Zbyněk Fiala
1.3.2017 Vaše věc
Americký prezident potvrdil, že se chce odpoutat od zahraničních válek a soustředit se na naléhavé domácí problémy Spojených států.
Donald Trump vystoupil na společné schůzi obou komor amerického Kongresu se zásadním projevem, ze kterého vyplývá, že jeho vláda se soustředí hlavně na domácí ekonomické a společenské problémy. Tam lze zřejmě zařadit i vztah k NATO, protože zmínil jen rychlou pozitivní reakci partnerů na výzvu ke zvýšení zbrojních výdajů, jinými slovy, povzbuzení poptávky po amerických dodávkách.
V oblasti mezinárodních vztahů se soustředil hlavně na problém nelegálních imigrantů a zeď na mexické hranici. Krátce se zmínil o ISIS, chce jej porazit a rozprášit i „s přáteli a spojenci z muslimského světa“. O Rusku nemluvil vůbec, ale prohlásil, že Amerika bude chtít vytvářet nová partnerství i s národy, které byly v minulosti nepřáteli Spojených států.
https://www.nytimes.com/2017/02/28/us/politics/trump-congress-video-transcript.html
Jeho řeč před zákonodárci z obou kongresových komor tak věrně odrážela to, co je americkými občany považováno za největší problémy současnosti. Podle výzkumu veřejného mínění, který Gallupův institut provádí už od časů prezidenta Roosevelta, to byly v únoru hlavně domácí problémy, a to nespokojenost s vládou, imigrace, potřeba národní jednoty a občanská práva. Následoval stav hospodářství a nezaměstnanost.
Mnohem menší zájem je o otázky národní bezpečnosti a terorismus a zcela zanedbatelný je zájem o mezinárodní vztahy. Obavy z války, které dominovaly těmto průzkumům v minulosti – ale hodně hluboké, v 50. a 80. letech – mají nyní v tomto seznamu klíčových problémů zcela bezvýznamné postavení. https://www.nytimes.com/interactive/2017/02/27/us/politics/most-important-problem-gallup-polling-question.html
Z Trumpova projevu bylo také zřejmé, že řada záměrů stále nedostala nějakou konkrétnější podobu. Týká se to zejména hospodářské reformy, spočívající v narušení globalizačních vazeb, které ze Spojených států odsávají pracovní místa. Základem je radikální snížení daně z příjmů, které zní lákavě, ale má k němu být přibalena i nepřímá dotace vývozu a drsná dovozní daň. To naráží na odpor největších dovozců. Třeba obchodní řetězec Walmart, svého času největší korporace světa, je postaven na dovozu levného zboží z Číny a dalších asijských zemí.
Některé kroky už Trump udělal, jako třeba odstoupení od Transpacifického partnerství a rozbíjení vztahů uvnitř zóny volného obchodu NAFTA, kde jde hlavně o zastavení přesunu výrob do Mexika. „V mrazáku“ skončila podle eurokomisařky Malstromové také snaha Trumpova předchůdce Baracka Obamy rychle uzavřít veřejností odmítanou smlouvu s Evropou (TTIP).
K dalším krokům se nový americký prezident teprve odhodlává. Hrozí konflikt se Světovou obchodní organizací, která dotace vývozu a dovozní daň výslovně zakazuje. Možná se to přenese do konfliktu s dalšími agenturami OSN, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka, které dosud fungovaly jako nástroje americké dominance. Dopady na Evropu zkouší shrnout zajímavá analýza Německého Marshallova fondu GMF, ze které je zřejmé, že sice nevíme, co Trump konkrétně udělá, ale má dost pravomocí na to, aby to udělal jednostranně.
Ani pokud jde o chystané zdravotnické a školské reformy, neznáme detaily. V projevu zazněly jen sliby, že zdravotnická péče má být dostupnější a výběr školy otevřenější. Rétorika se přesouvá od negativního obrazu z inauguračního projevu (obdoby „ vaše země nevzkvétá“) k obrazu naděje v obnovu amerického snu. Celkově bylo zřejmé, že Trump už překlenul období, kdy byl pod tlakem úniků informací z odposlechů kvůli pokusům normalizovat vztahy s Ruskem a znovu se ujímá strategické iniciativy.
Společné zasedání obou kongresových komor ukončilo týdenní volno zákonodárců a obnovilo pracovní sezónu. Daňová reforma se musí zákonitě prolínat s vyjednáváním o federálním rozpočtu, takže nejspíš přijde na řadu jako první. V Evropě z toho vládne panika, samozřejmě hlavně mezi těmi, kdo z globalizace a podkuřování Američanům žili. Děsí je hladová léta, kdy o jejich služby nebude zájem.
Také studie DMF očekává důsledky „drastických návrhů Washingtonu“ pro Evropu nejen v oblasti obchodu, ale také fiskální a měnové politiky. Dochází však k překvapivému závěru, že to může být pro Evropu „leckde krátkodobě ekonomicky výhodné“. Ale, jak neopomene zdůraznit, to všechno může být převáženo „významnými dlouhodobými riziky zhoršení, založenými v potenciálních politických změnách ve Washingtonu“.
Česky bychom napsali: Aber die koncen!
