Květa Pohlhammer Lauterbachová
Nelze popřít, že scéna pro nastávající divadlo je dobře připravena. Internacionální globální elity udeří vždy, když mají připraveného obětního beránka.
Válka proti Íránu pravděpodobně bude posledním pokusem zachránit petrodolar. Výdaje na zbrojení poženou světovou ekonomiku do krize a ani špičkoví američtí manažeři neočekávají, že by Donald Trump nastartoval slíbenou reindustrializaci země, protože zdroje budou mobilizovány především ve prospěch zbrojního průmyslu. To je také důvod, proč ve čtvrtek republikání nekladli překážky navýšení dluhového stropu.
Všechny zákony byly porušeny, až následně byly provedeny změny v regulačních mechanismech a manipulovány ceny. Ti, co malovali a malují stále čerta na zeď, byli posláni k šípku. Vždyť se zase nic tak strašného neděje, jenom se pomalu začíná roztáčet kolo inflace. V podmínkách zcela bezbranných, otevřených ekonomik se však inflace přelévá z jednoho centra do druhého a bude-li Fed zvyšovat dále základní úrokovou sazbu, čeká nás prudké zdražování.
Zatím situace hrozivě nevypadá, vše je naoko báječné. Díky levným penězům, kterých nebylo nikdy v minulosti emitováno takové množství, bylo dosaženo slovy centrálních bankéřů žádoucí dvouprocentní inflace. Byly to levné peníze, ovšem jak pro koho. Pro ty, kterým nestačí nízké mzdy a důchody na úhradu nákladů na živobytí a řeší každý výpadek pračky nebo potřebu nezbytné opravy spotřebním úvěrem, se peníze zase tak levné nezdají, a taky nejsou.
Škoda, že se ekonomičtí analytikové z řad odborářů při své chvále růstu ekonomiky, HDP a výběru daní za rok 2016 také nepodívali na to, jakým procentem se na růstu HDP podílelo další zadlužování českých domácností a jaké to mělo dopady na výběr DPH. Jakmile totiž nastoupí navýšení základní úrokové sazby centrální bankou, bude to mít velmi nepříjemné dopady zejména pro majitele hypoték a menší a střední podnikatele. A to se projeví následně v celé ekonomice.
Proč je třeba se bát zvyšování základních úrokových sazeb
Od činnosti Fedu se bude odvíjet i měnová politika ostatních centrálních bank. Vyslechli jsme si Janet Yellen a její odůvodnění dalšího zvýšení diskontní úrokové sazby – v USA nastává konjunktura, zvyšuje se zaměstnanost a je prý tak všeobecně zaděláno na lepší zítřky. Můj kolega Václav Umlauf popsal realitu pěkně polopaticky i pro normálního občana, a proto doporučuji se k jeho rozboru ještě vrátit.
Fed ovšem pracuje i s jinými než tvrdými daty, viz ZDE a ZDE, takže nemůžeme slova šéfky Fedu, že je potřeba zvyšovat úroky, protože ekonomika šlape, brát vůbec vážně.
V roce 2015 zvýšil americký Fed poprvé za téměř 10 let úrokovou sazbu z nuly na 0,25 %. V prosinci 2015 pak ještě jednou na 0,50 %. Janet Yellen přitom oznámila svůj úmysl zvyšovat úrokové sazby v roce 2017 ve třech etapách.
15. března 2017 se uskutečnilo zasedání Federal Open Market Committee, dalších šest termínů v roce 2017 je už naplánováno. Na tomto prvním zasedání bylo schváleno zvýšení základní úrokové sazby na 0,75 %. Jedná se ze strany Fedu o vyhlášení války presidentu Trumpovi?
I tak by se to dalo říci. A čas ukáže, zda na zasedání FOMC 3. května a 14. června dojde k dalšímu navýšení. Zatím se skutečnost vyvíjí takto:
Finanční bublinu způsobenou nulovou úrokovou sazbou a tiskem nekrytých peněz nazývá Donald Trump „strašnou, tlustou a ošklivou“. Ale v nejbližší době pravděpodobně ještě nepraskne, naopak bude ještě tlustší, zejména u akcií zbrojních firem.
Centrální bankéři mají v rukou mocnou zbraň. Nejenom proti Trumpovi. Obyčejní smrtelníci netuší, jak obrovskou politickou moc získaly v posledních letech dvě hlavní loutky IGE (Internacionální globální elity) Janet Yellen a Mario Draghi. Mario Draghi prozatím vyčkává a evropské dluhopisy pro investory nebudou lákavé, když si porovnáme aktuální výnos desetiletých německých dluhopisů 0,43 % oproti 2,5 -3 % těch amerických po zvýšení sazby Fedem. Slabé euro je sice pro evropské vývozce výhodou. Američtí exportéři se z posilujícího dolaru nebudou mít důvod radovat.
Háček je ovšem jinde: Pokud budou evropské země tlačeny do nákupu zbraní, což se v tuto chvíli přesně děje, tak se evropským importérům tyto „investice do míru“ náležitě prodraží.
Donaldovy počty
V roce 2016 museli američtí daňoví poplatníci vytáhnout z kapes 432 649 652 901,12 dolarů na obsluhu dluhů nasekaných vládami USA. Celkem to činilo něco přes 11 % amerického federálního rozpočtu. Jednalo se o dluhy způsobené především dluhovým králem Obamou, který dokázal za 8 let svého vládnutí zdvojnásobit americký státní dluh z deseti na téměř dvacet bilionů dolarů. Nasekal tak stejný dluh, který vytvářelo 43 amerických prezidentů za celou historii dohromady.
Největší položkou v rozpočtu Spojených států je obsluha dluhů, na druhém místě jsou vojenské výdaje. Ty už prezident Trump slíbil navýšit o dalších 54 miliard dolarů. To je dobrý předpoklad pro to, aby mu návrh rozpočtu na další fiskální rok prošel.
Daňové příjmy v USA činí 2 biliony dolarů ročně. Zvýší-li Fed úroky, zvýší se úrokové zatížení rozpočtu. Někteří analytici uvádějí, že při jednoprocentní úrokové sazbě o 200 miliard dolarů, při dvouprocentní dokonce o 400 miliard, tedy na dvojnásobek dnešního stavu. Tento skok se však neprojeví okamžitě, protože státní dluhopisy mají různou dobu splatnosti, efekty zvýšení sazeb se projeví spíš ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Budou likvidační, stejně jako pro každou podobně nadměrně zadluženou zemi.
Stále menší část daňových příjmů zůstane pro infrastrukturní projekty, školství, zdravotní nebo sociální systém. Jak si potom představuje Donald J. Trump, že bude podporovat hospodářskou politiku a reindustrializaci USA? To by musel zvolit Hitlerovu hospodářsou politiku. Ten se se svými dvěma čtyřletými plány inspiroval u Stalina. Další možnost je učit se od Číňanů. Bez zavedení tvrdé diktatury však nebude mít šanci uspět.
Druhá strana mince
Zvýšená úroková sazba má i druhou stránku mince. Hrozí únik kapitálu ze zemí s nižší úrokovou sazbou do USA. To je případ EU, která stále ještě udržuje politiku téměř nulové úrokové míry, aby mohla vykupovat dluhopisy států, ale i akcie firem na pokraji bankrotu. Touto politikou také vyvlastňuje úspory obyvatel a ohrožuje penzijní fondy. Čínská centrální banka již delší dobu intervenuje proti úniku kapitálu ze země a po ohlášení změny Fedem okamžitě reagovala a rovněž mírně navýšila svoji základní úrokovou sazbu . Přitom desetileté čínské státní dluhopisy vynášejí aktuálně 4,35 %.
Pokud Mario Draghi rovněž nezvýší úrokovou míru, hrozí Evropě úprk kapitálu.
Proč Fed dělá to, co dělá?
Protože tady není, stejně jako ECB nebo ČNB, od toho, aby se staral o prosperitu ekonomiky a sloužil státním zájmům. Fed je pouze mocenský nástroj, který si nadělily globální chazarské elity v roce 1913 pod stromeček a tento nástroj hned chytře využily při korigování výsledků 1. světové války. Jimi byla zahájena křížová cesta pro Německo, táhnoucí se do dneška a vrcholící v 21. století. Stačí si přečíst přednášku J. M. Keynese pro BBC z 3. května 1928 na téma „Anglické válečné dluhy“. Z ní snadno pochopíme, proč otěže globální mocnosti číslo jedna převzaly od Britů Spojené státy a proč Versailleská dohoda stvořila Hitlera.
Ze strany Trumpovy administrativy zatím není slyšet žádná reakce na zvýšení základní úrokové sazby. Trump, pokud se bude chtít udržet, však bude muset hozenou rukavici vrátit. Na to, že by následoval příklad J. F. Kennedyho, to však alespoň podle týmu expertů, kterými se obklopil, a kteří přišli od Goldman Sachs, nevypadá. Goldman Sachs přitom v minulosti Evropě rozhodně nic dobrého nepřinesl.
Nelze popřít, že scéna pro nastávající divadlo je dobře připravena. Internacionální globální elity udeří vždy, když mají připraveného obětního beránka. Nepředbíhejme však vývoji událostí.
Související články:
- Německo se stává platformou pro vedení globální války Američanů
- Neslavný konec prezidenta Obamy
- Jak hospodařil prezident Obama
- NATO bude!
- První kroky Trumpa
- Banka AIG chce odškodnění od vlády
- Robert Reich: Poselství pracujícím na Svátek práce v USA
- Obama a Warrenová na odborovém sjezdu USA
- Jak neoliberalismus zničil obyčejné lidi v USA
- Skutečná nezaměstnanost v USA
