“ okomentoval zjištění Petr Mareš z organizace NaZemi, která výzkum v rámci kampaně Obuj se do toho vydala.
V roce 2014 se na celém světě vyrobilo 24,3 miliardy párů bot. Ačkoli globálnímu trhu vévodí Asie, v evropském odbytu hraje stále významnou roli evropská produkce. Evropa zajišťuje zhruba 3 % z celosvětové výroby (729 milionů párů bot) a přibližně 17 % z celosvětového odbytu (3,3 miliardy párů bot). Téměř 90 % všech bot, které se v Evropě vyrobí, je určeno k prodeji v evropských zemích.
V rámci výzkumu proběhly v roce 2015 rozhovory se 179 obuvnickými dělníky ve 12 továrnách v Albánii, Bosně a Hercegovině, Makedonii (jako příklady evropských producentských zemí mimo Evropskou unii) a dále na Slovensku, v Polsku a Rumunsku.
Podle informací z webových stránek a od samotných dělníků a dělnic vyrábí všechny továrny boty známých značek a prodejců, kteří působí na trhu v Evropské unii. Jedná se například o značky Zara, Lowa, Deichmann, Ara, Geox, Baťa nebo Leder & Schuh AG. Výzkum proběhl také v pobočkách CCC Shoes & Bags v Polsku a v pobočkách firem Ecco, Rieker a Gabor na Slovensku. Podle dělníků a dělnic (a naše zkušenosti to potvrzují) mají tamní problémy systémovou povahu.
Nevládní nezisková organizace NaZemi prosazuje globální vzdělávání, usiluje
o odpovědnost firem za vlastní dodavatelské řetězce a propaguje fair trade jako účinnou podporu pěstitelů a pěstitelek ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky www.nazemi.cz.
