Jiří Baťa
22. 3. 2017
Na Krymu to nestojí za nic,
– peníze se tam sypou jak do černé díry,
– Rusko utlačuje opozici,
– diktátorské způsoby vlády,
– represe,
– spousta nesplněných slibů,
– vysoké ceny ,
– málo turistů, kteří nádherný ukrajinský poloostrov kdysi živili.
Ovšem na druhé straně také říká, že :
– důchodcům dorovnali důchody na ruskou, výrazně vyšší úroveň,
– ženy mohou jít do důchodu už v pětapadesáti,
– obyvatelé Krymu dnes říkají, že na Krymu sice není tak dobře, jak čekali,
– z ekonomického hlediska se však mají lépe než na Ukrajině!“.
Pokud bychom použili známé rčení o průměru či globálu tak lze říct, že na Krymu je to docela dobré. Nebo také, že na Krymu není také zle, aby to nemohlo být horší, případně, že to není zas až tak dobré, aby to nemohlo být také lepší. Pan Palata aniž by si to zřejmě uvědomil, se prostě vyjádřil v duchu přísloví, že „vlk se nažral a koza zůstala celá“. Jakkoli se snaží popsat situaci, stav a atmosféru na Krymu v převážně negativním světle, jsou jeho slova do značné míry zpochybnitelná, i pochopitelná. Pan Palata mj. také píše, že spousta malých obchodů v krymských letoviscích má stažené výlohy a už se je ani nechystají vytáhnout. Jak má ovšem toto konstatování reálně ověřené, nakolik je jeho subjektivní konstatování relevantní, je-li o tom řeč půl roku před sezonou? V letní sezoně, která živila celý poloostrov, prý přijíždí už jen třetina turistů ve srovnání s dobou před anexí. Jednak to už bylo, ale hlavně, proč také nenapíše, co se na Krymu změnilo k horšímu ve srovnání s dobou před anexí! V čem vidí ony příčiny, že turistický ruch už neuživí celý poloostrav jako dříve? Z čeho usuzuje, že doprava do Ruska v létě kolabuje, slibovaný most je v nedohlednu, letenky stojí horentní sumy a vízum kamkoli do Evropy se na Krymu prakticky nedá získat? Takto to všechno vidí on, ale jak tyto problémy vidí a reálně hodnotí občané Krymu, nám pan Palata nesděluje. Myslí si snad pan Palata, že máme tak vypatlané mozky, že náš občan nemá rozum, nemá jiné zdroje pro posouzení toho, o čem on s takovou tragickou nostalgii píše?
Je samozřejmé, že na veškerý nejen politický, ale i veřejný život na Krymu má značný vliv strohé a obstrukční chování západních států, které v důsledku „anexe“ Krymu vyhlásilo na Rusko, potažmo tedy i na Krym, řadu sankcí a omezení. Apropó, ani před zmiňovanou anexí nebyl Krym v podmínkách ukrajinského režimu nějak mimořádně bohatý, což se dnes Rusko snaží napravit. To, že se do Krymu peníze sypou jak do černé díry má zřejmě svůj důvod a svědčí to o tom, že jak Krymská vláda, tak Rusko se snaží Krym budovat na současnou evropskou úroveň. Ostatně zmínka pana Paláta o tom, že miliardové sumy tečou z Moskvy na budování Kerčského mostu, který by umožnil potřebné pozemní propojení Krymu s Ruskem, i další miliardy do leteckého terminálu v Sevastopolu nebo do energetického propojení s Ruskem, jsou toho jasným důkazem.
Pozoruhodné je však konstatování, jak jsou na Krymu pronásledováni všichni, kdo „nadšeně nesouhlasí“ s tím, že je Krym součástí Ruské federace. Menšinový parlament krymských Tatarů, medžlis, byl prý postaven mimo zákon. Proukrajinští aktivisté jsou označováni za teroristy a všichni jsou odsuzováni k drakonickým trestům. Všechna nezávislá média byla zakázána. Podle mnoha místních je ruská „okupační“ správa tvrdší než úřady na pevninském Rusku.
Jak prosté je, Watsone říct, že se tam dějí křivdy, ale což takhle to také něčím doložit, že? Jestliže pan Palát zmiňuje pronásledování a následné „drakonické“ tresty, měl by také říct, proč jsou pronásledovaní, co chtějí, jak jednají a jak také „nadšeně nesouhlasí“ a jak to projevují. Přece nám nechce pan Palát tvrdit, že jsou lidé pronásledovaní a trestáni jen proto, že nesouhlasí s převzetím Krymu Ruskem. Pokud jsou označování za teroristy, pak to má také jistě svůj opodstatněný důvod.
Jenže co chtít po panu Palátovi, který považuje místní, dnes tedy už ruskou správu, za správu „okupační“, která je prý údajně „tvrdší než úřady na pevninském Rusku“. Panu Palátovi poněkud uniká fakt, že Ukrajina a její problémy nejsou ještě zdaleka vyřešeny, že v Luhansku a Donbasu ještě stále probíhají boje, že je ještě pořád dost vlivných lidí, kteří se s oprávěnými požadavky občanů těchto oblastí nejsou ochotni smířit. Jinými slovy, že i na Krymu mohou být proukrajinští rebelové a provokatéři, kteří ačkoli by z Krymu mohli odejít zůstávají s cílem škodit, třeba provádět i teroristické i dezertérské akce. Je proto naprosto logické, že se tomu RF, místní vláda a správní orgány brání, protože tím chrání obyvatele Krymu.
Ano, na Krymu ještě zdaleka není normální situace, ale to, že Rusko do Krymu „sype peníze“ neznamená, že jde o černou díru. Těmi penězi se pomalu a jistě buduje vše, co tam v době před anexí nebylo, nebo v důsledku převzetí Krymu do svazku s RF bylo zničeno a zdevastováno. Pan Palata se však zhostil svého úkolu na výbornou, vnutil nám subjektivní, ničím nedoložený subjektivní pohled a názor na to, jak to tam na Krymu nestojí za nic, jak je tam zle přesto, že si krymští občané pochvalují, že je tam lépe než v době, kdy Krym patřil Ukrajině. Pan Palata se podle mého názoru, střelil do vlastní nohy. Dobře mu tak, když neumí střílet do černého, musí se spokojit s vlastní nohou.
Zdroj: (parlamentnilisty)
