Předvánoční dopis Karlu Gottovi… Vstávej, lide můj, tmu z očí střes…

Česká veřejnost se loňského roku dozvěděla o Tvém boji s nebezpečnou chorobou. Boj pokračoval i v tomto roce, když jsi prošel křížovou cestou chemoterapií. Jsem přesvědčen, že mnoho Čechů, zvláště žen, do jejichž srdcí ses vepsal svými písněmi a koledami, skvostem českého umění, vznášeli prosebný hlas k nebi za Tvé uzdravení. S radostí slyšeli zprávu, že krizový moment Tvé nemoci byl překonán. Vyjádřil jsi to slovy: „Pán Bůh mě ujistil, že opět stál při mně.“ Ta slova byla jako balzám a poděkování mnoha nejmenovaným duším, které se z a Tvé uzdravení modlily.
video zde

V říjnu vzbudila velký rozruch kontroverzní návštěva tibetského dalajlámy, který je údajně 14. převtělení nějakého pohanského božstva. Zákulisní elity mu vytvořily celosvětový image, a to v politické i náboženské oblasti. Kontroverzní kněz Halík spolu s odpadlým knězem Hermanem, nyní ministrem kultury, i s už zesnulým Václavem Havlem, s ním tvoří duchovní jednotu. Energie, kterou tento spolek vnáší do společnosti, v žádném případě není pozitivní. Dalo se předpokládat, že nějakým způsobem budou chtít kompromitovat znám&eacu te; české osobnosti, mezi něž patříš i Ty. Přišli v citlivém momentu, kdy proces uzdravování je už na dobré cestě, ale není ještě zcela završen. Tato návštěva se velmi bolestně dotkla všech těch, kteří s napětím a v modlitbách sledovali Tvůj zdravotní stav. Při návštěvě dalajlámy rozhodně na Tebe žádná pozitivní energie nepřešla, ale negativní. Máme obavy, aby se zdravotní stav znovu nezhoršil a nepřišly velmi vážné komplikace. Když dalajláma navštívil kardinála Tomáška a dal mu věnec přátelství jako chomout na krk, brzy na to kardinál zemřel. Toto setkání naprogramoval už tehdy kněz Halík. Tehdy jsem volal kardiná lovi, abych ho varoval, ale už bylo pozdě. Halík svůj plán prosadil. On ví, jak prolomit strategické body. Z hlediska duchovního nešlo pouze o život kardinála, ale o tragedii pro křesťany v Česku. Stali se duchovně slepými, mnozí duchovně mrtvými. A to je horší než smrt. Pokud se upřímně ptáš: A co mám teď dělat? Mohu Ti ze zkušenosti poradit. Prvním nutným krokem je: před dvěma svědky se odřekni ducha, který na Tebe přešel z dalajlámy. Pokud to učiníš a obrátíš se pokorně k Bohu, On Ti dá svého Ducha života a ukáže další kroky. V Kristových ranách je Tvoje uzdravení (Iz 53). S vírou vzývej jméno Ježíšovo ve svém srdci a zakusíš Jeho moc i to, že znovu stojí při Tobě.

Nejen Tvé koledy, ale i Tvé vyjádření o iluminátech už v prvních dnech třetího tisíciletí, byly odvážným a pravdivým slovem, za které Ti patří poděkování. Už tehdy jsi řekl: „Běh světa řídí vysoké nadstátní kruhy, ilumináti nebo osvícenci a lóže. Přichází nová totalita a světovláda, možná přijde doba, třeba se jí ještě dožiji, kdy budeme nostalgicky vzpomínat na minulé totality. V každém případě, když už se tehdy nedalo dělat vůbec nic, tak si aspoň lidé mohli pro sebe nechat sv&eacut e; myšlenky a názory.“ Podobně jsi jasně ukázal na manipulaci masmédií s cílem islamizovat český národ. I za to byl na Tebe vytvořen určitý tlak, aby síla tohoto pravdivého hlasu znějícího do svědomí národa, byla utlumena. Hlas pravdy v současnosti ubíjejí autority, které zradily své svědomí i morální hodnoty. Na prvním místě mezi ně patří velmistr vatikánské lóže – František Bergoglio. Ten pokrytecky prosazuje celoplošnou islamizaci Evropy a bojkotuje do nebe volající zločiny tzv. uprchlíků. V centru Paříže islamisté vystavěli barikády a zorganizovali svůj majdan, těžce při tom zranili policistu. V Sýrii tyto dny islamisté v pekaÅ ™ských strojích na míchání chleba zvěrsky zmasakrovali 250 malých, křesťanských dětí ve věku od 4-10 let. Každý ví o leteckém teroristickém útoku nad Egyptem, o teroristických útocích v Paříži, v Bruselu, islamisté sami natáčejí rituální řezání krků mladým křesťanům, pokud odmítají přijmout islám (Egypt, Etiopie, Libye…), masakrování křesťanů v Nigerii za křiku „Alláh akbar“. Prosazovat islám do Česka za dolary a pod tlakem nadnárodních globalistů, je znakem zrady svědomí a ztráty rozumu. Český národ má křesťanské kořeny, a přestože prošel etapou ateizmu, dále si brání své křesťanské hodnoty.

Nyní je doba předvánoční a v tomto roce i mimořádně historická. Jako křesťané se chceme zamyslet nad tajemstvím Boží lásky k nám, lidem. Tyto Vánoce čekáme s nadějí, že Bůh skrze nového prezidenta v Americe dá světlo pravdy a čisté lásky do srdcí mnohých a nastane postupné vítězství Kristova království nad silou temnoty a zla. Kéž si alespoň na několik sekund při poslechu Tvých krásných vánočních koled, které nám zní ze zlaté Prahy, uvědomíme Boží lásku. Ježíš mě, Tebe, miluje a kvůli nám sestoupil z  nebe, aby nakonec svou krví očistil naše duše a otevřel nám bránu do věčné slávy, do věčného království.

„Zní nad Betlémem Gloria, co ten zpěv znamená? V jeskyni chudá Maria na klíně dítě má.

Archandělé se radují a slavně nám všem zvěstují, že podle dávných proroctví ve chlévě malý Spasitel spí.

Před tímto slavným Gloria uléhá všechen žal. Kde svítí Hvězda Maria, tam vládne Kristus Král.

Ať křesťané se radují a všemu světu zvěstují, že podle dávných proroctví nastává Boží království.

O letošních Vánocích, po historickém zlomu, který tyto dny v Americe nastal, chceme věřit, že „podle dávných proroctví nastává Boží království“ i zde na naší zemi.

„… ve chlévě malý Spasitel spí“ je znakem pravdivé pokory přiznat si, že duše českého křesťana není čistým nebem, ale spíše chlévem. Bůh se ale ve své pokoře a lásce narodil ve chlévě, v Betlémě. „Těm, kteří Ježíše přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ (J 1,12)

„Tichá noc, přesvatá noc, půlnoc odbila, město šlo spát, zdřímli dávno i pastýři stád, /: jen Boží láska ta bdí :/.

Tichá noc, přesvatá noc, náhle v ní jásot zní: Vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen jest, /: z lásky se člověkem stal :/“.

I v českém Betlémě, před více než 600 lety, se zrodil Bůh v srdcích mnoha upřímných Čechů. V Betlémské kapli slyšeli živé Boží slovo. Ježíš, zrozený v Betlémě, umírá na potupném golgotském kříži za hradbami Jeruzaléma. Podobně i hlasatel českého Betléma umírá na potupné hranici za hradbami české země. Kristus byl ale svou Božskou mocí vzkříšen! Nastane duchovní vzkříšení i českého národa skrze pravdy evangelia, hlásané v českém Betlémě? Za to se budeme modlit v nové kapli, vybudované z b&yacu te;valého velkého chléva v malém městečku u Olomouce, kde letos poprvé ve svaté noci zazní staroslověnská liturgie uprostřed českých vánočních koled.

Drahý Karle, Ty ses jako český zpěvák nesmazatelně vepsal do vědomí svého národa. V atmosféře ateistického režimu byly Tvé koledy něčím duchovně uchvacujícím. Hloubka koled spojená s darem hlasu, který Ti Bůh dal, tehdy i nyní povznáší duši k nebeským výšinám. Kéž to, co jsi nazpíval, hluboko pronikne znovu i Tvou duši a duše upřímných Čechů, a ať se vpravdě naplní: „Vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen jest, /: z lásky se člověkem stal :/ !“

Požehnané letošní Vánoce přeji Tobě i Tvé rodině

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu