Yekta Uzunoglu
21. 2. 2017
O Asuánské přehradě jsem slyšel jako žák gymnázia v 60 tých letech, následně v ČSRR ve všech médiích. Měla to být tehdy jedna z největších staveb socialismu a rozhodne největší přehrada nad rozbouřeným mýtickým Nilem. Nevím, z jakých důvodů, se Asuánská přehrada v té době stala střetem východu se západem. Západ se snažil všemožné očernit stavbu, kterou zpočátku chtěl financovat. Po znárodnění Suezského kanálu egyptským prezidentem Gamálem Násirem, pod nátlakem Anglie, USA či Světová banka, odmítal západ cokoliv o přehradě slyšet.
V ten okamžik vstoupil do hry Sovětský svaz a začal přehradu stavět, celý západní svět ze snažil stavbu zpochybnit i pomocí desinformační kampaně.
Bylo to někdy v roce 1974, kdy můj průvodce po lékařské vědě, můj spolubydlící, dnes prof. MUDr. Pavel Marťásek navrhl, abych společně s ním navštívil volné přednášky akademika Charváta, zakladatele české endokrinologie na III. interní klinice I. FVL – UK na “Karláku”.
Návštěvníků nebylo, bůh ví kolik, scházeli jsme se každý čtvrtek podvečer v posluchárně III. interní kliniky, nanejvýš to bylo tak 12-14 lidí. Někdy mi přišlo smutné, že když ctihodný pan prof. Charvát byl aktivní na klinice, v posluchárně údajně nebylo jediné volné místo, a nyní, když byl v důchodu, chodilo tam tak málo lidí.
Název jeho série přednášek zněl “Člověk a jeho svět”, šlo o filozofické úvahy pana akademika Charváta, které byly k “nezaplacení”! Když třeba říkal: “člověk se těšil na ráj a bál se pekla, my jsme mu ráj sebrali a nechali jsme ho samotného se strachem z pekla“. Pan profesor též přednášel o Asuánské přehradě, kterou z gruntu zpochybnil, třeba tím, že za pár desítek let taková stavba bude naplněna samotným bahnem, které přináší voda v zimních a jarních měsících. Věřili jsme mu každé slovo, vůbec jsme si nepomysleli, že i taková kapacita, jako byl akademik Charvát, by mohl být ovlivněn západní desinformační kampaní.
I všude na západě bylo slyšet i mezi intelektuály, že přehrada změní mikroklima, či váha vody v nádrži způsobí trhliny a tím zemětřesení a následně vzniknou trhliny v hrázi a voda smete nejen Káhiru, ale i Alexandrii ze zemského povrchu…. těch hororových scénářů byla řada a byly jich plné noviny, tenkrát na západě….
Nehájím sovětský režim, jen se snažím popsat to, co odehrávalo kolem jedné přehrady někde v Africe a jak jsme byli zmanipulováni samotným demokratickým světem.
Přehrada byla nakonec dokončena a je již 45 let plně funkční. Na začátku pokrývala veškerou elektrickou spotřebu celého Egypta a i dnes dodává nejméně 23 % elektrické energie Egypta, mikroklima se změnilo, to je pravda, ale jen k dobrému, v té oblasti není takové vedro, jak bývávalo a jsou tam deště a nikoliv sucho, které způsobuje rozšíření pouště na úkor zemědělské půdy. Asuán je zásobárnou vody se svými 50.000 km dlouhými kanály pro miliony a miliony zemědělců, kteří žijí a produkují jen a jen díky přehradě! Egypt už víc než 55 let nezná, co jsou zničující záplavy Nilu a miliony a miliony cizích a vnitřních turistů putují ročně k Asuánu.
Nastalo zemětřesení v sile 5.5 stupňů Richterovy stupnice, hráz neprotrhla, ani bláto z Afriky nenaplnilo přehradu a Násirovo jezero se stalo rájem Egypta.
V starodávných dějinách prošly Egyptem desítky faraonských dynastií, které za sebou zanechaly obrovské, jedinečné pyramidy, jako bezpříkladné kulturní dědictví.
Ale tato Asuánská pyramida socialistické dynastie, byla, je a nadále zůstane jako jediným zdrojem života k přežití těch milionů a milionů nejchudších i po Sovětském svazu, po socialismu. Pyramidy faraonů postavili ti nejchudší i za cenu toho, že mnoho z nich nechalo na stavbě své životy…- Pyramidy faraonů dnes slouží jako kulturní dědictví Egypta, ale ta Asuánská přehrada stále slouží těm nejchudším…
