 |
|
|
Tony Cartalucci
2.3.2017 Zvědavec
Nedávno se objevilo oznámení, že prezident USA Donald Trump si za poradce pro otázky národní bezpečnosti zvolil generálporučíka armády Spojených států Herberta Raymonda McMastera.
New York Times o této změně ve svém článku „Trump si jako poradce pro národní bezpečnost vybral H.R. McMastera“ informovaly takto:
Prezident Trump v pondělí jmenoval svým novým národně bezpečnostním poradcem gen. por. H. R. McMastera, čímž si zvolil široce uznávaného vojenského stratéga, známého svým zpochybňováním konvenčního uvažování a podílem na zvrácení průběhu války v Iráku v jejích nejtemnějších dnech.
Ve skutečnosti si prezident Trump vybral muže, který do své funkce vnese jen málo vlastních myšlenek. Naopak – bude slovo od slova papouškovat témata, propagovat agendu a sloužit zájmům pohánějícím soubor think tanků financovaných korporátně-finančnickým sektorem. Právě tyto think tanky přitom už několik desítek let určují podobu americko-evropské zahraniční politiky.
Co představuje generál McMaster
V projevu, který generál McMaster pronesl v jednom takovém think tanku, v Centru strategických a mezinárodních studií (CSIS) – financovaném takovými společnostmi, jako jsou ExxonMobil, Hess, Chevron a Boeing za předsednictví jedinců typu Trumpova ministra zahraničí Rexe Tillersona a zástupců společností Lockheed Martin, Raytheon a Betchel – předvedl dokonale nacvičenou prezentaci nejen pohledu na svět uznávaného samotným CSIS, ale nepochybně i světonázoru a cílů Brookings Institution, Rady pro zahraniční vztahy a myriády dalších podobných institucí, za jejichž činností stojí zvláštní zájmy.
Projev zveřejnil CSIS na svém YouTube kanálu v květnu 2016. Uniformovaný generál McMaster v něm obviňuje Rusko z „napadení Ukrajiny“ a Čínu ze „zpochybňování zájmů Spojených států v nejzazších oblastech jejich vlivu“. Při popisu tohoto „zpochybňování zájmů USA“ ukazuje posluchačům mapu Číny a Jihočínského moře – což je vcelku jednoznačně dosti daleko od Spojených států a nejedná se o žádnou logickou či legitimní oblast vlivu, jejíž udržování by mohl Washington nějak obhájit.
Generál McMaster vznáší nepodložená obvinění, podle nichž Rusko a Čína představují hrozbu „zájmům USA“ v zahraničí – nikoli tedy samotné národní bezpečnosti – tím, že zpochybňují mezinárodní uspořádání, jehož bylo dosaženo po 2. světové válce – uspořádání, které bylo popravdě vytvořeno Spojenými státy a jejich evropskými spojenci k jejich prospěchu a zaručuje jim vojenskou, sociopolitickou a finanční unipolární hegemonii nad celou planetou.
Jak se dalo předvídat, řadí generál McMaster mezi hrozby Spojeným státům i Severní Koreu a Írán navzdory tomu, že žádná z těchto zemí na USA nikdy nezaútočila a nemá ani chuť ani praktické možnosti, aby tak učinila. Obzvlášť Írán se z jeho strany dočkal obvinění, že „od roku 1979 s USA válčí v zastoupení“, čímž McMaster míní definitivní a úspěšné svržení brutální diktatury Muhammada Rezá Šáha Pahlavího, jehož režim se opíral o podporu Spojených států, které mu rovněž pomohly k pozici v čele Íránu. Sesadit jeho vládu se Íráncům podařilo právě v roce 1979. Generál McMaster obviňuje Írán z „tvorby milic“, které jsou mimo kontrolu blízkovýchodních vlád a lze jich využít jak k jejich podpoře, tak k nátlaku na ně – což není nijak nepodobné tomu, co USA provozují v oblasti severní Afriky a Blízkého Východu – od Iráku přes Jemen a Sýrii po Libanon – pomocí okupačních sil, rozmístěných po regionu, a státem sponzorovaných teroristických uskupení, vyzbrojených, financovaných, vycvičených a řízených Spojenými státy a jejich spojenci v Perském zálivu.
Během svého projevu v CSIS se McMaster dostal i k samozvanému „Islámskému státu“ (ISIS). Posluchačům prezentoval diapozitiv oblastí ovládaných Islámským státem s jasně vyznačenými zásobovacími trasami, vedoucími přímo z členské země NATO, Turecka, a mířících hluboko do území Sýrie a Iráku; jedna tenčí linie vedla z Jordánska, spojenecké země USA. Nijak se nezmínil o zdrojích bojové kapacity ISIS a konflikt vylíčil podobně komiksovým stylem, jak ho americká a evropská média předkládají široké veřejnosti.
Generál McMaster svému publiku nastínil obrannou strategii, založenou na „zastrašování odpíráním a zastrašování na hranicích, čímž se vystupňuje cena, kterou budou muset zaplatit potenciální protivníci“, čímž měl na mysli oblasti této planety, které se nacházejí tisíce mil od amerických břehů a kde se USA snaží buď o udržení a upevnění své moci, nebo o její rozšíření do míst, která jsou prozatím nezávislá na vlivu Wall Street a Washingtonu.
Hladké pokračování agendy zajištěno
Rozhodnutí prezidenta Trumpa jmenovat generála McMastera národně bezpečnostním poradcem zajistilo, že národní bezpečnosti budou nadále dominovat think tanky placené korporátně-finančním sektorem, které určují a ovládají zahraniční politiku USA desítky let. Policy papery, z nichž generál McMaster opakovaně cituje při každém svém projevu v té či oné instituci, pocházejí přesně z těchto think tanků.
To, že generál McMaster označuje Rusko, Čínu a Írán za „hrozbu“ Spojeným státům, a to ne kvůli tomu, že by se snad snažily uškodit Spojeným státům na jejich území nebo v nějaké logické, blízké sféře jejich vlivu, ale prostě proto, že se pokoušejí zajistit si své vlastní oblasti vlivu na geograficky blízkých územích a chránit se před systematickou a nezastíranou podvratnou činností provozovanou Spojenými státy, před vlivem USA a před americkým obkličováním, znamená, že destruktivní válečná činnost celoplanetárního rozsahu, jejímiž svědky jsme byli za vlády četných jiných prezidentů včetně Obamy, Bushe, Clintona, Bushe staršího, Reagana a dokonce i Cartera, bude nerušeně pokračovat.
Spojené státy sice předstírají, že jsou „demokratickou“ zemí, řízenou na základě zájmů svých občanů, ale je zjevné, že zvláštní zájmy působící na Wall Street a ve Washingtonu mají svoji vlastní agendu, která přesahuje možnosti jak prezidenta, kterého si lidé „volí“, tak politiky, kterou má tento prezident podle jejich očekávání realizovat. Pokud prezidentovi příznivci žijí v klamu, že prezident Trump omezí americkou agresi a zastaví vnucené změny režimů po celém světě, a on přitom jako svého národně bezpečnostního poradce jmenuje generála McMastera – muže, který otevřeně a opakovaně podporuje americké snahy o globální hegemonii – značí to, že lid byl opět podveden a že tato speciální agenda bude dál pokračovat s nezmenšenou silou.
National Security Adviser General McMaster: The War Complex’ Resident Parrot vyšel 22. února 2017 na journal-neo.org. Překlad v ceně 367 Kč Zvědavec.
