Marek Beneš
21. 2. 2017 zdroj
Problém našeho vztahu k uprchlíkům je sociální problém. Východní Evropa prostě musí přestat být levnou dílnou západních firem. Jinak není šance na humanismus.
Zaznamenal jsem články na Britských listech o tom, že uprchlický problém je zástupným problémem zakrývající rafinovaně jiné problémy v ČR a dovoluji na to reagovat, protože tento názor považuji za mylný a pokusím se vysvětlit svůj pohled na daný problém. V debatě na Britských listech se ukazují všechny symptomy neschopnosti místních intelektuálů z řad neziskovek a univerzit vůbec pochopit, proč lidé uvažují tak, jak uvažují. Pak to končí meditováním na téma Proč neumí intelektuálové mluvit s lidmi a nebo bizarní výzvou pana Čulíka, ať mu lidi napíší, proč se v ČR bere nenávist. Proč se pan Čulík ptá, je zcela nepochopitelné. Pan Čulík už má ve všech věcech naprosto jasno, jeho myšlenkový svět je hotový, má myšlenkovou flexibilitu Savonaroly. Proč to chce najednou vědět, když vše již ví?
Sociální situace lidí úzce souvisí s názory na uprchlíky. Není to ale tak, že někdo rafinovaně manipuluje s lidmi a hovoří o uprchlících, aby lidé přestali myslet na své starosti. Je to tak, že z těžké sociální situace vychází pocit ponížení vedoucí k naprosté citlivosti týkající se rovnosti zacházení ve své sociální skupině.
V praxi to podporují sociologické výzkumy. Lidé chudí a lidé v nižších třídách jsou citliví na jednu věc: Když přijde někdo další chudý a bude preferovaný a bude dostávat více dávek a podpory než ten, který pracuje. Tento pocit nespravedlnosti je hlavním motorem nedůvěry chudé populace nižších tříd k uprchlíkům, ale i k vlastním parazitujícím lidem.
Takže mám pro intelektuály radu. Chcete pomoci uprchlíkům? Chcete jejich integraci? Tak řešte v prvé řadě naše lidi. Jestli pustíte mezi pracující lidi v ČR nepracující uprchlíky, kteří by dostali 410 eur, což je nemýlim-li se, celková sociální dávka pro uprchlíky v SRN a kteří by jako nepracující brali stejně jako někteří naši pracující, pak bezpečně vytvoříte naprosto třaskavou směs pro budoucí nepokoje a válku.
Pokud někdo namítne, že v Německu jsou ale humánnější lidé než u nás a nevadí jim to, tak jim odpovím, že toto je pouze otázka míry dávek. Dejme tedy v Německu uprchlíkům 2 000 eur měsíčně na úrovni německého důchodce a během několika minut se humánně orientovaní Němci změní ve vztahu k uprchlíkům v xenofobní bestie.
Ano, tak jednoduché to je. Jde opět a jen o peníze. Vždy o ně šlo. Lidé v ČR opět potřebují, aby se jimi zase někdo zabýval. Debatní kluby intelektuálů to nejsou a levice už také ne, protože se začala zabývat ochranou jiných lidí, než doposud dělala. Tak to za všechny dělají populisté zvedající moc ležící na ulici. Lidé v prvé řadě žijí vlastní životy a pokud jsou jejich životy těžké, tak po nich nemůžete chtít, aby se zabývali jinými zoufalými. Koneckonců i intelektuálové se v první řadě zabývají sami sebou.
Příklad odtrženosti českých intelektuálních elit a politiků od problémů obyvatelstva vysvětlím na příkladu: Nacházím se na Karvinsku. A nacházím se v blízkosti romských ghett, Bakalových vyrabovaných domů ve vzduchu, který by se dal krájet, v kraji kde je střední doba života o 5 let kratší než jinde v ČR. Člověk by předpokládal, že prostředí špíny, karcinogenního vzduchu a rozkladu je ideálním voličským doupětem pro zelené. Tady všichni demonstrují za čistý vzduch. Mají toho dost.
A copak dělají zelení a její mladý “hipsterský cool”předseda? Nabírá zde voliče? Agituje na Ostravsku za čistý vzduch? Ne. V životě se tu neukázal. Nejzásadnější ekologický problém ČR, kde už jde o životy, on ani jiní neřeší. A proč? No protože si vybral jiné voliče. Obyvatelstvo Prahy 1 až 3, absolventy Fakulty sociálních věd upřednostňující raw food.
Chápete to? Máte tu zásadní ekologický problém ČR, který zabíjí lidi a politická strana, která má životní prostředí v popisu práce na řešení tohoto problému rezignuje. Podstatnější pro ni jsou běženci než kojenci dýchající benzopyren v Radvanicích. Mimochodem, před pár dny jsem zaznamenal, že Zelení protestují proti smogu, ale v Praze. Vtipné.
Hlavní problém, proč ve východní Evropě nechtějí běžence je dvojrychlostní a trojrychlostní Evropa. Když jsme v roce 1989 s nadějí prohráli třetí světovou studenou a jako poraženým nám vítězové diktovali mírové podmínky, předpokládalo se, že naložené podmínky nebudou tak přísné a nebudou mít podobu smlouvy z Versailles. A předpokládalo se tak nějak, že po jedné generaci se začneme přibližovat Německu. Aspoň přibližovat.
Dnes je zcela jasné, že vše je nastaveno tak, že se nejen nebudeme přibližovat, ale propast se bude zvětšovat. Celá střední a východní Evropa se nyní svojí levnou prací a podílí na německém hospodářském zázraku, který je stvořen právě alokací subdodávek do východní Evropy. Tak vznikla německá kvalita za třetinový náklad, kde přidanou hodnotu inkasuje kdo?
Ocitli jsme se v zemi, z níž se na dividendách vybírá nadnárodními společnostmi 350 – 450 mld. Kč, přičemž už polovina této částky by vyřešila základní sociální problémy v ČR. Hlavní katastrofa je, že obyvatelstvu už došlo, že už navždy budou Evropany druhé kategorie. Už neexistuje způsob, jak se z této pasti chudoby střední a východní Evropy dostat.
Vezměte si ten paradox: Německo v roce 1945 prohrálo největší válku, mělo za sebou genocidní plány a holokaust a i přes zničená města a průmysl dostalo finanční injekce na svoji hospodářskou obnovu. Nebylo v plánu, aby Němci pracovali jako subdodavatelé a otroci za nízké platy pro americké podniky. Ne, Němci dostali možnost plně obnovit svou průmyslovou základnu a německé firmy nezmizely. Nakonec byli ušetřeni důsledků Morgenthauova plánu, aby Německo bylo deindustrializováno. Pro informaci: Reparace Německa západu po 1. světové válce byly ekvivalentem 100 000 tun zlata (splaceno až v roce 2010). Po 2. světové válce to byl ekvivalent 20 000 tun zlata, nicméně sníženo na 2 000 tun zlata (splaceno 1956).
A teď se přesuňme do roku 1990. Na svou obnovu čeká nezničená východní Evropa, s kvalitní pracovní silou a pouze s neefektivním, ale nezničeným průmyslem. A co tuto východní Evropu čekalo? Mnohem drtivější podmínky vítězů k poraženým než po druhé světové válce. Nenastal žádný Marshallův plán, ale jakoby se začal uskutečňovat částečný Morgenthauův plán, tentokrát pro východní Evropu.
Důsledky známe. Pád výroby o desítky procent, populační propad, pád natality, vylidňování některých východních zemí, deindustrializace. Důsledkem je mimo jiné i demoralizované Rusko. Výsledky tohoto přístupu k východní Evropě jsou zřejmé: Po 25 letech po válce je SRN s nově postavenou industriální bází v roce 1970 opět lídrem, zatímco východní Evropa po 25 letech v roce 2015 ví bezpečně, že už navždy bude v EU ztracená.
Existuje pouze teoretická možnost pro nás Východoevropany, že se pokusíme přibližovat úrovní našich platů k úrovni Rakouska či Německa, což jako jediná strategie zastavuje brain drain a stabilizuje školství a vědu, abychom zde mohli jednou rozumně fungovat. Mám vlastní strojírenskou firmu a vlastní výrobky s vysokou přidanou hodnotou. tím i vyšší platy pro zaměstnance. Touto cestou se ale ČR ani východní Evropa neubírá, jsem výjimka. A české politické a intelektuální elity nedělají nic pro překlenutí této propasti v platech, ačkoli je to zásadní problém vysvětlující vše.
Takže jsme Evropa a Evropané druhé kategorie. Projevuje se to ve všem. Od kvality potravin, kvality a cen služeb, až po kvalitu životního prostředí . Naše beznadějná pozice je umocněna i tím, že pokud nastane vůbec příležitost, abychom se ekonomicky přiblížili Německu a tím si více zaplatili školství, zdravotnictví a ekologii, tak na pomoc zahraničním investorům přispěchá ČNB a začne znehodnocovat měnu. Tím centrální banka obyvatelstvu sděluje jediné. Chtěli byste vyšší životní úroveň holoubci? Nic takového. Měnovou manipulací z vás uděláme opět chudáky. Takže jak můžeme dopadnout, když i Česká národní (v prvé řadě ale kolonialistická) banka pracuje na tom, aby zisk zahraničních firem byl stále dostatečný.
Jako exportér bych mohl nad kroky ČNB jásat, jako občan jsem zděšen. Jestliže jsme tedy občané druhé kategorie tak dochází k absurditám, když švédská firma Moelnycke chce v Karviné lidi na otrockou práci za 11 000 Kč na tři směny. Vsadím se s vámi, že tato švédská firma má určitě vypracovanou skvělou firemní kulturu, nepodléhá diskriminaci, je genderově v pořádku a je hate free. Vsadím se s vámi, že ve Švédsku je tato firma superkorektní, leží jí na srdci osud uprchlíků. A vsadím se s vámi, že ve Švédsku má firma švédské platy a to pro všechny etnika. Firma má své humanistické standarty, ale jen pro někoho a někde.
Nebo z jiného soudku. Firma Starbucks. Ta se teď zviditelnila tím, že v boji proti nenáviděnému prezidentu Trumpovi nabídla 10 000 pracovních pozic pro uprchlíky v USA. Humanistická firma. Počkat počkat. Prosím není to náhodou ta stejná firma, které nyní stávkuje personál v Německu, protože tam bere minimální mzdu? A neřeší to slavná humanistická firma náhodou tím, že chce přepravovat do Německa své pracovníky z Polska, kde jim dává zase polskou minimální mzdu , aby rozbila němekou stávku? Není to náhodou ta firma, co nikde neplatí daně?
Toto je nesmírné pokrytectví, které většinová populace zde dávno prohlédla. Je-li tomu tak, že jako Východoevropané budou vždy druhá kategorie a nebudou mít některá sociální práva, tak si samozřejmě pro sebe vymiňují nepřijímat i jiné normy, které na ně Západoevropané nasazují. Po služebnictvu se také nepožadovalo mít morální kodex šlechty.
Proto logicky pravím, že rovnoměrné rozprostření uprchlíků po Evropě v rámci kvót je možné při rovnoměrné distribuci bohatství a platů v Evropě. To koneckonců pochopili i sami uprchlíci, protože nejsou hloupí a sami strukturu Evropy a její pokrytectví prokoukli. A proto, tak jako voda teče pořád z kopce, tak uprchlík uteče vždy tam, kde jsou nejvyšší standardy života. I on chce být Evropan první kategorie v budoucnu a ne občan druhé kategorie, či dokonce občan třetí kategorie (Ukrajinec s platem 2 500 Kč).
Problém našeho vztahu k uprchlíkům je sociální problém. Východní Evropa prostě musí přestat být levnou dílnou západních firem. Jinak není šance na humanismus. A jestli si myslíte, že nemám pravdu, tak bychom mohli udělat takový myšlenkový experiment: Co by se asi stalo s redaktory the Guardian, kdybychom je přesunuli do Karviné a nechali je tam makat u pásu za těch jedenáct tisíc na tři směny s nulovou perspektivou do konce života. Za jak dlouho by se v nich nahromadila frustrace, za jak dlouho by nervově nevydrželi?
A mohli bychom s nimi provést i krutější experiment, kdy bychom je poslali pracovat do Dněpropetrovska za těch 2 500 Kč ukrajinského platu a garantuji vám, že do roka mluví jako fašisté.
Evropa, která je nyní až třírychlostní, má hlavní problém: Je řízena jediným státem zvaným Německo. Německo už systém EU zcela opanovalo a přetváří ho pro potřeby svoje a svých elit. Základní kroky v řízení Evropy začala navíc SRN (energiewende, uprchlíci) dělat naprosto bez konzultace s jinými, které seznamuje ex post s následky svých rozhodnutí. SRN a její humanisticky naladěné obyvatelstvo se dojme samo nad sebou, když vynaloží neskutečné peníze na pomoc uprchlíkům, aby pak titíž lidé a stát byli naprosto nekompromisní v otázce dluhů k Řekům a dalším národům jihu, a aby Řecko nechali v beznadějné pozici přikované dluhy otroctví navždy.
To prosím dělá země, které byly dluhy za druhou světovou válku téměř odpuštěny (jak Němcům připomněl slavný ekonom Picketty), jinak by dodnes pracovala na vítěze. Takže EU se dostává pod dominanci jedné země, na což velmoci na okraji Evropy (Anglie a Rusko) reagují tak, jako to dělaly vždy od Vestfálského míru, když se kontinentu zmocnil jeden stát. Odcházejí a budou se snažit vliv této mocnosti v Evropě oslabit i za cenu války.
Mezitím EU pokračuje v designování EU podle německého scénáře, který vysvětlím na příkladu třeba odpadové politiky EU, jíž rozumím. Jakou strategii pro nás vymyslela v odpadcích Evropská komise? No prostě německý plán. Protože v Německu je neskutečný přetlak spaloven, které nepracuji naplno, komise navrhuje, aby se spalovalo v západní Evropě, ne ve východní,. Tedy aby se odpady po recyklaci vozily do Německa ke spálení.
Tento fantastický a ekologický plán má pouze jednu chybičku. Že totiž východoevropské domácnosti zaplatí za odvoz odpadů pět krát více než doposud, což při našich platech bude darda, kterou nepokryje 70 % našich domácností až dostanou účet za popelnice. A kdo bude inkasovat přidanou hodnotu? No hádejte, drazí levicoví a ekologičtí intelektuálové.
Zní to jako konspirační teorie, ale přípravy jsou v plném proudu, takže se už jedná o konspirační praxi. Je potom mimořádně smutné sledovat názory našich intelektuálních elit, které rezonují v Britských listech i jinde. Veškerá hrozba podle nich přichází ze strany nepředvídatelného Trumpa a zákeřného Putina, a na ně napojených populistických hnutí. Technicky by podle nich tedy stačilo se ubránit americkému a ruskému prezidentovi. Demaskujeme útočné weby a v EU zavládně mír, prosperita a hlavně jednota.
Našim dumajícím levicovým přátelům vůbec nedochází, že bomba pod základy EU má jiné příčiny a nesouvisí s tlakem Ruska či USA, ale v tom, že řídící stát EU přestal brát ohled na zbytek a řídí tento nadnárodní kolos už podle své strategie bez naprosté empatie k ostatním zemím (jmenujme třeba Nord Stream 2 a další věci). Tento posun v řízení v EU ne náhodou reprezentuje kandidát na kancléře Schulz, který se jakoby nečekaně přesunul z EU na národní úroveň, což dělá prostě proto, že německá agenda už se stala naprosto agendou evropskou a Evropa se už bude řídit zase jen z Německa. Jeho vyjádření jsou zcela jasná a na rozdíl od stávající kancléřky ostrá, a proto lahodí uchu německého voliče.
Řídit to ode dneška budeme my a kdo s tím má problém, bude mít problem s námi. Jak se při tomto příchozím diktátu dá udržet jednota Evropy – dokonce i bez ingerence Ruska, Británie a USA – je záhadou. Evropa nebude jednotná, nebude li si rovna.
Takže pak je nutno číst zprávu pro české lidi ze strany EU a našich establishmentových intelektuálů z univerzit asi v tomto smyslu: “Milí čeští lidičkové, moc si važte toho, že tu s námi s nádhernou Západní Evropou řízenou SRN plnou krásných, vzdělaných a humanistických lidí můžete být a poslouchejte nás a přijímejte naše rady, naši drazí Méněcenní. Protože jste ještě humánně a jinak nedorostli, naši milí zkažení, tak vás musíme vést za ruku. A pokud budete zlobit, strýček nepošle 100 mld., které posílá, když si předtím vezme na desátkách 450.”
Co za takovou promluvou s méněcennými obvykle následuje? Hlouček služebnictva zašumí a odněkud se ozve tlumené: “Nasrat!”
Shrňme to. EU se stane centralizovaná jednotka pod vedením SRN s liberálním konceptem, kde Východoevropané budou bez vlivu a šance. A to za velkého jásotu levice. A tatáž levice se pak diví, že ji lidé nevolí. Humanismus k uprchlíkům ve společnosti bude, jakmile bude humanismus v celé společnosti.
