4.4. 2017 Rukojmí
S nasazením policie a buldozerů byl před čtvrt rokem zlikvidován uprchlický tábor Džungle u francouzského města Calais. Nyní se však k městu na břehu kanálu La Manche znovu stahují stovky běženců. Starostka Calais Natacha Bouchartová proto ve čtvrtek oznámila zákaz rozdávání jídla migrantům.
Není možná řešit důsledky, ale je nezbytné vidět jejich příčiny a ty se snažit odstranit. Podmínky jsou Džungli pět nuzné, lidé žijí mezi kupami odpadků. Dekret starostky říká jasně, že „pravidelná, trvalá rozsáhlá přítomnost individuí, které distribuují jídlo migrantům v oblasti u bývalého tábora Džungle, představuje hrozbu pro mír a bezpečí v oblasti… Proto zakazuje také veškerá „opakovaná, prodlužovaná shromáždění“ v oblasti. Rozdávání jídla se tak stává porušením zákona…
Je to nehumánní? „Není to nařízení proti rozdávání jídla, ale proti shromažďování, která narušují veřejný pořádek a představují bezpečnostní a hygienický problém,“ hájila opatření starostka. Dobrovolníci, kteří jídlo rozdávají, ale tvrdí, že zákaz starostky budou ignorovat. “Je nelidské být proti rozdávání jídel,“ řekl jejich představitel Gaël Manzi.
A copak tento „lidumil“ udělá, až bude žít vedle Džungle v Calais a budou ho běženci ohrožovat na životě? Je to snadné, dělat dobro a rozdávat běžencům jídlo, když on sám si žije v pohodě někde jinde; v teple, s plným žaludkem a patřičnou hygienou. Neměli by se spíš tito dobrodinci zasadit, aby uprchlíci vůbec nepřicházeli a aby tzv. humanisté nemohli svojí pokryteckou šlechetností jen ukájeli svá ega, přičemž je nezajímají lidská práva většiny…?
Sarah Arromová, která se na distribuci jídla podílí už deset měsíců, si stěžovala, že policie použila slzný plyn, aby zabránila snídani pro tři desítky nezletilých běženců. „Chtěli zastavit distribuci a zabránit tomu, aby lidé v této oblasti spali,“ řekla listu The Guardian. Tak ať jim paní Sarah zajistíu s sebe lidské podmínky pro přežití.
(Jak dosáhnout svého po svém…? Jedna starostka zakazuje rozdávat jídlo, další má jiné metody; Což tak si vzít příklad z hejtmanky Jany Vildumetzové, když byla ještě starostkou Horního Slavkova. Tam bojovali proti neplatičům nájemného tak, že jim nechali zazdít vchodové dveře. A díky tomu platební morálka neplatičů vzrostla o osmdesát procent… )
Proč jim výše citovaní hrdinové s distribucí jídel neposkytnou své zahrady a domy, aby přebývali u nich v hygienickém prostředí a s plným žaludkem, a ne tam, kde jen vytvářejí jádro sváru a rizika pro jiné lidi, kteří navíc nemohou za to, že se někde v Libyi a jinde právě z těchto hladových chudáků dobře živí tisíce pašeráků běženců? Slova představitele Republiky Kongo u Organizace spojených národů (UN, OSN), Serge Boreta Bokwanga…
Má nová běženecká džungle vypadat jako ta předcházející? Kromě problémů s hygienou a zdravotních rizik navíc s rostoucím počtem obyvatel „Džungle“ totiž přibývala i nevraživost mezi migranty; Súdán v džungli bojoval proti Afghánistánu. Projevovaly se pudy sebezáchovy, jelikož každý chtěl přežít za každou cenu, zima napětí stupňovala. Súdánci tvořili nejpočetnější skupinu obyvatel tábora. Afghánci se zase výrazně snažili v tamním veřejném životě. Mezi stany a chatrčemi zakládají improvizované obchůdky nebo bary. A Britové jen tušili, co by ej mohlo čekat, viz video: https://www.youtube.com/watch?v=8gZsy-fx8x4
Přibývalo také náboženských staveb – v „Džungli“ bylo postaveno pět mešit, kde se kuly pikle. (Ne náhodou podobným způsobem vznikla kdysi Al-Kájda….) V „etiopsko-eritrejské čtvrti“ to byl též pravoslavný kostel slepený ze všeho, co se dalo někde ukořistit, přesto byl vysoký 15 metrů. Jeho vnitřek zdobily svíčky a různé relikvie…. Takto to vypadalo v Džungli v Calais pře čtvrt rokem:
Zbývající migranti založili v táboře v Calais obří požár. Chtějí tak zabránit likvidaci tábora, kterou nařídily francouzské úřady… Fotografie: Reuters
A co předcházelo vzniku této běženecké Džungle…? Podívejme se nyní na dodržování lidských práv vůči milionům běžencům po celé Evropě z Afriky a Blízkého východu, kteří jsou za ostnatými dráty plotů a v ghettech podobných tomu v Calais…
Kolikrát byli tito výše citovaní ochránci svobody a demokracie mezi běženci džungle, kteří jsou nemocní svrabem, mají vši, blechy, choleru, zápal plic nebo žloutenku typu A či jinou fyzickou újmu na zdraví. Bude taková i právě opět v Calais vyrůstající Nová džungle – New Jungle…? Podmínky zde budou opět nuzné, lidé budou žít ve stanech, chýších ze dřeva, palet a plachet a mezi kupami odpadků…
Inu, a v Evropě mezitím rostou drátěné ploty – od Srbska až po Maďarsko… A partička z Amnesty International, které si pro svoji demagogii může podat ruce s Šabatovými, Dienstbiery či Kocáby, kašle na hledání příčin této tragédie, zajímají je pouze pro své vlastní zviditelnění pouhé důsledky a hlavně miliony do kasy jejich “neziskovek..
