Vladimír Dobrynin
6. 2. 2017 zdroj
Donald Trump udělal na Ameriku dojem. A nejen na ni: na evropské partnery, kteří náhle zůstali bez povšimnutí zámořského ochránce a zcela nepřipravení na svobodu rozhodování, která se na ně neočekávaně sesypala, také. Trump všechny ohromil svou neobvyklostí a nelogičností: nezapomněl na to, co před volbami nasliboval. Pustil se do plnění slibů, což nebylo obvyklé … pro jeho předchůdce v prezidentském křesle. Tvrdě, autoritářsky, ostře. Demokratická veřejnost a jí placená manifestační sešlost zavyla: “Trump získává do svého týmu tytéž příznivce “železné ruky”, jako je on sám!”…
Vytí přešlo v hysterické ječení, když se v týmu Trumpa na postu politického poradce objevil Stephen Bannon.
“Klamavější vzhled, než má Bannon, je obtížné vymyslet: načechraný, jako čerstvě upečený chléb, obličej, na němž se jako nápadná skvrna vyjímá červený nos, požvýkané oblečení, jako by měl ve zvyku v něm spát … Podobá se agentovi-provokatérovi, kterého poslali pravicoví extremisté do řad týmu současného prezidenta schválně proto, aby tisk vycházel se zabijáckými titulky a diskutoval o jeho vzhledu, a neměl možnost soustředit se na zákony nynější administrativy USA, které píše”, dělí se o své dojmy z toho, co se děje, svým způsobem zmateně, newyorský dopisovatel španělského El Confidencial Arhemino Barra.
Překvapivě se ukázalo, že pod zevnějškem shovívavého dobráka se skrývá nejen přívrženec železné ruky, ale sám o sobě železný muž. Zákaz muslimům ze sedmi zemí navštěvovat Spojené státy, který byl v posledních dnech realizován, byl jeho nápad. Bylo rozhodnuto bleskurychle, bez tradičních dlouhých příprav na zařazení projektu k projednání, k nekonečným diskusím a přijetí v n-tém počtu čtení. Řečeno, provedeno. Další Trumpův poradce, Steven Miller byl stejně ostrý ve svých činech: nepočkal na vysvětlující dokumenty, jak aplikovat nařízení. Prostě se rozhodl je splnit. A na letištích se začaly klást překážky muslimům. Není pochyb o tom, že i nadále to všechno bude stejné. Není-li tvrdší. Následné dekrety (postavit zeď na mexické hranici, aktivizovat vyhledávání a zadržování imigrantů, kteří pobývají v USA nelegálně, deportování zadržených) ukazují, že v americké administrativě bude převládat tvrdá linie, zosobňovaná Bannonem”.
Trump se tvrdě, podnikatelsky chopil všeho, co by mohlo zpochybnit jeho vedoucí pozici, poznámenává autor. 45. prezident USA přivedl Bannona do Národní bezpečnostní rady, zároveň z ní odstranil náčelníka sboru náčelníků štábů a ředitele národní rozvědky, kteří budou nyní připuštěni k účasti na zasedáních Bezpečnostní rady státu pouze v případech, kdy se budou posuzovat záležitosti, spadající do jejich působnosti.
“To je prostě šílenství”, napsala na svém Twitteru Susan Rice, bývalá poradkyně pro národní bezpečnost bývalého prezidenta USA. A sarkasticky dodala: “Cožpak může někdo potřebovat pomoc vojenských odborníků a rozvědčíků při plánování politiky ve vztahu k DAEŠ (struktura v Rusku zakázaná, pozn. IA REGNUM), Sýrii, Afghánistánu nebo Severní Koreji?”
“Střetáváme se s obrovskými hrozbami a nemůžeme si dovolit politizovat rozhodovací proces, týkající se národní bezpečnosti, napsal na svém Twitteru bývalý člen Rady pro národní bezpečnost a bývalý pracovník ministerstva zahraničí USA Michael Ortiz. Mnohokrát jsem byl na zasedání Rady a nikdy jsem neviděl, aby to tam řídil politik. Je to nemyslitelné a nepřijatelné!”
Vysoce postavený pracovník rezortu diplomacie v éře George Bushe mladšího Eliot Cohen označil výše uvedené rozhodnutí Trumpa jako “nebezpečné a přinášející Americe velmi temné vyhlídky”.
“Je to důsledek povahy a temperamentu Trumpa a zlepšení se zde nedá neočekávat, dodal. Být spojený s touto osobou bude znamenat pro ty, kteří nejsou extrémně silnou osobností, morální sebedestrukci”.
“Za pouhých 10 dní vlády Donalda Trumpa se vnímání Ameriky ve světě dramaticky změnilo. Nyní se jeví být zemí, obsazenou skupinami zlostných tetovaných Latinos a napadanou gangy radikálních islamistů, kterým není s to čelit bezmocná korumpovaná elita. Ten samý obraz, který vyobrazil Bannon ve svém vydání Breitbart News před čtyřmi lety, se mu nyní podařilo uvést do života. Díky tomu, že je majitelem prezidentova ucha, které již neslyší nikoho a nic. Bannon, který byl ještě v roce 2012 považován za náruživého machistu, sexistu a zastánce nadřazenosti bílé rasy, se nakonec stal vším, čím se dříve představoval”, domnívá se výše zmíněný Arhemino Barra.
Historii podmanění ucha budoucího prezidenta Bannonem máme před sebou jako na dlani. V letech 2015 a 2016 novinář (budoucí prezidentský poradce) a podnikatel (budoucí prezident) často společně v rozhlase diskutovali o událostech, které probíhaly ve státě (i mimo něj, ale za účasti Spojených států). Bannon chytře předkládal své představy o budoucím uspořádání země a její zahraniční politice, Trump do toho pronikal a pravidelně souhlasil.
Jednou měl Stephen nápad, aby byli verbováni mezi muslimy konfidenti, kteří by informovali o tom, co se děje v mešitách. Myšlenka uvízla ve vzduchu bez komentáře. A zůstala tam až do listopadu 2015, kdy zahřměly v Paříži teroristické útoky. “Takže ty jsi říkal, že by nebylo špatné vytvořit síť informátorů?” vrátil se k tématu Trump. V samotné formulaci otázky bylo vidět, že by chtěl dát na konci fráze namísto otazníku tečku. “Cožpak jsi ochoten připustit, aby se vnitřní nepřítel pokusil vyhodit do povětří tvou zemi?” odpověděl otázkou na otázku Bannon. Podobných příkladů je možno posbírat několik desítek, možná i víc.
Hlava Breitbart se stal vedoucím volební kampaně v létě 2016. Týden po vyhlášení Trumpa vítězem bitvy o prezidentské křeslo se stal Stephen Bannon “šéfem strategií Bílého domu”.
“Můžeme mluvit sebevíc o autoritářství Trumpa, jeho nezávislosti a ostrosti při rozhodování, ale při hlubším pohledu do vztahu Bannon – Trump si uvědomíme, že jeho síla a jistota je vytvářena a zaměřována Bannonem. Trump rád diktuje podmínky a dopřává si i formulace a obraty, jež se v diplomatickém slovníku nenajdou. Ale on si ani neuvědomuje, že je řízen a usměrňován, domnívá se korespondent El Confidencial. Bleskově rychlé propuštění generální prokurátorky Sally Yates, která zpochybnila zákonnost dekretu o blokování víz, bylo Trumpovi napovězeno právě Bannonem. Když stovky pracovníků ministerstva zahraničí podepsaly memorandum o neústavnosti tohoto dekretu, Trump jim navrhl, aby odstoupili. Tisku poradil, aby “mlčel a poslouchal”, prostě slušněji citoval svého poradce (Bannona), který přímo pojmenoval novináře opoziční stranou a který navrhl této straně, aby držela hubu”.
Západní média (nejen americká), otřesená prvními deseti dny pobytu Donalda Trumpa v Oválné pracovně, hledají možnost, jak své čtenáře “převlékat”, a snaží se kritizovat první osobu Ameriky méně a přesouvají důraz na jiné postavy. “Král je dobrý, rádcové špatní. Král neví o problémech lidí”. Asi tak. S tím, že prezident je eventuálně schopen okamžitě propustit prakticky kteroukoliv vysoce postavenou osobu s “opoziční strany” a nebude mít zvláštní slitování. Kritika vůdce USA přestala být zlostná, pěny u úst je méně. Je lepší se soustředit na svého bývalého kolegu pera: vidíte, možná on to právě “od železné ruky” schytá.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
