Fukušima: Tavení jádra reaktorů nezadržitelně pokračuje

Mapa zamoření Tichého oceánu

Helen Caldicott
20.2.2017 E-republika

Ministerský předseda Abe nedávno prosadil schválení zákona, že každý novinář, který řekne pravdu o situaci ve Fukušimě, bude uvězněn na deset let.

K Dr. Caldicottové se můžete připojit na Twitteru na adrese @DrHCaldicott. Její kompletní životopis najdete zde. Autorská reportáž Independent Australia těsně po havárii je zde a výsledky další investigativní práce zde a zde.

Nedávné reportáže o tom, že v jaderném reaktoru č. 2 byly naměřeny ohromné úrovně radiace, nijak nedokazují, že v budově reaktoru už došlo ke kulminaci radiace. Zpráva ukazuje jen fakt, že Japonci byli poprvé schopni změřit intenzitu radiace z roztaveného paliva. Předtím totiž všechny pokusy selhaly. Radiace v centru tavení reaktorů je tak vysoká, že zničila elektronické obvody robotů. Naměřená úroveň radiace byla 530 sievertů, neboli 53 000 rem. Dávka, při níž zemře polovina lidí, kteří jí byli vystaveni, je 250 až 500 rem, takže se jedná o velmi vysoké hodnoty. Je dost dobře možné, že pokud by se robot dostal hlouběji do vnitřních prostor obsahujících roztavené jádro, mohly by naměřené hodnoty být mnohem vyšší.

Tyto skutečnosti ukazují, proč bude téměř nemožné dekontaminovat jaderné reaktory číslo 1, 2 a 3. Žádný člověk totiž nemůže být vystaven tak extrémní radiaci. Znamená to, že JE Fukušima zůstane ďábelskou skvrnou na mapě Japonska a světa, která bude v této aktivní seismické zóně až do skonání světa. Fotografie, které pořídil robot, také odhalily, že byly poškozeny některé opěrné konstrukce reaktorové jednotky č. 2. Ukázalo se jako pravdivé tvrzení, že všechny čtyři budovy byly strukturálně poškozeny už při zemětřesení, a ne až po následných výbuších vodíku. Pokud by nastalo zemětřesení většího než sedmého stupně Richterovy stupnice, s velkou pravděpodobností by se mohla jedna či více konstrukcí zřítit. To by vedlo k masivnímu úniku radiace, pokud by tato budova spadla na roztavené jádro, které se nachází pod ní.

Reaktorové jednotky 1, 2 a 3 však také obsahují chladící bazény s velmi radioaktivními palivovými články. Celkem je umístěno 392 článků v první jednotce, 615 ve druhé a 566 ve třetí. Pokud by zemětřesení poškodilo chladící bazén, gama záření bude tak vysoké, že celá elektrárna bude muset být trvale evakuována. Pouze z jednotky č. 4 bylo odstraněno palivo a byl vyklizen jeho chladící bazén.

Existuje však více důvodů k obavám

Reaktory byly postaveny v blízkosti pohoří. Pod nimi denně proudí z hor desetimilióny litrů vody, což způsobuje, že část podloží pod jadernou elektrárnou je tekutá. Voda, která proudí pod poškozenými reaktory s roztavenými jádry, se tak stává vysoce radioaktivní během své pouti do nedalekého Tichého oceánu. Od okamžiku, kdy došlo ke katastrofě, vytéká denně do Tichého oceánu 300 až 400 tun vody obsahující množství radioaktivních izotopů, včetně cesia 137 a 134, stroncia 90, tritia, plutonia, americia a více než stovky dalších. A na každém stupni potravního řetězce řádově roste jejich koncentrace – od řas ke korýšům, malým rybám, velkým rybám až k člověku.

Ryby mohou plavat tisíce mil a tuňák, losos a ostatní druhy, které se nacházejí na americkém západním pobřeží, teď obsahují některé radioaktivní prvky, které jsou bez chuti, zápachu a nejsou vidět. Po požití se koncentrují v různých orgánech a ozařují sousední buňky po mnoho let. Cyklus rakoviny je zahájen jedinou mutací jediného příslušného genu v jediné buňce a inkubační doba pro rakovinu může trvat různou dobu od dvou do devadesáti let. A u žádné rakoviny nelze určit její přesný původ. Můžeme chytit radioaktivní ryby v Austrálii, nebo mohou radioaktivní izotopy obsahovat dovezené ryby, ale dokud nebudou soustavně prováděny testy, nedozvíme se to.

Současně s tím, jak kontaminovaná voda z hor teče do Pacifiku, TEPCO od okamžiku havárie denně pumpuje více než 300 tun mořské vody do poškozených reaktorů, aby je chladila. Voda se tím stává vysoce radioaktivní a je odčerpávána do více než 1200 ohromných zásobníků roztroušených po celé jaderné elektrárně. Tyto zásobníky by nevydržely silné zemětřesení a mohly by prasknout a jejich obsah by se pak uvolnil do oceánu.

Dokonce i když se to nestane, společnosti TEPCO rychle docházejí skladovací prostory a pokouší se přesvědčit místní rybáře, že nebude vadit, když se obsah zásobníků vyprázdní do moře. Sekundární záření (tzv. brzdné záření, Bremsstrahlung), jako jsou např. rentgenové gamma paprsky uvolňované z těchto zásobníků, je celkem vysoké, kolem 10 milirem. Toto sekundární záření představuje velké ohrožení pro zaměstnance. V elektrárně pracuje každý den více než čtyři tisíce zaměstnanců. Mnozí z nich byli najati kriminální jakuzou a jsou mezi nimi bezdomovci, drogově závislí a mentálně nestabilní lidé.

Existuje ještě další problém. Kvůli tomu, že roztavené jádro neustále generuje vodík, který je výbušný, TEPCO do reaktorů pumpuje dusík, aby zamezilo tomuto nebezpečí. Ohromné oblasti Japonska jsou teď kontaminovány, včetně některých oblastí Tokia, které jsou tak radioaktivní, že intenzita radiace na vozovce dosahuje hodnoty 7000 Bq/kg, což by ve Spojených státech znamenalo, že by takový materiál musel být odvezen na skládku radioaktivního odpadu.

Jak už bylo dříve vysvětleno, tyto radioaktivní prvky se kumulují v potravním řetězci. Fukušimská prefektura vždy byla pro Japonsko potravinovou zásobárnou. Ačkoliv velké množství rýže, zeleniny a ovoce, které se pěstuje v této oblasti, je teď radioaktivní, existuje velký tlak na to, aby toto jídlo bylo prodáváno na trhu v Japonsku i zámoří. Tajwan zakázal prodej potravin japonského původu, ale Austrálie a Spojené státy nikoli.

Ministerský předseda Abe nedávno prosadil schválení zákona, že každý novinář, který řekne pravdu o situaci ve Fukušimě, bude uvězněn na deset let. A lékaři, kteří řeknou svým pacientům, že jejich nemoc by mohla být způsobena radiací, nedostanou plat. Takže v Japonsku i v globálních médiích probíhá v tomto směru ohromné ututlávání.

Výbor prefektury Fukušima, který se zabývá dohledem nad zdravotním stavem pouze sledoval výskyt rakoviny štítné žlázy v populaci. Od června 2016 bylo zjištěno 172 lidí, kterým bylo v okamžiku havárie do 18 let, u nichž bylo podezření, že mají rakovinu štítné žlázy. Normální výskyt této nemoci je přitom 1-2 případy na milion obyvatel. Ostatní druhy rakoviny a leukémie, jež bývají způsobovány radiaci, však nejsou běžně sledovány, totéž platí i o vrozených vadách, jež byly a stále jsou rozšířeny v populaci vystavené radiaci z havarované JE Černobyl.

Sečteno a podtrženo, tyto reaktory nebudou nikdy vyčištěny a dekontaminovány, protože takový úkol je prostě pro člověka nemožný. Z tohoto důvodu budou pokračovat ve vypouštění vody do Tichého oceánu navěky a ohrožovat Japonsko a severní polokouli masivním únikem radiace v případě, že nastane další velké zemětřesení.

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 3.0 Australia License

Překlad: Stan

Psali jsme:

Pro srovnání – jak o tomtéž tématu pojednal český jaderný expert Vladimír Wagner v takřka optimistickém duchu:
Ve Fukušimě se robot poprvé podíval do nitra reaktorů

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Existuje však více důvodů k obavám

Sdílet