Josef Mrázek
17. 1. 2017
Seminář uspořádalo zastoupení EK v Praze a ministerstva financí a zdravotnictví se značným předstihem před volbami, a i když měl asi propagovat směřování zdravotnictví doprava, vyzněl naopak jako vážné varování všem, kteří spoléhají na jistotu solidárně zajišťované zdravotní péče.
V úvodní přednášce analytik Jan Alexa popsal zdavotnictví v ČR a stav jeho financování i důsledky, které to má pro všechny účastníky systému, velmi dobře. Nedovedl však vysvětlit některé příčiny tohoto stavu. Například, že při zdánlivě dostatečném celkovém počtu lékařů, na některých pozicích lékaři chybějí, a jinde je jich více než dost následkem chyb při počátečním řešení jejich odměňování. Také neví, že vyšší frekvence návštěv u lékaře, než je evropský průměr, souvisí se stylem práce našich lékařů a osvětou, kterou pamatují starší pacienti, a není to chutí pacientů trávit čas v čekárně. Ale pokud jde o poplatky za zdravotní péči a spoluúčast, byl korektní a připouštěl, podobně jako zahraniční přednášející, že vhodnost těchto opatření je pochybná a jisté je jen to, že chudším pacientům ztěžují přístup ke zdravotní péči a určitě nezlepšují zdravotní stav obyvatelstva.
V podobném duchu, jako úvodní přednáška, pokračovalo velmi kvalitní vystoupení Chrise Jamese z OECD, a méně výrazná vystoupení Randi Bjerkelundové z Norska a Stefana Feldera ze Švýcarska. Přednáška Gijs van der Vlugta z třetí země, vybrané jako příklad, Holandska, byla pro autorovu nemoc jen tlumočena, a byla méně srozumitelná.
V druhém bloku vystoupil náměstek Tom Philipp (Mzd ČR), ale řekl méně, než Jan Alexa v úvodu a nedovedl se ani zastat vhodného sjednocení pojišťoven a místo jeho užitečnosti pro pacienty by raději uměle vytvořil konkurenci. V tom se, pochopitelně, shodl s prezidentem Svazu zdravotních pojišťoven Ladislavem Fridrichem. Jako pravý asociál, ještě drsnější, než bychom čekali od ODS, se projevil poradce ministra financí Adam Vojtěch. On je zřejmě zdrojem zdravotnických omylů Andreje Babiše. Je to ovšem velmi úspěšný mladý muž. Ve zdravotnictví se nevyzná a o ekonomice neví ani základní věci a přesto se drží na místě poradce muže řídícího státní finance.
Z pléna diskutoval předseda zdravotního výboru Sněmovny Vyzula, poslanec Štetina a předseda zdravotního výboru senátu Koliba a shodli se, že je třeba konečně získat v Parlamentu ústavní většinu a odstranit z Ústavy ČR článek 31 LZPS, o který se opírá nárok každého občana na zdravotní péči solidárně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Řekl jsem, že to naštěstí naráží na to, že i v ČR platný vyšší mezinárodní zákon – Úmluva o lidských právech a biomedicíně – obsahuje ustanovení o právu každého občana na rovný přístup k patřičné zdravotní péči. Navrhl jsem panu poradci, aby upozornil pana ministra, že i při zvážení pouze sedmdesáti procentní hodnoty produkce vztažené na hlavu ve srovnání s Rakouskem a při aktuálních kursových poměrech, by mzdy v ČR měly být o 43 až 52 % vyšší a odvody na zdravotní pojištění by byly větší ve stejném poměru, takže by vyrostly třeba o 80 miliard Kč. Nevyplacená část spravedlivých mezd i s příslušnými odvody odchází většinou do zahraničí jako dividendy a bezdůvodný zisk. Pan ministr by měl vymyslet, jak upravit daně, aby zaměstnavatelé měli na vybranou, buď platit spravedlivé mzdy, nebo být přiměřeně zdaněni.
Vyzval jsem i přítomné členy Parlamentu, aby toto řešení podpořili. Pan poradce potom potvrdil, že o problému nic neví a blábolil něco o nízké produktivitě práce. Ve svých výpočtech jsem vzal do úvahy nejen produktivitu, ale i to, o čem pan poradce nemá ani tušení a také neví, že zaměstnanci v ČR v průměru nepracují méně, ale v důsledku špatné transformace hospodářství mnozí vykonávají jen méně placené práce a proto produkt na hlavu, vyjádřený v korunách, vychází menší.
Zápas o všem dostupnou, hospodárně obstarávanou, zdravotní péči trvá. Změna je jen v tom, že vybraní asociálové požadující další zbídačení chudších se již neorganizují jen v ODS, ale i jinde, Zvláště nebezpečné je ANO, o kterém toho voliči dost nevědí a jehož členové předsedají oběma zdravotním výborům Parlamentu a snaží se připravit občany o nejcennější sociální vymoženost, jakou mají, záruku patřičné, solidárně hrazené zdravotní péče, dosažitelné i v případě, kdy nemocný není schopen ji zaplatit.
Než jsem dopsal tento článek, právě vyšlo na stránkách Zastoupení EU.v Praze pojednání o tom, jak dopadl seminář, který zde popisuji. Vlastně se tam uvádějí cíle, kterých chtěli pořadatelé dosáhnout a předstírá se, že se jich dosáhlo. Proto tam není ani zmínka o mých rušivých poznámkách a zásadních stanoviscích, která zazněla. Není tam rovněž nic o vyjádření prezidenta Kubka a bývalého ministra Hegera.
Seminář byl užitečný, ale jinak, než pořadatelé zamýšleli. Důrazně poukázal na to, že volič ze středních a chudších vrstev by se neměl dát zmást inteligentními prvky v jednání Andreje Babiše a měl by od něj požadovat sociální spravedlnost, to jest řádné zdanění zisků, nebo ho nevolit. Je nutné si také všimnout, kdo využívá Babišovy popularity a v neposlední řadě, kdo mu radí.
