Svatá rodina inkvizitorů a štvanice na ČSBS

Jiří Jaroš Nickelli
3.12.2016   České národní listy

“Českem alias republikou obchází strašidlo. Strašidlo Českého svazu bojovníků za svobodu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo spojily se všechny reakční síly novorežimu – pražští kavárnici i venkovní havlisté, ministranti i ouřadové, antibenešovci i antizemanovci, sudeti i kolaboranti, političtí koryfejové i politrukové, novinářství i televizní slouhové”. Tak nějak by to popsal klasik komunistického manifestu v 19. století. Ovšem vidíme, že metody inkvizice přežily ze století devatenáctého až do století jednadvacátého…

Minule*/ jsem popsal, kdože jsou válečníci médii a jak bojují proti našemu Svazu. Nyní přidávám charakteristiku dalších příčin, proč se soustavně a snad i systémově vykopává válečná sekyra proti divokému kmeni ČSBS, který ne a ne “chtít zalézt do vykázané rezervace” křoví pietních akcí a stafáže politiků.

Tak jednou z dalších hlavních příčin útoků na Svaz je pro opozici naprosto nežádoucí propojení ČSBS s panem prezidentem Zemanem. Pan prezident Zeman jako symbol republikové nezávislosti a “agentství pro republiku”, jako čestný předseda ČSBS, jako přítel předsedy ČSBS a všech prostých členů Svazu, je o to více nenáviděn sluníčkáři, politickou opozicí Hradu, sluhy médií, a především skutečnými agenty zahraničních sil, je nenáviděn a kopán ze všech sil a všemi možnými a především nemožnými způsoby. Počínaje vstřícnou politikou ke všem velmocím, nikoli jen k jedné a konče názory na tzv. migrační krizi. A to se projevuje jako “Spojené Nádobí” i v kritice předsedy Svazu, zejména jeho migračních názorů. Myslím, že předseda jako nejen funkcionář, ale jako chlap voják prostě projevil, co si myslí o všech těch mladých silných a vybavených invazorech, proudících do evropských zemích. A za toto mu utínají hlavu nejen nepřátelé, ale dokonce i naši přátelé ze spřátelené obce…Zkrátka a dobře, inkvizice rozhodla jednou provždy na věčné časy a nikdy jinak, jak to má být s pojímáním tzv. migrace do Evropy. A kdo projeví opak, je lotr xenofob, rasista a zlosyn nelida. Na hranici! A novinářští šmokové, přihazujte klestí.

(Vedle tohoto olbřímího důvodu původně interní kritiky, jichž se chytla média jako vítaného lejna, že jezdí takovým a onakým autem, nebo prodává patro sem, patro tam, – přičemž toto zdědil a nezavinil! -, působí jako bububu na Pinnochia – tyto interní věci svazu, i když řešeny býti mohly a měly, – ale jinak, solidně, slušně, a v souladu s právem, ne inkvizicí! – Nicméně toto vše pak padá na celý svaz neodvolatelným rozsudkem televize podle nezničitelné mantry “Vždyť v televizi říkali”.

A toto vše, doplněno vylučováním určitých členů – podle mne jediné neodpustitelné chyby Svazu! – způsobuje, že máme mediálně vymalováno. Možná se v tomto bodu mýlím, nejsem papež. Mám však děsivý pocit,že v tomto nikoli. Vytváření “zdravého jádra” už tu jednou bylo. Nevedlo k ničemu dobrému. Avšak ostatní věci jsou proti Svazu používány účelově a proti veškeré etice a prohlášené demokracii!).

Zatímco se strany orgánů a médií se pějí chvály na nově vznikající Centrum veteránů – jistě je to potřebné! – nikdo z kompetentů se nezajímá o potřeby pozůstalých a politických vězňů, o něž kupříkladu po léta bojuje emeritní předseda ObV ČSBS Brno venkov, bratr Ing. Milan Fryčka. S politickými vězni pan stát zametá jako s příslovečnými hadry na holi, a zatím nápravy dosaženo nebylo. To vše je nutno změnit – nebo vyměnit příslušné kompetenty! Uvědomme si, že starých veteránů II. světové války je dle zákona přírody a Hospodina v Česku již jen několik set, a jejich pokračováním mají být novoveteráni zahraničních misí. Ale pozůstalých po politických vězních a jejich rodin jsou v republice celé tisíce! A nikdo se o ně nestará – a když se ozvou, jsou buďto umlčeni – a nebo se s nimi zachází ještě horším způsobem, když se například starají o pamětní desky…Na toto vše je nutno myslet, když se hodnotí dosavadní štvanice na Český svaz bojovníků za svobodu.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSBS Boskovice-ČSOL Brno I
 
*/  např. ZDE – pozn.red.NR