Jiří Baťa
18. 12. 2016
Měl jsem kdysi o panu Erazimu Kohákovi lepší mínění, ale v poslední době se pan filosof nějak vyexponoval ve vášnivého multikulturalistu, neřku-li moralistu. Nebo v zápalu své ještě stále trvající náročné činorodé činnosti se indoktrinoval v jiného člověka, který ve zlu nachází dobro? Jak jinak si potom vysvětlit jeho „kohákování“, cituji:
„Dovedete si představit, jaká by to byla nuda, kdybychom tady byli jenom samí Češi? Otázka je, jestli umíme žít s mnohotvárností, nebo jsme tak omezení, že potřebujeme společenství, kde je každý na jedno brdo. Lidé nemají rádi příchozí všude ve světě. Strach z uprchlíků je prý normální, což ale neznamená, že je to dobře. Bylo by lepší otevřít jim náruč, dřív se nám to totiž vždy vyplatilo. Navíc k nám přináší novou energii, pohledy a znalosti. Jinak bychom tu zapškli a sežrali se navzájem. Islám není křesťanství nepřátelský, lidé však v sobě nacházejí náboženskou hrdost, až když jim například migranti začnou brát pracovní místa.“
Ne každý je ochoten a už vůbec schopen pochopit takové myšlení lidí (zvláště filozofů), kteří se snaží filozofickými úvahami jiné přesvědčovat, že černé je bílé, bílé je černé, v případě kompromisu černobílé, resp. bíločerné. V případě nám importovaného, nechtěného a odmítaného multikulturalismu prostřednictvím imigrantů muslimského původu a islámského vyznání, je v této souvislosti filozofická snaha o násilnou změnu lidského myšlení přijmout fakt, že lze změnit charakter zla v dobro věc, kterou hlava opravdu nebere. Pan Kohák v souvislosti s migranty dokonce mluví o nudě pokud jsme jen samí Češi a z toho titulu nás podezírá z omezenosti, protože prý jsme Češi „všichni na jedno brdo“! Pokud jde o mě pak mě vůbec nenudí, že jsou kolem mne jen samí Češi a sem tam nějaký ten naturalizovaný Čech a několik cizinců. A nemyslím, že bychom nějak zapškli nebo se žrali navzájem. Samozřejmě, že se nějaké ty neshody mezi lidmi se vždy vyskytnou, ale to je běžné v celém světě.
Pan Kohák však chce zřejmě naznačit, že obohacení o jiné (muslimské) etnikum pozitivně obohatí náš život a kulturu na úroveň multikulti společnosti a proto bychom podle něho měli uprchlíkům otevřít náruč, protože se nám to již dříve velice vyplatilo. Neřekl sice kdy a vůči komu, ale neznám situaci, že bychom kdy otevřeli náruč uprchlíkům, kromě situace po II. světové válce, kdy jsme přijali tisíce řeckých uprchlíků. Osobně o jiném masovém přijímání uprchlíků však nemám povědomí a že si ve svých téměř osmdesáti letech mohu dost pamatovat. Je pravda, že jsme přijímali a možno říct, že opravdu přátelsky, migranty z různých koutů Evropy i Asie, ale to byli jedinci, kteří byli vděčni za přijetí do naší společnosti, lidé, kteří se bez problému a rádi adoptovali na naše prostředí, přizpůsobili se našemu stylu života, kultuře, respektovali a respektují naše zákony. Co však lze čekat od lidí, vyznávající islám, respektující Korán, Šaríu, modlící a vzývající Alláha?
Je totiž rozdíl mezi muslimy, vyznávající islám a křesťany, vyznávající Bibli. Ty co jsme přijali, případně můžeme přijmout, mohou být muslimští křesťané, ale ne islamisté. To je vlastně ten hlavní a zásadní problém celé Evropy, který se táhne imigrantskou problematikou od samého počátku. Jinými slovy, není imigrant jako imigrant. Pokud chce někdo nám Čechům křesťanům vytýkat, že jsme sobečtí, že nám chybí soucit a porozumění pro strádající muslimy, pak je buďto naivní, hloupý nebo někým navedený a dobře placený, ale rozhodně to není normální.
Pan filozof Kohák mluví jako kniha, ale přemýšlí jako osel. Jinak by totiž nemohl říkat, že nám muslimové přinesou novou energii, nové pohledy a znalosti. Ví vůbec pan filosof o kom mluví a s kým má tu čest? Uvědomuje si, co všechno s dnešní migrací muslimů do Evropy souvisí, jaké to skýtá reálné nebezpečí? Nejen potenciálně-reálný terorismus, ale především nebezpečí pro naše ženy, děti a potažmo pro celou naši identitu? Uvědomuje si rovněž filozof Kohák, že vyznávat Alláha ze strany islamistů znamená snahu o ovládnutí národů Evropy a donutit je akceptovat Alláha, přijmout Korán, Šaríu a jiné islámské zvyklosti? Nerad to zmiňuji, ale pan Kohák má již svá léta, je tedy možné, že v jeho uvažování se již projevuje vliv jisté stařecké senility a životní únavy. Z tohoto pohledu by bylo také zřejmě záhodno jeho výroky brát s poměrně velkou rezervou. To abychom si nemuseli o panu filozofovi Kohákovi myslet, že je s prominutím a kulantně řečeno, úplně mimo realitu. To si dovoluji vyslovit když čtu jeho výroky, jako že:
„ My Češi, jsme lidem tolik, tolik dlužni… Jediné, co bychom měli udělat, je otevřít dveře dokořán a přijmout co nejvíce lidí, co jsme schopni“, nebo také, že „Každý člověk je přece především člověk. Přicházející uprchlíci jsou úplně stejní lidé jako jsme byli my, když jsme byli uprchlíky. Jsou to lidé v nouzi, chtějí v míru žít a pracovat, tak jako jsme to chtěli my. A potřebují pomoct!”
A znovu se ptám, ví pan Kohák o čem nebo o kom mluví? Stejně tak se ptám, co jsme dlužni např. občanům Sýrie, státu nedávno mnohonásobně bohatšímu, kde lidé svého času žili lépe než my? Jaké my, občané ČR , máme závazky vůči občanům Iráku, Iránu, Afghánistánu atd., že nám pan Kohák připomíná nějaké naše dluhy?
Mám-li odpovědět na výzvu pana Koháka přijmout co nejvíce lidí, co jsme schopni pak říkám ano, přijali jsme tolik uprchlíků, kolik jsme byli schopni. Je-li jich 50, 100 nebo 1000 je úplně jedno, protože naše možnosti jsou zcela vyčerpány a v důsledku vlastních ekonomických možností značně omezené. Nenecháme přece více jak milion svých spoluobčanů žijících na hranici bídy nebo i pod ní živořit, usilovat o přežití jen proto, že máme podle pana Koháka (a některých dalších lidumilů) nějaký pomyslný dluh, který by nás zavazoval přijmout tisíce cizinců se zcela odlišnou kulturou, náboženstvím, zvyky a způsobem života. Nemluvě o již zmíněném nebezpečí z násilí a terorismu, vyplývající z jimi praktikovaného islámu!
Jakkoliv je nebo může být pan filozof Kohák uznávaná kapacita (údajně je jeden z nejvýznamnějších soudobých českých filosofů, který mj. strávil přesně polovinu života jako politický uprchlík v exilu, kde se angažoval i politicky, celoživotně podporoval Demokratickou stranu v USA, byl členem exilového vedení České strany sociálně demokratické) ovšem neznamená, že je neomylný a že ve všem musí mít pravdu. Dovolím si tvrdit, že nejsem a nebudu jediný, kdo s ním bude rovněž nesouhlasit.
Názory na současnou imigraci nejen pana filozofa Koháka, ale celé řady stejně smýšlejících lidí je naprosto mylná a zcestná. Nejen scestná, ale i stupidní, protože mají stejnou nutriční hodnotu myšlení či přesvědčení lidí kteří si myslí, že když vyvolají třetí světovou, navíc jadernou válku, že oni mají šanci na přežití, resp. že bude možné na zničené a totálně zamořené zeměkouli normálně žít, což jim umožní využívat svého na cizím neštěstí nahromaděného bohatství. Jsou to představy nejen hloupé, naivní, krátkozraké, falešné, sobecké, ale především nereálné. Přesvědčit však tyto lidi o opaku je zřejmě stejně nemožné, jako změnit otáčení zeměkoule kolem slunce.
