Zdeněk Hrabica
26. 1. 2017
Pamatuji dobu rozmluv z očí do očí, co na duši, to na jazyku.
Pamatuji dobu, kdy byly plechové hrnky na stěně, abychom zvěděli, zda nás soused neposlouchá, že posloucháme Londýn nebo Moskvu.
Pamatuji dobu, kdy nám kdosi shůry kázal, že žebrota a podomní obchod se zakazují, že plivati na zem se nesmí.
Pamatuji dobu, kdy jsme si skoro všichni navzájem říkali soudruhu a zdravili se Čest práci!
Pamatuji dobu, kdy představení nosili odznaky v klopě a na hlavách měli radiónky nebo čepice s kšiltem.
Proti gustu – žádný dišputát.
Pamatuji dobu, kdy mi před očima na návsi zavěsili tabulku:
„ Zákaz pasení hus- volné běhání hrabavé drůbeže a skladování různých materiálů bez povolení MNV.“
Pamatuji dobu, kdy domovní důvěrnice rozhodovaly o délce vlasů i mých potomků.
Pamatuji dobu, kdy se odznaky s pětícípou hvězdou vyměnily za trikolóry a za placky „Havel na Hrad!“
Pamatuji dobu, kdy se do stříbropěnné Vltavy u pražského Mánesu házely dekorace národních a zasloužilých umělců, kdy šly jako na dračku Cibulkovy seznamy agentů a spolupracovníků StB a bratr znovu udával bratra.
Pamatuji dobu, kdy se lidé zvláštního ražení od přírody stali komouši, doba se už zdánlivě skoro nenávratně nazývala dobou odpudivých komančů.
Pamatuji chvíle, kdy ještě včerejší hlava Rudého práva vyškrtla zčista jasna z titulku to hnusné slové „rudé“.
Pamatuji, že prý to bylo podle Šmerala.
Pamatuji dobu, kdy se přes noc jediný deník mladých na světě Mladá fronta stal Mladou frontou DNES a byl pak hamižnými prodejci prodán za kopečky.
Pamatuji dobu, kdy byl tento deník po čase znovu odkoupen ještě hamižnějším a bohatším – bez historie, bez dějin vzniku a bez existence.
Pamatuji dobu, kdy byl deník mladých odkoupen pro moc, pro zisk a slávu a pro peníze.
Pamatuji dobu, kdy namísto odpovědi na jakoukoliv otázku se už namísto slov odpovídá stručně a jasně: OK!
Dlouho jsem nechápal proč. Nepřítel naslouchá! Podle Felixe Edmundoviče Dzerdžinského nebo podle Sherlocka Holmese: „Člověk? Paragraf se najde!“
Pamatuji dobu, kterou jsem prožil.
Ilustrace foto autora