Jiří Babača
V reakci na vystoupení prezidenta republiky Miloše Zemana v parlamentu ČR k příležitosti projednávání senátní a poslanecké verze Zákona o ochraně přírody a krajiny (hovorově nazývaném Zákonem o národních parcích) jsem si dovolil oslovit několik respektovaných osobností s prosbou o jejich stručný komentář. Mé otázky zněly: „Zajímá mě, co si myslíte o ministerské verzi MŽP a co o senátní verzi tohoto zákona?
A dále co si myslíte o argumentech prezidenta Miloše Zemana, kterými v parlamentu podpořil senátní verzi tohoto zákona?“
Někteří respondenti jako Ilona Švihlíková nebo Tereza Spencerová mi však zdvořile odvětili, že se na tuto problematiku nezaměřují a tudíž nemají na ni žádný názor. Někteří jako Václav Cílek se mi pro změnu omluvili vysokou zaneprázdněností. Europoslanec Jan Keller – člověk, který se k enviromentální problematice občas veřejně vyjadřuje – se k mému dotazu za dva týdny bohužel nedostal vůbec (patrně také pracovní vytížení).
Václav Umlauf z portálu E-republika se však vyjádřil lakonicky: „Zeman byl bohužel v té věci naprosto demagogický a ty parky potřeba jsou, divočina u nás prakticky přestala existovat.“
Vzhledem k tomu, že na Nové republice byl publikován jak přepis projevu Miloše Zemana zde (http://www.novarepublika.cz/2017/02/projev-prezidenta-republiky-milose.html
), tak také rozhovor s jedním iniciátorů senátní verze zákona Tomášem Jirsou (ODS) zde ( http://www.novarepublika.cz/2017/03/senat-schvalil-sumavsky-narodni-park.html ), jsem požádal o stručné vyjádření také ředitele Šumavského národního parku Pavla Hubeného, který na první otázku:
„Zajímá mě, co si myslíte o ministerské verzi MŽP a co o senátní verzi tohoto zákona?“ odpověděl:
„V téhle otázce nemohu být nestranný, neboť na ministerské verzi novely jsem se sám podílel, a senátní verze tu ministerskou značně mění – hlavně pokud jde o postavení národních parků ve struktuře ochrany přírody v ČR a o smysl národních parků, který podle senátního návrhu nejde evropským a světovým směrem, ale v podstatě deklasuje ochranu národních parků na ochranu běžné krajiny.“
U druhé otázky „Co si myslíte o argumentech prezidenta Miloše Zemana, kterými v parlamentu podpořil senátní verzi tohoto zákona?“ ředitel NPŠ odpověděl:
„Myslím, že tým poradců pana prezidenta neodvedl dobrou práci, protože neposkytl panu prezidentovi pravdivé a ověřené informace, a to ani o “Prameni Vltavy”, ani o dalších bodech týkajících se Šumavy. Pan prezident ovšem považuje za nejvhodnější, aby byl Národní park Šumava zrušen, a v tom smyslu ladí svá veřejná vystoupení. Z tohoto hlediska je také zcela pochopitelné, že podporuje senátní verzi novely, která v podstatě ruší smysl národních parků. Zasáhlo by to ale nejen Šumavu, ale i další tři národní parky.“
Ředitele NP Šumava Pavla Hubeného jsem se ještě zeptal, zda by byl ochoten pozvat prezidenta republiky Miloše Zemana na prohlídku území NPŠ, která byla zasažena orkánem Kyrill a následnou kůrovcovou kalamitou? Na to mi pan Pavel Hubený odvětil: „Jistě! Já doufám, že pan prezident při nějaké z příštích návštěv Plzeňského nebo Jihočeského kraje si na náš národní park udělá čas. Protože nejpřesvědčivější je pozorování skutečné přírody! A k tomu nakonec národní parky především slouží.“
Můj osobní názor je ten, že není nejlepší začátek nápravy společenských nešvarů umetáním cesty developerům, kteří by rádi z šumavských hvozdů učinili novodobý Klondaik či Las Vegas. Osobně bych se pak velice přimlouval za to, aby prezident republiky Miloš Zeman využil nabídky ředitele Národního parku Šumava a při některé z návštěv Plzeňského a nebo Jihočeského kraje navštívil také Šumavský národní park v doprovodu jejího ředitele a porovnal tak své představy s realitou. A to nikoli z velké výšky jako v minulosti, ale pěkně z blízka. Najde k tomu Miloš Zeman odvahu?
