14. 3. 2017
Projekt veřejnoprávní televize obsahuje třístupňový systém řízení ČT. V parlamentních volbách jsou zvoleni poslanci, kteří zvolí Stálou komisi pro sdělovací prostředky, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a Radu ČT, která vybírá generálního ředitele. Legitimita, která je dána vůlí občanů a posluchačů, kteří si ČT financují svými poplatky je tímto způsobem třikrát ředěna. Poslanec, Rada, ředitel. Tyto tři přehrady dokonale odfiltrují zájmy a vůli občanů a diváků, tedy majitelů ČT a nahradí je zájmy, které se mixují v mafiánské rodině televizního managamentu a členů rady. Ve společnosti, která je tak zkorumpovaná jako česká, je tragickým řešením poskytnout skupince několika jedinců právo trvale rozhodovat o ČT a jejím řediteli.
Trvale a dlouhodobě se ozývají hlasy o nebezpečí privatizace České televize. Někteří publicisté tvrdí, že managament ČT záměrně snižuje kvalitu vysílání s cílem diskreditovat veřejnoprávní projekt ČT a posílit argumentaci k privatizaci ČT.
Ve skutečnosti reálně k privatizaci ČT dochází a to ve dvou rovinách, privatizace politická a privatizace ekonomická. Vlastnictví médií můžeme vnímat nominální a reálné. Funkcí a potenciálem médií je prosazování vlivu a zájmů. To může být naplňováno bez reálného vlastnictví média prostřednictvím jiných mechanizmů, včetně propojení vnitřních struktur média s vnějšími strukturami se zájmem o mediální prezentaci, na principech mafie. Jedná se o propojení nabídky (struktury ČT) a poptávky.
Privatizace politická znamená získání nadstandardní pozice při prosazování politického vlivu politickými stranami, zájmovými (neziskovými) skupinami, osobami či ideologiemi a vytěsnění z vysílání ČT jiných skupin. Viditelným projevem politické privatizace je neustálé zvaní stejných hostů na nízké odborné a publicistické úrovni a současně vytváření černých listin lidí, kteří nesmějí na obrazovku. Podle podílu času Miroslava Kalouska ve vysílání ČT ve srovnání s prostorem v médiích vlastněných Andrejem Babišem je Miroslav Kalousek více vlastníkem ČT než Andrej Babiš svých médií.
Ekonomická privatizace České televize má specifický charakter, tzv. privatizace per partes. Privatizace po částech, kdy každý pracovník si zprivatizuje svůj záhumenek úměrně svému postavení, vlivu a schopnostem. Desítkami kanálů tečou peníze k privátním firmám příbuzných, kamarádů, partnerů. Kdo by chtěl tyto penězovody narušit, přivodil by televizní krizi a televizní stávku. Aktuální snaha o novelu zákona, která by posílila pozici zájmových skupin „tvůrců“ v Radě ČT je vlastně legalizací privatizace per partes, domluvené rozparcelování finančního toku peněz od koncesionářů. Zatímco co doposud se liška kradla do kurníku potajmu v noci, nyní chce od kurníku klíč a přístup za bílého dne hlavním vchodem.
Hodnocení ČT
ČT opustila funkci média přinášejícího o politice informace a chce politiku sama dělat. Dílčím příkladem je chování ČT k prezidentovi. Cenzurování prezidenta, pravidelné „technické problémy“ při rozhovorech s ním, podpora vulgárních aktivit vůči němu, pořady zaměřené na jeho dehonestaci, permanentní propaganda zaměřená vůči němu, stejné verbální útoky, na které má připravenou ve frontě řadu lidí, kteří jen opakují fráze a verbální útoky bez informační hodnoty.
ČT ať již záměrně či v důsledku neprofesionality svých redaktorů, editorů a manažerů není schopna rozlišit zpravodajskou informaci od názorového komentáře redaktora
ČT poklesla k aktivismu nejhorší úrovně.
Investigativnost zaměnila za brutální nátlak na pozvané hosty, kterým chce hosty dotlačit, aby vyjadřovali názory redaktora a ČT namísto svých. Toto je však až krajní možnost, protože:
ČT provádí selekci pozvaných hostů se „správnými názory. Nejkvalitnější politologové a analytici, s výjimkou Jana Schneidera, mají přístup do televize uzavřen. Lidé s vlastními názory se ocitají ve vysílání okrajově, z alibistických důvodů. Domovské právo v ČT mají „bělogvardějci“ Mitrofanov a Romancov, kariérní politologové z vysokých škol, nyní i hazardní hráč a kandidát na prezidenta.
ČT je dle definice BIS extrémistickou organizaci. Extrémismus charakterizuje aktivita v rozporu či proti ústavě a výsledkům procesů daných ústavou. ČT se stala organizátorkou mediální štvanice, která překročila rámec médií vůči radní Jihočeského kraje, která v demokratických volbách legitimně dle ústavy byla ve volbách zvolena. Politik KDÚ – ČSL a Česká televize vytvořili atmosféru, která připomínala počátky nacismu v Německu.
ČT má rozporný postoj k nacizmu a neonacizmu. Zatímco vůči organizaci, která se nehlasí k nacizmu a naopak popírá tuto orientaci, ČT radikálně dehonestuje, tak naopak organizace a osoby, které se veřejně k nacizmu hlásí, systematicky ve vysílání podporuje.
ČT všechny své nedostatky a neduhy v míře více než vrchovaté manifestovala při volební kampani a volební noci amerického prezidenta. Neprofesionalita a aktivismus dosáhl takové míry, že musela kriticky reagovat i Rada ČT. Absence reflexe a sebereflexe televizních pracovníků se odkryla v nepochopení vztahu mezi ČT a Radou ČT, kdy televizní pracovníci hodnotili vyjádření Rady.
Druhá věc je, zda by Rada reagovala i v případě porážky Donalda Trumpa.
Struktura:
Hnutí je připravováno v součinnosti s Asociací nezávislých médií.
Uvítáme zapojení dalších neziskových organizací a občanských hnutí, s výjimkou neziskových organizací financovaných Georgem Sorosen a jeho nadacemi.
Nástroje hnutí: spuštění webu
Metoda: Systematické a analytické hodnocení kvality vysílání a jednotlivých pořadů.
Permanentní hodnocení kvality jednotlivých redaktorů
Poskytování argumentů narůstající nespokojenosti diváků s vysíláním ČT.
Vytvářet platformu pro komunitu odborníků alternativního televizního vysílání mimo jiné na bázi Platformy pro akademické dialogy (hnutí Návrat České televize českému národy)
Připravovat veřejnost na akci občanské neposlušnosti masového neplacení televizních poplatků.
Vytvářet tlak na:
Stálou komisi pro sdělovací prostředky,
Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, Radu ČT a vedení ČT:
– organizováním masových kritických dopisů s požadavky koncesionářů
– permanentním kritickým odborným recenzováním televizního vysílání s adresným určováním odpovědnosti
Požadavky:
– zveřejnění platů a odměn manažerů, editorů a redaktorů ČT
– vzhledem k významu ČT a jejího ředitele vybírat ředitele ČT v referendu
– u vrcholového managamentu vyžadovat oborové vzdělání a 15 let praxe v médiích, z toho 10 let v televizi. Praxe v soukromé televizi je nepřípustná.
– u středního managamentu vyžadovat oborové vzdělání a 10 let praxe v médiích, z toho 5 let v televizi. Praxe v soukromé televizi je nepřípustná.
– vzhledem k tomu, že projekt veřejno-právní televize selhal, protože nenaplňuje požadavky veřejnoprávnosti, požadavků občanů a nikdo za daný stav nenese odpovědnost a hrozí nebezpečí její privatizace, převést ČT do režimu státní televize.
Harmonogram – postup:
– Spuštění webu
– Zahájení permanentního recenzování televizního vysílání odborníky
Zaslání Manifestu Návrat České televize českému národu:
Stálé komisi pro sdělovací prostředky,
Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a
Radě ČT a vedení ČT
Sdělení zaslal redakci NR doc.PhDr. Petr Sak, CSc. na konferenci “Česká televize – továrna na fake news” 13.3. 2017 oznámil vznik hnutí Návrat České televize českému národu
