vlk
4.12.2016 Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
Jestli něco překvapilo na rakouských prezidentských volbách, pak zdaleka nejvíce jednoznačnost výsledku! Včetně mojí maličkosti. Nebyl jsem zdaleka jediný, kdo počítal opět s velmi těsným výsledkem. Takže jsem řešil pro mne zásadní problém – kdy vlastně budu moci začít psát komentář k tomuhle, letos už třetímu rakouskému prezidentskému klání, v neděli, v pondělí anebo dokonce až po definitivním sečtení korespondenčně odevzdaných hlasů v úterý ráno?
Protože bylo jasné, že Rakušané budou naprosto striktně dodržovat literu svého volebního zákona, aby se opakovaně nezesměšnili před celým světem, tím, že by si dali volbu svého prezidenta eventuálně počtvrté za sebou kvůli nějaké procesní chybě.
Byli tentokráte nikoli vídeňsky rozevlátí, ale prusky bigotní v dodržování předpisů pro volby, takže třeba v takovém Tyrolsku děti nesměly vůbec do volebních místností. S odůvodněním, že tam nemá co dělat nikdo, kdo nemá volební právo. A takových dodržení foršriftu prý bylo neurekom. Preventivně, aby nikdo nemohl napadnout volební proceduru u ústavního soudu.
Výsledek je ovšem natolik jednoznačný, že ty děti, doprovázející své rodiče i v Tyrolsku do volebních kvelbů klidně mohli pustit. Jak říkám – pro mne osobně je největším překvapením ta naprostá jednoznačnost. Však také jak poražený Norbert Hofer, tak šéf strany Svobodných Strache nečekali ani celou hodinu od skončení hlasování, aby uznali svoji porážku! Což mluví za všechny komentáře. V České republice parta kolem Karla Schwarzenberga neuznala například svou prohru nikdy. Ale to jiný příběh, kterému se v tomto článku rozhodně nehodlám věnovat. Vidím spoustu daleko zajímavějších jevů a námětů na koment než Kocába, Černého, Halíka a spol., kteří nepochybně budou řičet nadšením nad Hoferovou porážkou. Spolu se všemi ostatními evropskými elitáři.
Kterým poprvé od Brexitu zase vysvitlo slunko. Kdyby byl vyhrál Hofer, tak prý to byl konec Evropy. No uvidíme. Já si myslím, že z hlediska evropských elit a jejich dalšího bačování je daleko důležitější paralelně běžící hlasování v referendu o ústavních změnách v Itálii.
Rakouský prezident je přeci jenom spíše oficiozní než opravdu politicky výkonná figura. Italské hlasování bude mít naopak přímý a viditelný dopad na italskou, potažmo celou evropskou ekonomiku a to hned.
Nicméně je jasné, že po holandském referendu o přistoupení Ukrajiny k EU, po německých zemských volbách 2016, Brexitu, po Donaldu Trumpovi je pro euroelity Van der Bellen požehnáním. Nepochybně budou pokropeni živou vodou. Člověk by byl čekal, že po všech těch výprascích začnou přemýšlet a hlavně – JEDNAT jinak. Nicméně začali částečně jinak mluvit. Nikoli jednat. Takže opět měl pravdu jistý Karel Havlíček se svým okřídleným kéž by jim pán Bůh jejich oumysly z huby do oudů vraziti ráčil! V těch rakouských volbách není příliš vítězů. Ale euroelity, momentálně rozhodně. Budou se cítit zase legitimovány k svému trvale neudržitelnému způsobu řízení věcí veřejných.Alespoň na nějaký čas. Než Rakušané dokráčí k příštím parlamentním volbám. Pokud Hofer a Svobodní dodrží svůj současný voličský kmen, pak se má Brusel opravdu na co těšit. Protože držitelem moci výkonné ve Vídni není nájemník v sídle prezidenta -Hofburgu, nýbrž kancléř sídlící naproti prezidentskému paláci na adrese Ballhauspl. 2.
Elementárně by měli především zvážit, že proti Hoferovi nestál ve finále kandidát jedné ze dvou hlavních a tradičních rakouských stran, nýbrž reprezentant silně minoritní zelné scény. Na totálním propadu rakouských bruselanů a jejich debaklu se vůbec nic nezměnilo. Totální naštvanost na tzv. zavedené strany se nijak nezměnila.Van der Bellen jim v neděli ani deko důvěry vítězstvím nevrátil!
Přidejme k tomu, že o čem by Hofer mohl jako prezident jen mluvit, to kancléř za Svobodné bude moci uskutečnit! Ani na tom vítězství Van der Bellena vůbec nic nezmění. Tedy pokud Van der Bellen jako prezident dodrží svoje silné, leč nedemokratické prohlášení, že jestli Svobodní , vedení Strachem zvítězí v parlamentních volbách, že nikdy nepověří jejich předsedu Stracheho ani kohokoli jiného z téhle strany sestavením vlády… Tohle by byl dynamit, který by měl určitě dalekosáhlé důsledky! Které by mohly rozvalit nejen podalpskou zemi, ale celou EU!
Nicméně budeme zcela jistě zavaleni komentáři „pomazaných“ že demokracie slavně zvítězila. Za sebe říkám – ano demokracie zase jednou slavně zvítězila. Ale nikoli tím, že vyhrál kandidát libý Junckerovi nebo Merkelovvé či snad nenávistnému knězi Halíkovi a Jakubu Jandovi. Ta demokracie slavně zvítězila koncem května, kdy rakouský Ústavní soud dospěl k názoru, že sice neexistují zásadní indicie, že došlo k falšování voleb, ale že nastalo tolik formálních chyb, že k němu teoreticky dojít mohlo!!! Teoreticky!
Tleskal jsem tehdy rakouským ústavním soudcům. A tleskám jim i dnes. Nepochybuji, že většina z nich hlasovala pro tehdy, na korespondenční hlasy těsně vítězícího a dnes potvrzeného prezidenta, jestli ne úplně všichni. Nicméně nedali přednost osobní preferenci, že ten těsný výsledek vyhovuje jim, ale mysleli na celek a stát. Že při té nepatrné diferenci je dvakrát potřeba volit znovu a mít konečného vítěze bez sebemenší pochyby! Skvělá a navýsost státnická úvaha! Tohle byl triumf demokracie! Nikoli dnešní vítězství jednoho nebo druhého z kandidátů! A z toho plyne, kdo je, podle mého názoru jediným a opravdovým vítězem nedělního hlasování – Rakousko jako stát. Hoferovi příznivci mají nyní, pokud jsou trochu rozumní, možnost i důvod akceptovat výsledek. Což při rozdílu 30 000 hlasů, navíc podaných korespondenčně bylo dopředu vyloučeno.Mají možnost. nikoli , že to udělají. ačkoli to by Rakousku velmi prospělo. Ale při minulém výsledku tahle opc e vůbec pro Hoferovy voliče neexistovala.
Jinak pro mne, v naprosté shodě s krátkým komentářem v deníku Der Standard, prohráli všichni. velké stran, jak už uvedeno – určitě. A Brusel nevyhrál. Jen získal čas. A navíc, i Standard, stejně jako já, se domnívá, že pro Hofera a Svobodné vlastně může být prezidentský rozstřel a jeho rezult nakonec požehnáním.
Uvidíme.
Pro mnohé je Hoferova prohra překvapením. Dovolím si konstatovat, že, ačkoli jsem čekal daleko těsnější skore, jsem už při ohlášení opakování voleb favorizoval konečného vítěze. Lze to nalézt v archivu Hodiny vlka na Slobodném vysielači! Takže nejsem nijak zásadně překvapen. Boris Koroni mi tehdy položil otázku, kdo podle mne v opakovaném hlasování zvítězí. A já si tipnul, že Van der Bellen. Ta víra byla opřena o přesvědčení, že zelený ekonom má větší dodatečný mobilizační potenciál než Hofer. Protože ve velkých městech chodí k volbám pravidelně procentně méně lidí než na venkově, což je jedna dělící čára mezi oběma uchazeči, ale hlavně – ten potenciál byl skryt v jiné hraniční rovině, která vedla mezi starými a mladými. Mladí byli největší Van der Bellenovou základnou. Ovšem ohledně docházky k urnám jsou skupinou nejméně spolehlivou. Ale tady, opakováním hlasování, dostali jasný impuls, je potřeba potřít draka a absolutní zlo – zkrátka Saurona. Takže tentokrát už většinově dorazili a bylo hotovo. Sauron dostal zase na frak. Tohle je celé tajemství toho nečekaně velkého rozdílu.
Odbočím, právě slyším z bedny že Van der Bellenovi, že gratuloval předseda Europarlamentu Schulz a vyjevil že to je historické vítězství, německý zamini a budoucí německý prezident Steinmeier zase říká, že dostali tvrdou ránu všechny antievropské síly…. Fajn vyhráli, takže mají klídek…. Bože bože… Zase mohou žvanit a řešit podružné problémky na rozdíl od těch skutečných. Než dostanou opravdu tvrdou ránu z které se již nevzpamatují nejen oni, ale například i demokracie, kterou se tak rádi ohánějí, ale kterou se chystají tvrdě ořezat například regulací internetu!
Ale zpět k rakouským prezidentským volbám. Vždycky mne zajímají grafy.Jak kde kdo volil. To už víte, takže to nemůže chybět ani dneska. Protože to mám za důležité. Ale budou jen tři.
Jak Rakousko volilo v prvním prezidentském klání
a v tom druhém tuto neděli
Co je příčinou tohoto obratu části venkova? Jak už jsem psal – podle mne vyšší účast mladých. Ale jsou i jiné důvody. Kampaň trvala celý rok a Hofer neměl nové argumenty. U něj to bylo zejména o migrační tématice. Jenže současná rakouská vláda, na rozdíl od té německé nebo Skandinávců, pro voliče prokazatelně cosi proti opakování migrační tsunami cosi dělá. Viz ploty, nasazení rakouských policistů v Makedonii, opakovaná vymezení se rakouského ministra zahraničí – mladíčka Kurze vůči Bruselu i Berlínu /mimochodem, tenhle mládenec je pro mne zdaleka nejzajímavějším evropským politikem vůbec a bude ho zajímavé hodně pozorně dále sledovat, chtěl bych mít někoho takového na české politické scéně!!!/, ale hlavně – balkánská trasa byla před nějakým časem ucpána. Takže problém migrace se stal podstatně méně palčivým. A to zničilo Hoferovy ambice. Tohle je moje vysvětlení. Zkrátka migrační plamínek sice nezhasl, ale je jen plamínkem, nikoli požárem minulého roku!!!
A navíc – většina Rakušanů je pro úzké sepětí s Bruselem a EU, jak opakovaně ukázalo několik po sobě jdoucích průzkumů. Nedala se tedy tvrdě hrát karta tzv. Öxitu, což nakonec v posledních prezidentských debatách akceptoval i Hofer, když označil Van der Bellena za lháře, když ten prohlásil, že Hofer chce dostat zemi z EU.
Tohle, co píši je velmi rychlý rozbor. Na základě prvních dostupných faktů. Nicméně si myslím, že docela přesná.
Pokud jde o mne, myslím, že bychom se na výsledek z Vídně neměli dívat jinou optikou než přes otázku – která volba je lepší pro ČR? Van der Bellen nebo Norbert Hofer? Prosím zastánce odchodu odchodu z EU a euroskeptiky neplést se vztahem obou k Evropské unii nebo tím, co říká takový Schulz a další bruselští vrchnostové!!! Nic takového, nás musí zajímat jen a pouze to, který z obou politiků bude vhodnějším partnerem pro jednání s Českou republikou. A zde je to pro mne naprosto jasné – je dobré, že zvítězil ten kdo zvítězil! Respektive, je to lepší než opačný rezult.
Hned vysvětlím proč. Vlastně budu svoje vysvětlení jen opakovat, protože už jsem jej použil minule. Česká republika má se svým jižním sousedem dneska velmi dobré vztahy. V podstatě jsou tam trvaleji jen dva problematické body. A sice tradičně Benešovy dekrety, resp. odsun a vztah k jaderné energii. Začnu tím druhým.
Rakousko si kdysi koncem šedesátých let postavilo fungl novou jadernou elektrárnu. Rozdílem několika málo tisíc hlasů v referendum však Rakušané odmítli její uvedení do provozu. A od té doby razí jednoduchou politiku- když jsme si chcípli kozu my, tak jí chcípneme i sousedům. A ČR je tvrdě a důsledně konfrontována s touto kozí politikou. A bude i v budoucnu. Bez ohledu na to, kdo zrovna sedí v Hofburgu! Negativní poměr k českému a slovenskému jádru má jak zelený tak Svobodný. Tady od nich nic čekat nemůžeme.
Jiná situace je ohledně odsunu a vztahu ke svazům rakouských sudetských Němců. Které mimochodem vystupují dnes nesrovnatelně agresivněji než hlavní proud Posseltova Landsmanschaftu. Ten přijal do stanov, že se zříká jakoukoli odškodnění ze strany ČR /což ovšem neakceptovali zdaleka všechni milí krajané našeho bohuželministra kultury Hermana, jako třeba členové Wittikobundu/. Rakouští soukmenovci tohle jednoznačně odmítli. Van der Bellen, jestli mohu soudit, ačkoli sám vyhnanec z Pobaltí, k nim má nanejvýš nějaký velmi vlažný vztah. Zatímco pro Svobodné je to tradiční a důležitá skupina, které naslouchají a budou naslouchat. Však to ventiloval i při návštěvě na Hradě u Zeman / tehdy mne mimořádně zaskočila naprosto vlažná reakce českého prezidenta/. A když k tomu přičtu ještě aktivní členství Norbertu Hofera v mimořádně radikálním buršáckém spolku, hlásajícím nekompromisní velkoněmectví /vzpomeňme důležitou negativní roli buršáků v českých pokusech o narovnání s Rakouskem podobným jaké se podařilo Uhrům v monarchii/, pak mám naprosto jasno. Lepší variantou s větším potenciálem rozumných dohod je rozhodně Van der Bellen. Ostatně i tohle jsem komunikoval opakovaně u Borise na Slobodném vysielači – kdy jsem na dotazy, koho bych v Rakousku volil já, opáčil, že jako Rakušan rozhodně Hofera, ale jako občan České republiky že si přeji vítězství dnešního prezidenta.
Tohle je pro mne důležitější než nějaká další facka Bruselu. Jestliže nereagoval na Brexit a na Trumpa, skutečně si myslíte, že by to výhra Hofera změnila? Trvám na tom, že nikoli. Jen náš stát by měl ve Vídni obtížnějšího partnera. Ačkoli Zeman si myslí opak. Ten by radši buršáka.Pro mne podivné, velmi podivné.
