Radim Valenčík
26. 3. 2017 RadimValencikPise
Na úvod této série stručná poznámka: Článek vychází z toho, co jsem napsal před několika dny. Včera jsem byl na velmi zajímavé akci. Čech, starší pán, padesát let žijící, pracující a podnikající v Nizozemí hovořil o této zemi, migraci, nedávných volbách. Kromě jiného řekl, že pokud by Wilders měl aspoň nějaký rozumný program, kromě brojení proti uprchlíkům, (resp. cizincům) na jednu stránku formátu A4, mohl volby vyhrát s takovou převahou, že by sestavil vládu.
Poučení pro nás. Do voleb je stále ještě daleko. Politické strany se sice zatím vzpírají tomu, aby předložily program vycházející z identifikování současných problémů a ukazující cestu jejich řešení. Tentokrát však má volič příležitost výsledek voleb ovlivnit nejen tím, že bude bezradně stát s volebními lístky a bude mít před sebou nechutné, nestravitelné a nevolitelné menu prázdných slibů. Máme spoustu příležitostí, jak přitlačit politické strany (jejich reprezentace) k tomu, aby vyjevily to:
1. Jak politické strany (jejich reprezentace, ti, co chtějí být zvoleni) vidí příčinu současných problémů, příčinu jejich neřešení a příčinu jejich narůstání.
2. Jak politické strany (jejich reprezentace, ti, co chtějí být zvoleni) vidí mechanismy fungování současné moci a jejich selhávání (což je svým způsobem konkretizace předešlého).
3. Jak politické strany (jejich reprezentace, ti, co chtějí být zvoleni) vidí cestu řešení těchto problémů.
Ptejme se politických stran (jejich reprezentací, těch, co chtějí být zvoleni) při každé příležitosti – prostřednictvím medií, při jejich setkáních s veřejností, na půdě vlastních stran, pokud jsme jejich členy. Pořádejme odborná fóra a prezentujme jejich závěry s ohledem na výše uvedené. Trpělivě, ale neúnavně a důrazně.
V době, kdy jsou příčiny problémů celkem zřejmé, kdy je společnost stabilizována, lze předložit program v podobě definování priorit (slibů). Dnes ovšem taková doba není. Globální moc selhává. Stává se stále nebezpečnější. V USA zuří mocenský boj, ve kterém se projevuje zkaženost současné moci opřené o globální špiclování. I u nás v EU vidíme, jak je “naše” euroreprezentace vydíratelná a vydírána. Místo toho, aby nás chránila, vtahuje země EU do stále větších rizik. Požadujme od politických stran (jejich reprezentací, těch, co chtějí být zvoleni), odpověď na otázku, co s tím chtějí dělat, jaká vidí východiska ze současné situace. A pokud nejsou schopny dát dostatečnou odpověď, pokud se odpovědi vyhýbají, tak je prostě nevolme. Nevolme slouhy slouhů současné globální moci.
Vrátím se ještě ke včerejší diskusi. Přednášející uvedl, že bohužel nikdo dnes nemá dostatečně konkrétní program toho, jak současné problémy řešit. Ozval jsem se. Náš tým při VŠFS na obecném konceptu toho, jak současné problémy řešit, již více než tři roky intenzivně pracuje. Výsledkem jsou tři odborné monografie a další publikace (včetně významné studie o možnosti reformy penzijního systému ve sborníku z Potůčkovy komise).
V monografiích jsme velmi konkrétní. V té třetí (nejnovější) například uveřejňujeme hned na začátku požadavky na program strany, která bude chtít být úspěšná v podzimních volbách v roce 2017 (s. 7-8). Na konci (s. 92-96) pak hovoříme o krizi programů politických stran a o prvních krocích, kterými by každá strana, která chce současné problémy řešit, mohla otevřít cestu nezbytným reformám.
Zde najdete odkazy na všechny tři monografie:
http://radimvalencik.pise.cz/4161-r2017-046-m-monografie-cely-text-ke-stazeni.html
Na řadu otázek mohou být odlišné názory. Nikdo nemá patent na rozum. Demokracie je mj. i diskuse. Ale odmítněme programovou prázdnotu, požadujme od politických stran, od všech politických stran, aby daly na stůl alespoň něco použitelného. Využijme čas, který zbývá a nenechme se vydírat hrou na “menší zlo”.
