Prohlášení ze setkání nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice

V otázce hledání východisek z tzv. migrační krize panuje shoda ústavních činitelů na tom, že je nutné prosazovat v EU komplexní přístup kombinující kroky zaměřené na řešení příčin současné migrační vlny směřující do Evropy spolu s posílením ochrany vnějších hranic EU. Ústavní činitelé podpořili tzv. migrační kompakty s opatřeními na posílení spolupráce zejména se zdrojovými zeměmi migrace, jejichž cílem je snížit příliv nelegálních migrantů do Evropy. Je potřeba vyvážit práva běženců a žadatelů o azyl a zajištění vlastní bezpečnosti přijímajících zemí. Ústavní činitelé rovněž zdůraznili nutnost posílit schopnost předcházet hrozbě terorismu, včetně rizika infiltrace migračních toků extremisty.

Ústavní činitelé se shodli na potřebě aktivního přístupu České republiky k posilování evropské bezpečnosti a obrany. Základem teritoriální obrany ČR a Evropy zůstává Severoatlantická aliance a pevná transatlantická vazba. EU však musí posílit ochranu svých vnějších hranic včetně posílení kapacity Frontexu a své schopnosti krizového managementu pro zvládání krizí ve svém okolí. ČR se v této souvislosti hodlá soustředit na využitelnost Bojových uskupení EU, rozvoj vojenských schopností a posilování spolupráce evropského obranného průmyslu. Ústavní činitelé se shodli na prospěšnosti diskuse k realizovatelnosti konceptu evropské armády.

Ústavní činitelé znovu odsoudili červencový pokus o vojenský převrat v Turecku a vyjádřili podporu demokraticky zvoleným představitelům země. Podtrhli zájem ČR o zajištění stability a evropských standardů demokracie a lidských práv v Turecku, jakož i o další prohlubování česko-turecké spolupráce. Migrační dohoda mezi EU a Tureckem přispěla k podstatnému poklesu počtu migrantů přicházejících do Řecka, a je proto klíčové zajistit i do budoucna její naplňování oběma stranami.

Byly diskutovány i sankce vůči Rusku. Nelze přehlížet flagrantní porušení mezinárodních norem a závazků, jakým byla anexe Krymu a zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny ze strany Ruské federace. Zároveň je v zájmu všech co nejdříve odstranit důvody pro uvalení sankcí. Ekonomické sankce EU jsou vázány na plnění Minských dohod a další osud sankcí tak závisí na vývoji situace na východní Ukrajině.

V otázce vystoupení Velké Británie z EU, tzv. brexitu, panuje shoda ústavních činitelů na tom, že její odchod nesmí ohrozit evropský integrační projekt. Velká Británie zůstává blízkým spojencem ČR a vytvoření co nejlepšího modelu spolupráce mezi ní a EU je v našem zájmu. Takový model předpokládá plné respektování všech čtyř svobod – volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob.

Závěrem ústavní činitelé odsouhlasili rámcový plán svých zahraničních cest a návštěv pro rok 2017. Tento plán byl sestaven v souladu se zahraničně-politickými prioritami ČR a se zohledněním zájmů českého exportu.