3.12.2016 České národní listy
“Českem alias republikou obchází strašidlo. Strašidlo Českého svazu bojovníků za svobodu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo spojily se všechny reakční síly novorežimu – pražští kavárnici i venkovní havlisté, ministranti i ouřadové, antibenešovci i antizemanovci, sudeti i kolaboranti, političtí koryfejové i politrukové, novinářství i televizní slouhové”. Tak nějak by to popsal klasik komunistického manifestu v 19. století. Ovšem vidíme, že metody inkvizice přežily ze století devatenáctého až do století jednadvacátého…
Minule*/ jsem popsal, kdože jsou válečníci médii a jak bojují proti našemu Svazu. Nyní přidávám charakteristiku dalších příčin, proč se soustavně a snad i systémově vykopává válečná sekyra proti divokému kmeni ČSBS, který ne a ne “chtít zalézt do vykázané rezervace” křoví pietních akcí a stafáže politiků.
Tak jednou z dalších hlavních příčin útoků na Svaz je pro opozici naprosto nežádoucí propojení ČSBS s panem prezidentem Zemanem. Pan prezident Zeman jako symbol republikové nezávislosti a “agentství pro republiku”, jako čestný předseda ČSBS, jako přítel předsedy ČSBS a všech prostých členů Svazu, je o to více nenáviděn sluníčkáři, politickou opozicí Hradu, sluhy médií, a především skutečnými agenty zahraničních sil, je nenáviděn a kopán ze všech sil a všemi možnými a především nemožnými způsoby. Počínaje vstřícnou politikou ke všem velmocím, nikoli jen k jedné a konče názory na tzv. migrační krizi. A to se projevuje jako “Spojené Nádobí” i v kritice předsedy Svazu, zejména jeho migračních názorů. Myslím, že předseda jako nejen funkcionář, ale jako chlap voják prostě projevil, co si myslí o všech těch mladých silných a vybavených invazorech, proudících do evropských zemích. A za toto mu utínají hlavu nejen nepřátelé, ale dokonce i naši přátelé ze spřátelené obce…Zkrátka a dobře, inkvizice rozhodla jednou provždy na věčné časy a nikdy jinak, jak to má být s pojímáním tzv. migrace do Evropy. A kdo projeví opak, je lotr xenofob, rasista a zlosyn nelida. Na hranici! A novinářští šmokové, přihazujte klestí.
(Vedle tohoto olbřímího důvodu původně interní kritiky, jichž se chytla média jako vítaného lejna, že jezdí takovým a onakým autem, nebo prodává patro sem, patro tam, – přičemž toto zdědil a nezavinil! -, působí jako bububu na Pinnochia – tyto interní věci svazu, i když řešeny býti mohly a měly, – ale jinak, solidně, slušně, a v souladu s právem, ne inkvizicí! – Nicméně toto vše pak padá na celý svaz neodvolatelným rozsudkem televize podle nezničitelné mantry “Vždyť v televizi říkali”.
A toto vše, doplněno vylučováním určitých členů – podle mne jediné neodpustitelné chyby Svazu! – způsobuje, že máme mediálně vymalováno. Možná se v tomto bodu mýlím, nejsem papež. Mám však děsivý pocit,že v tomto nikoli. Vytváření “zdravého jádra” už tu jednou bylo. Nevedlo k ničemu dobrému. Avšak ostatní věci jsou proti Svazu používány účelově a proti veškeré etice a prohlášené demokracii!).
Zatímco se strany orgánů a médií se pějí chvály na nově vznikající Centrum veteránů – jistě je to potřebné! – nikdo z kompetentů se nezajímá o potřeby pozůstalých a politických vězňů, o něž kupříkladu po léta bojuje emeritní předseda ObV ČSBS Brno venkov, bratr Ing. Milan Fryčka. S politickými vězni pan stát zametá jako s příslovečnými hadry na holi, a zatím nápravy dosaženo nebylo. To vše je nutno změnit – nebo vyměnit příslušné kompetenty! Uvědomme si, že starých veteránů II. světové války je dle zákona přírody a Hospodina v Česku již jen několik set, a jejich pokračováním mají být novoveteráni zahraničních misí. Ale pozůstalých po politických vězních a jejich rodin jsou v republice celé tisíce! A nikdo se o ně nestará – a když se ozvou, jsou buďto umlčeni – a nebo se s nimi zachází ještě horším způsobem, když se například starají o pamětní desky…Na toto vše je nutno myslet, když se hodnotí dosavadní štvanice na Český svaz bojovníků za svobodu.